Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu právnických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.
Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Za tři čtvrtletí se na ní vybralo 404,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji, než ostatní daňové příjmy, když se meziročně zvýšilo o 5,5 procenta. Podle analytiků je to důsledek propadu spotřebitelské poptávky z důvodu vysoké inflace.
Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 32,4 procenta na 246,4 miliardy korun. Kromě toho odvedly energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu windfall tax v objemu 25,65 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral dalších 16,72 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Celkem se tato mimořádná opatření podílela z 28,4 procenta na celkovém objemu meziročního růstu daňového inkasa.
Rychle rostlo také inkaso daně z příjmu fyzických osob. Proti loňskému roku se zvýšilo o 23,2 procenta na 168,6 miliardy korun.
Meziročně se zvýšil i výběr hazardní daně, vzrostl o 13,2 procenta na 13,7 miliardy korun. Kleslo naopak inkaso spotřební daně, proti loňsku bylo o 4,6 procenta nižší a činilo 114,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno změnou nákupních preferencí spotřebitelů tabákových výrobků, v menší míře se projevuje také snížení spotřební daně z nafty, které platilo do konce července. Výběr silniční daně klesl o 72,3 procenta na půl miliardy korun, důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit.
Státní rozpočet získal za tři čtvrtletí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 690,6 miliardy korun, o 18,9 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu ke konci září byl 180,7 miliardy korun, nejnižší od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Loni ke konci třetího čtvrtletí byl rozpočtový deficit 270,9 miliardy korun.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, naopak letošní mimořádné daně jsou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.
Vláda škrtá dotační programy 12 ministerstev, celkem za 84,1 miliardy Kč
Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí.
Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.
Nejvíc se omezují dotace ministerstva průmyslu a obchodu. Kromě dotace na podporu přenosové soustavy se v resortu škrtají dotace za dalších 16,9 miliardy korun. Z toho 13,5 miliardy tvoří snížení státní platby za podporu obnovitelných zdrojů energie. Pro příští rok se platba za podporu těchto zdrojů opět rozdělí mezi stát a platby odběratelů v regulované složce ceny elektřiny, což se projeví zdražením elektřiny.
Druhé největší škrty jsou v kapitole ministerstva zemědělství, kde se dotace proti letošku omezují o 10,4 miliardy korun. Z toho šest miliard tvoří spoluúčast státního rozpočtu na společné zemědělské politice Evropské unie, zbytek jsou převážně dotace lesního a vodního hospodářství a dotace vypisované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF).
V kapitole ministerstva dopravy se dotace snižují o 8,9 miliardy korun, součástí toho je mimo jiné pokles dotace pro kraje na silnice druhé a třetí třídy o dvě miliardy na čtyři miliardy korun. Ministerstvu školství se dotace snižují o 7,7 miliardy korun, z toho šest miliard korun představuje omezení dotací v programu reformy regionálního školství. V resortu ministerstva pro místní rozvoj se dotace snižují o 1,27 miliardy korun, z toho zhruba 800 milionů korun připadá na dotační program Podpora rozvoje regionů 2019+.
V ostatních resortech jsou škrty do miliardy korun. Ministerstvo kultury například sníží o 200 milionů korun dotace na filmové pobídky. V kapitole Všeobecná pokladní správa se o 300 milionů korun sníží výdaje vládních programů na podporu obecní infrastruktury.
Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí. Společně s balíčkem, který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním a který zvyšuje některé daně, by podle ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.
Zdroj: Canva
Nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, rychle se zvýšilo rovněž inkaso daně z příjmu právnických osob. Na meziročním růstu se výrazně podílejí také mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížil výběr spotřební daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za třetí čtvrtletí.Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty . Za tři čtvrtletí se na ní vybralo 404,5 miliardy korun. Její inkaso ale rostlo pomaleji, než ostatní daňové příjmy, když se meziročně zvýšilo o 5,5 procenta. Podle analytiků je to důsledek propadu spotřebitelské poptávky z důvodu vysoké inflace.Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšil o 32,4 procenta na 246,4 miliardy korun. Kromě toho odvedly energetické a petrochemické firmy a velké banky do rozpočtu windfall tax v objemu 25,65 miliardy korun. Od energetických společností stát vybral dalších 16,72 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Celkem se tato mimořádná opatření podílela z 28,4 procenta na celkovém objemu meziročního růstu daňového inkasa.Rychle rostlo také inkaso daně z příjmu fyzických osob. Proti loňskému roku se zvýšilo o 23,2 procenta na 168,6 miliardy korun.Meziročně se zvýšil i výběr hazardní daně, vzrostl o 13,2 procenta na 13,7 miliardy korun. Kleslo naopak inkaso spotřební daně, proti loňsku bylo o 4,6 procenta nižší a činilo 114,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí je to způsobeno změnou nákupních preferencí spotřebitelů tabákových výrobků, v menší míře se projevuje také snížení spotřební daně z nafty, které platilo do konce července. Výběr silniční daně klesl o 72,3 procenta na půl miliardy korun, důvodem je loňské rozhodnutí státu o vyjmutí části vozidel z povinnosti silniční daň platit.Státní rozpočet získal za tři čtvrtletí z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 690,6 miliardy korun, o 18,9 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu ke konci září byl 180,7 miliardy korun, nejnižší od začátku pandemie, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Loni ke konci třetího čtvrtletí byl rozpočtový deficit 270,9 miliardy korun.Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, naopak letošní mimořádné daně jsou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.Chcete využít této příležitosti?Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí.Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.Nejvíc se omezují dotace ministerstva průmyslu a obchodu. Kromě dotace na podporu přenosové soustavy se v resortu škrtají dotace za dalších 16,9 miliardy korun. Z toho 13,5 miliardy tvoří snížení státní platby za podporu obnovitelných zdrojů energie. Pro příští rok se platba za podporu těchto zdrojů opět rozdělí mezi stát a platby odběratelů v regulované složce ceny elektřiny, což se projeví zdražením elektřiny.Druhé největší škrty jsou v kapitole ministerstva zemědělství, kde se dotace proti letošku omezují o 10,4 miliardy korun. Z toho šest miliard tvoří spoluúčast státního rozpočtu na společné zemědělské politice Evropské unie, zbytek jsou převážně dotace lesního a vodního hospodářství a dotace vypisované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem .V kapitole ministerstva dopravy se dotace snižují o 8,9 miliardy korun, součástí toho je mimo jiné pokles dotace pro kraje na silnice druhé a třetí třídy o dvě miliardy na čtyři miliardy korun. Ministerstvu školství se dotace snižují o 7,7 miliardy korun, z toho šest miliard korun představuje omezení dotací v programu reformy regionálního školství. V resortu ministerstva pro místní rozvoj se dotace snižují o 1,27 miliardy korun, z toho zhruba 800 milionů korun připadá na dotační program Podpora rozvoje regionů 2019+.V ostatních resortech jsou škrty do miliardy korun. Ministerstvo kultury například sníží o 200 milionů korun dotace na filmové pobídky. V kapitole Všeobecná pokladní správa se o 300 milionů korun sníží výdaje vládních programů na podporu obecní infrastruktury.Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí. Společně s balíčkem, který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním a který zvyšuje některé daně, by podle ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
