Evropa se snaží oživit těžbu a snížit závislost na Číně

Podle zprávy World Mining Data 2022, kterou zveřejnila rakouská vláda, by podniky jako Vulcan mohly být velkým krokem vpřed pro Evropu, která je jediným kontinentem, kde těžba nerostných surovin a kovů v prvních dvou desetiletích tohoto století klesla. Evropská těžba klesla o třetinu, zatímco v Asii se zdvojnásobila a v Austrálii vzrostla o 145 %.

Těžba lithia, mědi a prvků vzácných zemin, které se používají v bateriích pro elektromobily, noteboocích, mobilních telefonech a infrastruktuře pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné turbíny, nabyla v loňském roce po napadení Ukrajiny Ruskem na naléhavosti. Moskva přerušila dodávky zemního plynu do zemí EU a zdůraznila závislost bloku na dovozu řady dalších důležitých surovin.

„Pokud se Evropa nestane soběstačnější v oblasti nerostných surovin a kovů, může se brzy ocitnout v područí zahraničních vlád, jako se to stalo v případě ruského plynu,“ řekl Cris Moreno, zástupce výkonného ředitele společnosti Vulcan.

Tato vyhlídka nutí Evropskou unii k nastartování těžby, stejně jako očekávaný nárůst poptávky po klíčových minerálech a kovech v souvislosti s výstavbou velkých závodů na výrobu baterií pro elektromobily a infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie.

Výkonná moc EU, Evropská komise, ve čtvrtek navrhla nová pravidla, která by urychlila udělování povolení pro nové doly a zřídila centrální nákupní agenturu EU pro klíčové nerostné suroviny. Návrh musí schválit členské státy EU.

Dopad těžby na životní prostředí byl v Evropě dlouho největší překážkou tohoto odvětví.

V loňském roce vedly demonstrace v Srbsku ke zrušení povolení pro velký projekt těžby lithia, který provozuje jedna z největších světových těžebních společností Rio Tinto PLC. V Portugalsku, které má podle americké geologické služby U.S. Geological Survey největší zásoby lithia v Evropě, je londýnská těžební společnost Savannah Resources PLC žalována komunitní skupinou za údajné neoprávněné přivlastnění půdy a konečné schválení povrchového dolu na lithium, který společnost připravuje, bylo odloženo.

Lithium se většinou těží technikami, které mají značný dopad na životní prostředí. V Austrálii, kde se podle U.S. Geological Survey těží přibližně polovina celosvětové produkce lithia, používají společnosti povrchové doly, které hyzdí krajinu, spotřebovávají velké množství fosilních paliv a mohou znečišťovat vodní zdroje.

V Chile, druhém největším světovém producentovi lithia, se ze země čerpá obrovské množství solanky bohaté na lithium, která se odpařuje do velkých bazénů, kde zůstává lithium. Tento proces vyčerpává podzemní vodu ve vyprahlé části Jižní Ameriky obývané domorodými komunitami.

Společnost Vulcan používá k těžbě lithia jinou, relativně novou techniku, která podle ní snižuje škody na životním prostředí tím, že po izolaci lithia odčerpává solanku zpět do podzemí – a zároveň využívá horkou kapalinu k výrobě elektřiny pro výrobní proces i pro místní obyvatele.

Se stejnou technikou experimentují i další společnosti v Evropě. Společnost Vulcan chce být největší v regionu a předpokládá, že do roku 2027 bude v Insheimu a na dalších místech v údolí severního Rýna těžit tolik suroviny, že z ní bude možné vyrobit milion baterií pro elektromobily ročně. Společnost musí ještě dokončit povolovací proces ve většině nových lokalit, kde bude vyrábět geotermální energii a těžit lithium.

Společnost Vulcan začala v roce 2021 používat Insheim jako pilotní projekt ve snaze ukázat, že její metoda funguje. Jejím dalším testem je rozšíření výroby v této oblasti. Společnost staví mnohem větší zařízení na získávání lithia v jiné geotermální elektrárně vzdálené 3 km od Insheimu. V případě úspěchu by nové zařízení potvrdilo tvrzení společnosti, že může svou techniku získávání lithia rozšířit.

Společnost Vulcan již uzavřela několikaleté smlouvy na prodej lithia společnosti Volkswagen AG , Stellantis NV a dalším výrobcům automobilů a jihokorejskému výrobci baterií LG Energy Solution Ltd.

