Schválené reformy, které mají začít platit od 1. ledna 2024, by měly přinést významné změny v německých rámcích pro odměňování na základě akcií u začínajících podniků, kótování společností a zdanění.
Očekávané reformy, které se připravovaly již delší dobu, byly očekávány širší podnikatelskou veřejností. Většina změn přepracuje plány zaměstnaneckých opcí (ESOP), které umožňují společnostem přidělovat zaměstnancům část svých podniků. Martin Mignot, partner společnosti Index Ventures, prosazoval tyto reformy s cílem zlepšit udržení zaměstnanců v evropském technologickém průmyslu. Tvrdil, že předchozí zákony byly nejen “nevýhodné pro zaměstnance”, ale také propagovaly “skutečně nespravedlivou politiku pro všechny”.
Mignot poznamenal, že “v Německu existoval formální plán ESOP v zákoně, ale byl jen administrativně tak těžkopádný”; dával prakticky každému menšinovému akcionáři hlas a téměř právo veta. Dále nabízel “velmi malé daňové výhody”, což společnostem téměř znemožňovalo ESOP efektivně využívat.
Společnost Index Ventures investovala do několika významných německých technologických startupů, včetně softwarové firmy Personio, která se zabývá lidskými zdroji, a startupu Raisin, který poskytuje finanční služby.
Podle nových pravidel budou daně z akciových opcí zaměstnanců odloženy až do okamžiku prodeje, čímž se zaměstnanci zbaví daňové zátěže krátce po obdržení svých akcií. Rozšíří se také oblast působnosti tohoto systému, aby jej mohlo využívat více růstových společností. Kvalifikační kritéria pro společnosti, které mohou využívat německé plány ESOP, budou posílena tak, aby bylo umožněno vyplácet zaměstnancům akcie firmám s až 1 000 zaměstnanci a maximálním ročním obratem 100 milionů eur (108,7 milionu USD).
Zaměstnanci začínajících firem budou podle nových pravidel zdaňovat kapitálové zisky, které získají při prodeji svých akcií. Toto zdanění je považováno za potvrzení rizika, které zaměstnanci podstupují, když se rozhodnou pracovat pro mladou, neověřenou společnost.
Nová legislativa také umožňuje společnostem kotovaným v Německu vydávat akcie dvojího druhu, což je obvykle významným lákadlem pro začínající podniky podporované rizikovým kapitálem, protože to zakladatelům umožňuje zachovat si kontrolu nad svým podnikem.
Evropský průmysl rizikového kapitálu je etablovanější než kdykoli předtím, a poskytuje tak začínajícím podnikům velkorysý kapitál, který často potřebují. Ve srovnání s giganty ze Silicon Valley se však Evropa potýká s problémy při získávání talentů. Je pozoruhodné, že evropské technologické startupy se nemohou rovnat balíčkům nabízeným americkými technologickými giganty, jako jsou Google, Amazon, Meta a Microsoft. Reformovaná politika opcí na akcie představuje pro tyto společnosti alternativní metodu, jak si udržet konkurenceschopnost.
Zdroj: Getty Images
Zastánci reforem v Německu chtějí zmírnit “odliv mozků”, tedy odchod potenciálních zaměstnanců z Německa za příležitostmi v USA.
Zastánci, jako je Hanno Renner, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Personio, poznamenali: “Neměli bychom o startupech přemýšlet jako o malých společnostech, měli bychom o nich přemýšlet jako o nových lídrech průmyslu zítřka…”. Podle něj je toto nařízení významným krokem k podpoře celého německého technologického průmyslu a k zajištění toho, aby startupy mohly přilákat ty nejlepší talenty.
Plány na reformu se připravují již delší dobu. Německo zavedlo pravidla pro zatraktivnění svých programů zaměstnaneckých opcí již v roce 2020. Startupy a rizikoví investoři, včetně společnosti Index Ventures, však uvedli, že tato pravidla dostatečně neřeší jejich obavy. Nyní se podle nich Německo zařadí mezi přední evropské země, pokud jde o systémy zaměstnaneckých akciových opcí.
Investoři a technologičtí podnikatelé naznačují, že je třeba udělat více práce. V Německu se nová pravidla ESOP nebudou vztahovat na společnosti se skupinovou strukturou. Následně se Mignot zasazuje o to, aby Evropská komise schválila celoevropský rámec pro akciové opce, který by umožnil technologickým společnostem “pasportovat” své opční plány do různých evropských zemí.
Samostatně vláda připravuje plány, které by umožnily penzijním fondům investovat přímo do fondů rizikového kapitálu v Německu. Technologičtí inspektoři vyjádřili frustraci ze stávajícího scénáře, kdy německé technologické společnosti vlastní převážně severoamerické penzijní fondy a nedostatečně domácí penzijní fondy. Tvrdí, že v případě úspěšného vstupu společnosti na burzu nebo jejího převzetí za vyšší cenu by to odnesli němečtí daňoví poplatníci.
