Stát za tři čtvrtletí vybral na daních 1,02 bilionu korun

Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu právnických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.

Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Za tři čtvrtletí se na ní vybralo 404,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji, než ostatní daňové příjmy, když se meziročně zvýšilo o 5,5 procenta. Podle analytiků je to důsledek propadu spotřebitelské poptávky z důvodu vysoké inflace.

Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 32,4 procenta na 246,4 miliardy korun. Kromě toho odvedly energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu windfall tax v objemu 25,65 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral dalších 16,72 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Celkem se tato mimořádná opatření podílela z 28,4 procenta na celkovém objemu meziročního růstu daňového inkasa.

Rychle rostlo také inkaso daně z příjmu fyzických osob. Proti loňskému roku se zvýšilo o 23,2 procenta na 168,6 miliardy korun.

Meziročně se zvýšil i výběr hazardní daně, vzrostl o 13,2 procenta na 13,7 miliardy korun. Kleslo naopak inkaso spotřební daně, proti loňsku bylo o 4,6 procenta nižší a činilo 114,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno změnou nákupních preferencí spotřebitelů tabákových výrobků, v menší míře se projevuje také snížení spotřební daně z nafty, které platilo do konce července. Výběr silniční daně klesl o 72,3 procenta na půl miliardy korun, důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit.

Státní rozpočet získal za tři čtvrtletí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 690,6 miliardy korun, o 18,9 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu ke konci září byl 180,7 miliardy korun, nejnižší od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Loni ke konci třetího čtvrtletí byl rozpočtový deficit 270,9 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, naopak letošní mimořádné daně jsou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.

Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí.

Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.

Nejvíc se omezují dotace ministerstva průmyslu a obchodu. Kromě dotace na podporu přenosové soustavy se v resortu škrtají dotace za dalších 16,9 miliardy korun. Z toho 13,5 miliardy tvoří snížení státní platby za podporu obnovitelných zdrojů energie. Pro příští rok se platba za podporu těchto zdrojů opět rozdělí mezi stát a platby odběratelů v regulované složce ceny elektřiny, což se projeví zdražením elektřiny.

Druhé největší škrty jsou v kapitole ministerstva zemědělství, kde se dotace proti letošku omezují o 10,4 miliardy korun. Z toho šest miliard tvoří spoluúčast státního rozpočtu na společné zemědělské politice Evropské unie, zbytek jsou převážně dotace lesního a vodního hospodářství a dotace vypisované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF).

V kapitole ministerstva dopravy se dotace snižují o 8,9 miliardy korun, součástí toho je mimo jiné pokles dotace pro kraje na silnice druhé a třetí třídy o dvě miliardy na čtyři miliardy korun. Ministerstvu školství se dotace snižují o 7,7 miliardy korun, z toho šest miliard korun představuje omezení dotací v programu reformy regionálního školství. V resortu ministerstva pro místní rozvoj se dotace snižují o 1,27 miliardy korun, z toho zhruba 800 milionů korun připadá na dotační program Podpora rozvoje regionů 2019+.

V ostatních resortech jsou škrty do miliardy korun. Ministerstvo kultury například sníží o 200 milionů korun dotace na filmové pobídky. V kapitole Všeobecná pokladní správa se o 300 milionů korun sníží výdaje vládních programů na podporu obecní infrastruktury.

Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí. Společně s balíčkem, který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním a který zvyšuje některé daně, by podle ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.