Podle studie, kterou loni zveřejnila belgická univerzita KU Leuven a kterou si nechalo vypracovat průmyslové sdružení, by všechny zvažované evropské projekty v oblasti lithia mohly v roce 2030 pokrýt přibližně polovinu poptávky na kontinentu, zatímco dnes je produkce nulová. Podle studie by se mohla výrazně zvýšit také produkce niklu, mědi a některých prvků vzácných zemin.

Podle Sabrina Chowdhuryho, vedoucího výzkumu komodit ve společnosti Fitch Solutions, však existuje omezení, do jaké míry může evropská produkce nahradit dovoz kritických materiálů, a to i v případě, že bude přijata legislativa příznivá pro průmysl. Například kobalt se v regionu těží pouze v Rusku a Finsku a v dalších evropských zemích se nové projekty nepřipravují, uvedla.

Těžba v Evropě v posledních letech zanikla, mimo jiné proto, že levnější dovoz vytlačil místní produkci. Poslední evropské hořčíkové doly byly uzavřeny na začátku století a podlehly čínským konkurentům, kteří podle evropských těžebních společností prodávali pod cenou. Téměř veškerý hořčík používaný v Evropě nyní pochází z Číny.

Jedním z největších problémů v tomto odvětví je pomalý proces získávání povolení, kdy společnosti mohou investovat stovky milionů eur a vynaložit roky úsilí, aby byl projekt těžby zrušen, uvedl Rolf Kuby, generální ředitel průmyslové lobby Euromines. Ocenil nedávný návrh Evropské komise na zjednodušení tohoto procesu.

Začátkem letošního roku bylo ve Švédsku objeveno rozsáhlé ložisko prvků vzácných zemin, které jsou stejně jako lithium důležité pro baterie pro elektromobily a infrastrukturu pro obnovitelné zdroje energie. Může však trvat až 15 let, než budou tyto zásoby komerčně dostupné. USA mají také náročné povolovací procesy, ale čekací doba je podle průmyslových analytiků obvykle kratší než v Evropě.

„Potřebujeme environmentální studie, ale je třeba je provádět rychleji a důležité projekty by měly být urychleny,“ řekl pan Kuby.

V Insheimu byl odpor proti plánu společnosti Vulcan na rozšíření poměrně omezený ve srovnání s odporem, na který narážejí tradiční těžební projekty v Evropě i jinde.

Martin Baumstark, starosta Insheimu, uvedl, že někteří lidé ve městě se obávají rizika, že by nové vrty pro geotermální elektrárny mohly způsobit zemětřesení, ale většina z 2 000 obyvatel se na elektrárnu Vulcan dívá pozitivně, protože nemá dopad na místní životní prostředí a dodává jim elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje.

„Získávání lithia z geotermálního solného roztoku a jeho následné čerpání zpět do podzemí má mnoho výhod z hlediska ochrany životního prostředí, ale zatím nebylo prokázáno, že tento proces lze rozšířit na průmyslovou úroveň,“ řekl Valentin Goldberg, výzkumný pracovník Technologického institutu v Karlsruhe, který je autorem zpráv o geotermálním lithiu.

Společnost Vulcan jedná s investory o získání kapitálu ve výši 1,5 miliardy eur, což odpovídá přibližně 1,6 miliardy dolarů a více než zdvojnásobení její tržní kapitalizace, protože se snaží dokončit větší zařízení poblíž Insheimu a rozvíjet další místa potřebná k dosažení svého výrobního cíle.

Zbavit se závislosti na dovozu je obtížné i pro nejnovější evropské projekty v oblasti lithia. Průmyslové sorbenty používané k separaci lithia z geotermální solanky se většinou vyrábějí v Číně. Společnost Vulcan vyvíjí vlastní sorbent v laboratoři v Karlsruhe nedaleko závodu Insheim.

„Optimalizujeme celý proces a odstraňujeme nejistotu v dodávkách,“ řekla Angela Digennarová, vedoucí výzkumu a vývoje společnosti Vulcan, když držela plastovou lahvičku s práškovým lithiem.