Schválené reformy, které mají začít platit od 1. ledna 2024, by měly přinést významné změny v německých rámcích pro odměňování na základě akcií u začínajících podniků, kótování společností a zdanění.Očekávané reformy, které se připravovaly již delší dobu, byly očekávány širší podnikatelskou veřejností. Většina změn přepracuje plány zaměstnaneckých opcí , které umožňují společnostem přidělovat zaměstnancům část svých podniků. Martin Mignot, partner společnosti Index Ventures, prosazoval tyto reformy s cílem zlepšit udržení zaměstnanců v evropském technologickém průmyslu. Tvrdil, že předchozí zákony byly nejen “nevýhodné pro zaměstnance”, ale také propagovaly “skutečně nespravedlivou politiku pro všechny”.Mignot poznamenal, že “v Německu existoval formální plán ESOP v zákoně, ale byl jen administrativně tak těžkopádný”; dával prakticky každému menšinovému akcionáři hlas a téměř právo veta. Dále nabízel “velmi malé daňové výhody”, což společnostem téměř znemožňovalo ESOP efektivně využívat.Společnost Index Ventures investovala do několika významných německých technologických startupů, včetně softwarové firmy Personio, která se zabývá lidskými zdroji, a startupu Raisin, který poskytuje finanční služby.Podle nových pravidel budou daně z akciových opcí zaměstnanců odloženy až do okamžiku prodeje, čímž se zaměstnanci zbaví daňové zátěže krátce po obdržení svých akcií. Rozšíří se také oblast působnosti tohoto systému, aby jej mohlo využívat více růstových společností.Kvalifikační kritéria pro společnosti, které mohou využívat německé plány ESOP, budou posílena tak, aby bylo umožněno vyplácet zaměstnancům akcie firmám s až 1 000 zaměstnanci a maximálním ročním obratem 100 milionů eur .Zaměstnanci začínajících firem budou podle nových pravidel zdaňovat kapitálové zisky, které získají při prodeji svých akcií. Toto zdanění je považováno za potvrzení rizika, které zaměstnanci podstupují, když se rozhodnou pracovat pro mladou, neověřenou společnost.Nová legislativa také umožňuje společnostem kotovaným v Německu vydávat akcie dvojího druhu, což je obvykle významným lákadlem pro začínající podniky podporované rizikovým kapitálem, protože to zakladatelům umožňuje zachovat si kontrolu nad svým podnikem.Evropský průmysl rizikového kapitálu je etablovanější než kdykoli předtím, a poskytuje tak začínajícím podnikům velkorysý kapitál, který často potřebují. Ve srovnání s giganty ze Silicon Valley se však Evropa potýká s problémy při získávání talentů. Je pozoruhodné, že evropské technologické startupy se nemohou rovnat balíčkům nabízeným americkými technologickými giganty, jako jsou Google, Amazon, Meta a Microsoft. Reformovaná politika opcí na akcie představuje pro tyto společnosti alternativní metodu, jak si udržet konkurenceschopnost.Zastánci reforem v Německu chtějí zmírnit “odliv mozků”, tedy odchod potenciálních zaměstnanců z Německa za příležitostmi v USA.Zastánci, jako je Hanno Renner, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Personio, poznamenali: “Neměli bychom o startupech přemýšlet jako o malých společnostech, měli bychom o nich přemýšlet jako o nových lídrech průmyslu zítřka…”. Podle něj je toto nařízení významným krokem k podpoře celého německého technologického průmyslu a k zajištění toho, aby startupy mohly přilákat ty nejlepší talenty.Plány na reformu se připravují již delší dobu. Německo zavedlo pravidla pro zatraktivnění svých programů zaměstnaneckých opcí již v roce 2020. Startupy a rizikoví investoři, včetně společnosti Index Ventures, však uvedli, že tato pravidla dostatečně neřeší jejich obavy. Nyní se podle nich Německo zařadí mezi přední evropské země, pokud jde o systémy zaměstnaneckých akciových opcí.Investoři a technologičtí podnikatelé naznačují, že je třeba udělat více práce. V Německu se nová pravidla ESOP nebudou vztahovat na společnosti se skupinovou strukturou. Následně se Mignot zasazuje o to, aby Evropská komise schválila celoevropský rámec pro akciové opce, který by umožnil technologickým společnostem “pasportovat” své opční plány do různých evropských zemí.Samostatně vláda připravuje plány, které by umožnily penzijním fondům investovat přímo do fondů rizikového kapitálu v Německu. Technologičtí inspektoři vyjádřili frustraci ze stávajícího scénáře, kdy německé technologické společnosti vlastní převážně severoamerické penzijní fondy a nedostatečně domácí penzijní fondy. Tvrdí, že v případě úspěšného vstupu společnosti na burzu nebo jejího převzetí za vyšší cenu by to odnesli němečtí daňoví poplatníci.
