Podle ekonomů oslovených agenturou Reuters se očekává, že Evropská centrální banka (ECB) ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Navzdory obavám z recese v eurozóně se většina ekonomů shodla, že k prvnímu snížení sazeb dojde nejdříve v červenci příštího roku. ECB minulý měsíc ponechala svou depozitní sazbu beze změny na rekordní úrovni 4,00 % poté, co sazby zvyšovala deset zasedání za sebou. Zatímco finanční trhy očekávají snížení sazeb v dubnu, prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že diskuse o snížení sazeb je předčasná. Průzkum ukázal, že 55 % ekonomů předpokládá, že sazby zůstanou stabilní až do poloviny roku 2024, zatímco zbývajících 45 % očekává snížení před červencovým zasedáním. Možnost dřívějšího snížení sazeb by závisela na recesi dostatečně hluboké na to, aby vyvolala uvolnění, a to i v případě, že inflace zůstane nad 2% cílem ECB. Několik ekonomů vyjádřilo očekávání krátké a mělké recese v eurozóně. Mezitím se předpokládá, že americký Federální rezervní systém uvolní svou politiku o něco dříve než ECB, což by mohlo oslabit euro a způsobit nežádoucí importovanou inflaci, pokud ECB přistoupí k tomuto kroku dříve. Předpokládá se, že inflace, kterou ECB cílí na 2,0 %, se bude v první polovině příštího roku pohybovat kolem současné úrovně, přičemž jádrová inflace bude letos v průměru činit 5,0 % a příští rok 2,6 %. Míra nezaměstnanosti by se měla do konce roku 2024 mírně zvýšit na 6,7 %.
Podle ekonomů oslovených agenturou Reuters se očekává, že Evropská centrální banka ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Navzdory obavám z recese v eurozóně se většina ekonomů shodla, že k prvnímu snížení sazeb dojde nejdříve v červenci příštího roku. ECB minulý měsíc ponechala svou depozitní sazbu beze změny na rekordní úrovni 4,00 % poté, co sazby zvyšovala deset zasedání za sebou. Zatímco finanční trhy očekávají snížení sazeb v dubnu, prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že diskuse o snížení sazeb je předčasná. Průzkum ukázal, že 55 % ekonomů předpokládá, že sazby zůstanou stabilní až do poloviny roku 2024, zatímco zbývajících 45 % očekává snížení před červencovým zasedáním. Možnost dřívějšího snížení sazeb by závisela na recesi dostatečně hluboké na to, aby vyvolala uvolnění, a to i v případě, že inflace zůstane nad 2% cílem ECB. Několik ekonomů vyjádřilo očekávání krátké a mělké recese v eurozóně. Mezitím se předpokládá, že americký Federální rezervní systém uvolní svou politiku o něco dříve než ECB, což by mohlo oslabit euro a způsobit nežádoucí importovanou inflaci, pokud ECB přistoupí k tomuto kroku dříve. Předpokládá se, že inflace, kterou ECB cílí na 2,0 %, se bude v první polovině příštího roku pohybovat kolem současné úrovně, přičemž jádrová inflace bude letos v průměru činit 5,0 % a příští rok 2,6 %. Míra nezaměstnanosti by se měla do konce roku 2024 mírně zvýšit na 6,7 %.
Podle ekonomů oslovených agenturou Reuters se očekává, že Evropská centrální banka (ECB) ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Navzdory obavám z recese v eurozóně se většina ekonomů shodla, že k prvnímu snížení sazeb dojde nejdříve v červenci příštího roku. ECB minulý měsíc ponechala svou depozitní sazbu beze změny na rekordní úrovni 4,00 % poté, co sazby zvyšovala deset zasedání za sebou. Zatímco finanční trhy očekávají snížení sazeb v dubnu, prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že diskuse o snížení sazeb je předčasná. Průzkum ukázal, že 55 % ekonomů předpokládá, že sazby zůstanou stabilní až do poloviny roku 2024, zatímco zbývajících 45 % očekává snížení před červencovým zasedáním. Možnost dřívějšího snížení sazeb by závisela na recesi dostatečně hluboké na to, aby vyvolala uvolnění, a to i v případě, že inflace zůstane nad 2% cílem ECB. Několik ekonomů vyjádřilo očekávání krátké a mělké recese v eurozóně. Mezitím se předpokládá, že americký Federální rezervní systém uvolní svou politiku o něco dříve než ECB, což by mohlo oslabit euro a způsobit nežádoucí importovanou inflaci, pokud ECB přistoupí k tomuto kroku dříve. Předpokládá se, že inflace, kterou ECB cílí na 2,0 %, se bude v první polovině příštího roku pohybovat kolem současné úrovně, přičemž jádrová inflace bude letos v průměru činit 5,0 % a příští rok 2,6 %. Míra nezaměstnanosti by se měla do konce roku 2024 mírně zvýšit na 6,7 %.