Vulcan Energy Resources Ltd. , australsko-německá těžební společnost, nedávno začala těžit lithium ze směsi horké vody, minerálů a kovů téměř 2 km pod zemí. Stejná horká solanka již léta pohání geotermální elektrárnu, kterou společnost Vulcan koupila. Společnost má v údolí velké plány na expanzi, podpořené zakázkami na dodávky pro automobilový průmysl.Podle zprávy World Mining Data 2022, kterou zveřejnila rakouská vláda, by podniky jako Vulcan mohly být velkým krokem vpřed pro Evropu, která je jediným kontinentem, kde těžba nerostných surovin a kovů v prvních dvou desetiletích tohoto století klesla. Evropská těžba klesla o třetinu, zatímco v Asii se zdvojnásobila a v Austrálii vzrostla o 145 %.Těžba lithia, mědi a prvků vzácných zemin, které se používají v bateriích pro elektromobily, noteboocích, mobilních telefonech a infrastruktuře pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné turbíny, nabyla v loňském roce po napadení Ukrajiny Ruskem na naléhavosti. Moskva přerušila dodávky zemního plynu do zemí EU a zdůraznila závislost bloku na dovozu řady dalších důležitých surovin.„Pokud se Evropa nestane soběstačnější v oblasti nerostných surovin a kovů, může se brzy ocitnout v područí zahraničních vlád, jako se to stalo v případě ruského plynu,“ řekl Cris Moreno, zástupce výkonného ředitele společnosti Vulcan.Tato vyhlídka nutí Evropskou unii k nastartování těžby, stejně jako očekávaný nárůst poptávky po klíčových minerálech a kovech v souvislosti s výstavbou velkých závodů na výrobu baterií pro elektromobily a infrastruktury pro obnovitelné zdroje energie.Výkonná moc EU, Evropská komise, ve čtvrtek navrhla nová pravidla, která by urychlila udělování povolení pro nové doly a zřídila centrální nákupní agenturu EU pro klíčové nerostné suroviny. Návrh musí schválit členské státy EU.Dopad těžby na životní prostředí byl v Evropě dlouho největší překážkou tohoto odvětví.V loňském roce vedly demonstrace v Srbsku ke zrušení povolení pro velký projekt těžby lithia, který provozuje jedna z největších světových těžebních společností Rio Tinto PLC. V Portugalsku, které má podle americké geologické služby U.S. Geological Survey největší zásoby lithia v Evropě, je londýnská těžební společnost Savannah Resources PLC žalována komunitní skupinou za údajné neoprávněné přivlastnění půdy a konečné schválení povrchového dolu na lithium, který společnost připravuje, bylo odloženo.Lithium se většinou těží technikami, které mají značný dopad na životní prostředí. V Austrálii, kde se podle U.S. Geological Survey těží přibližně polovina celosvětové produkce lithia, používají společnosti povrchové doly, které hyzdí krajinu, spotřebovávají velké množství fosilních paliv a mohou znečišťovat vodní zdroje.V Chile, druhém největším světovém producentovi lithia, se ze země čerpá obrovské množství solanky bohaté na lithium, která se odpařuje do velkých bazénů, kde zůstává lithium. Tento proces vyčerpává podzemní vodu ve vyprahlé části Jižní Ameriky obývané domorodými komunitami.Společnost Vulcan používá k těžbě lithia jinou, relativně novou techniku, která podle ní snižuje škody na životním prostředí tím, že po izolaci lithia odčerpává solanku zpět do podzemí – a zároveň využívá horkou kapalinu k výrobě elektřiny pro výrobní proces i pro místní obyvatele.Se stejnou technikou experimentují i další společnosti v Evropě. Společnost Vulcan chce být největší v regionu a předpokládá, že do roku 2027 bude v Insheimu a na dalších místech v údolí severního Rýna těžit tolik suroviny, že z ní bude možné vyrobit milion baterií pro elektromobily ročně. Společnost musí ještě dokončit povolovací proces ve většině nových lokalit, kde bude vyrábět geotermální energii a těžit lithium.Společnost Vulcan začala v roce 2021 používat Insheim jako pilotní projekt ve snaze ukázat, že její metoda funguje. Jejím dalším testem je rozšíření výroby v této oblasti. Společnost staví mnohem větší zařízení na získávání lithia v jiné geotermální elektrárně vzdálené 3 km od Insheimu. V případě úspěchu by nové zařízení potvrdilo tvrzení společnosti, že může svou techniku získávání lithia rozšířit.Společnost Vulcan již uzavřela několikaleté smlouvy na prodej lithia společnosti Volkswagen AG , Stellantis NV a dalším výrobcům automobilů a jihokorejskému výrobci baterií LG Energy Solution Ltd.Podle studie, kterou loni zveřejnila belgická univerzita KU Leuven a kterou si nechalo vypracovat průmyslové sdružení, by všechny zvažované evropské projekty v oblasti lithia mohly v roce 2030 pokrýt přibližně polovinu poptávky na kontinentu, zatímco dnes je produkce nulová. Podle studie by se mohla výrazně zvýšit také produkce niklu, mědi a některých prvků vzácných zemin.Podle Sabrina Chowdhuryho, vedoucího výzkumu komodit ve společnosti Fitch Solutions, však existuje omezení, do jaké míry může evropská produkce nahradit dovoz kritických materiálů, a to i v případě, že bude přijata legislativa příznivá pro průmysl. Například kobalt se v regionu těží pouze v Rusku a Finsku a v dalších evropských zemích se nové projekty nepřipravují, uvedla.Těžba v Evropě v posledních letech zanikla, mimo jiné proto, že levnější dovoz vytlačil místní produkci. Poslední evropské hořčíkové doly byly uzavřeny na začátku století a podlehly čínským konkurentům, kteří podle evropských těžebních společností prodávali pod cenou. Téměř veškerý hořčík používaný v Evropě nyní pochází z Číny.Jedním z největších problémů v tomto odvětví je pomalý proces získávání povolení, kdy společnosti mohou investovat stovky milionů eur a vynaložit roky úsilí, aby byl projekt těžby zrušen, uvedl Rolf Kuby, generální ředitel průmyslové lobby Euromines. Ocenil nedávný návrh Evropské komise na zjednodušení tohoto procesu.Začátkem letošního roku bylo ve Švédsku objeveno rozsáhlé ložisko prvků vzácných zemin, které jsou stejně jako lithium důležité pro baterie pro elektromobily a infrastrukturu pro obnovitelné zdroje energie. Může však trvat až 15 let, než budou tyto zásoby komerčně dostupné. USA mají také náročné povolovací procesy, ale čekací doba je podle průmyslových analytiků obvykle kratší než v Evropě.„Potřebujeme environmentální studie, ale je třeba je provádět rychleji a důležité projekty by měly být urychleny,“ řekl pan Kuby.V Insheimu byl odpor proti plánu společnosti Vulcan na rozšíření poměrně omezený ve srovnání s odporem, na který narážejí tradiční těžební projekty v Evropě i jinde.Martin Baumstark, starosta Insheimu, uvedl, že někteří lidé ve městě se obávají rizika, že by nové vrty pro geotermální elektrárny mohly způsobit zemětřesení, ale většina z 2 000 obyvatel se na elektrárnu Vulcan dívá pozitivně, protože nemá dopad na místní životní prostředí a dodává jim elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje.„Získávání lithia z geotermálního solného roztoku a jeho následné čerpání zpět do podzemí má mnoho výhod z hlediska ochrany životního prostředí, ale zatím nebylo prokázáno, že tento proces lze rozšířit na průmyslovou úroveň,“ řekl Valentin Goldberg, výzkumný pracovník Technologického institutu v Karlsruhe, který je autorem zpráv o geotermálním lithiu.Společnost Vulcan jedná s investory o získání kapitálu ve výši 1,5 miliardy eur, což odpovídá přibližně 1,6 miliardy dolarů a více než zdvojnásobení její tržní kapitalizace, protože se snaží dokončit větší zařízení poblíž Insheimu a rozvíjet další místa potřebná k dosažení svého výrobního cíle.Zbavit se závislosti na dovozu je obtížné i pro nejnovější evropské projekty v oblasti lithia. Průmyslové sorbenty používané k separaci lithia z geotermální solanky se většinou vyrábějí v Číně. Společnost Vulcan vyvíjí vlastní sorbent v laboratoři v Karlsruhe nedaleko závodu Insheim.„Optimalizujeme celý proces a odstraňujeme nejistotu v dodávkách,“ řekla Angela Digennarová, vedoucí výzkumu a vývoje společnosti Vulcan, když držela plastovou lahvičku s práškovým lithiem.