Za přebytkem zahraničního obchodu stojí spíše rychlejší pokles dovozu

Ve vyjádřeních pro ČTK však upozornili na to, že za kladnou obchodní bilancí spíše než ekonomický růst stojí rychlejší pokles dovozu ropy a zemního plynu oproti vývozu elektřiny. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dovoz meziročně klesl o 16 procent na 352,2 miliardy korun. Vývoz dosáhl 364,9 miliardy korun, proti loňsku byl nižší o 10,2 procenta.

„Návrat do kladných hodnot neznamená růst. Dostali jsme se do přebytku nikoli díky růstu vývozu, ale protože klesá pomaleji než dovoz,“ uvedl hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. Doplnil, že export se snižuje i přes slábnoucí korunu. „Ve prospěch vývozců by měly hovořit také další kroky České národní banky, protože se všeobecně zintenzivňuje debata o termínu začátku snižování sazeb,“ řekl.

V září podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura meziročně klesly jak ceny, tak dovozené množství energií. „Útlum dovozu v dalších skupinách zboží souvisel hlavně s omezením domácí průmyslové produkce a nejspíš i s pokračujícím rozpouštěním zásob firem,“ doplnil. Upozornil na to, že meziročně se obchodní bilance nejvíce zlepšila s Ruskem, a to o 18,3 miliardy korun, nebo s Čínou, kdy vzrostla o 14,8 miliardy korun.

Trh podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové v září očekával přebytek zahraničního obchodu 6,4 miliardy korun. Poukázala také na to, že zatímco za prvních devět měsíců loňského roku zahraniční obchod skončil ve schodku 150 miliard korun, letos je bilance s 76,9 miliardy korun kladná. Celkově by tento rok měl přebytek dosáhnout 100 miliard korun, uvedla.

„Ve zbytku roku očekáváme, že se zahraniční obchod bude podílet kladně na českém HDP. Existuje ovšem riziko další eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě, což může vyústit ve vyšší cenu ropy, ale i zemního plynu,“ řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Vývoj zahraničního obchodu ČR podle něj záleží také na oživení německé ekonomiky, které bude nejspíš pozvolnější, než trh očekával.

Meziměsíčně se vývoz po sezonním očištění podle dat ČSÚ zvýšil o 0,6 procenta, dovoz klesl o 0,3 procenta. Od začátku roku stoupl vývoz o 0,9 procenta, zatímco dovoz klesl o 5,8 procenta.

V prvním až třetím čtvrtletí 2023 začala výstavba 27.304 bytů, tedy meziročně o 14,6 procenta méně. K poklesu přispěly podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) hlavně výsledky z druhého čtvrtletí. Od začátku roku se dokončilo 25.957 bytů a tento počet meziročně klesl o 3,5 procenta. Vývoj v jednotlivých čtvrtletích byl pak značně nerovnoměrný.

Bytů v rodinných domech se začalo od ledna do září stavět téměř o třetinu méně než loni a vývoj byl ve všech čtvrtletích podobný. Meziročně také klesly počty bytů, které se začaly stavět v bytových domech, o 6,5 procenta. V prvním a třetím čtvrtletí byl ale zaznamenán jejich růst.

Zatímco v prvním čtvrtletí se dokončilo o 10,4 procenta méně bytů, ve druhém čtvrtletí to bylo meziročně o 17,6 procenta více. Ve třetím čtvrtletí se dokončování bytů vrátilo k meziročnímu poklesu, tentokrát o 15,3 procenta. Letošní pokles dokončených bytů se odehrával v obou hlavních kategoriích podobným tempem. Meziročně se o 18 procent více dokončilo bytů v nebytových budovách, tedy v prostorech, které primárně nejsou určeny k bydlení. Jedná se například o přístavby a nástavby ke kancelářím, skladům či restauracím. Sloužit mohou ale také například jako umělecké ateliéry. Nejvíce se dokončovalo ve Středočeském kraji a v Praze.

V letošním září vzrostl počet bytů, které se začaly stavět, meziročně o 24,6 procenta a dosáhl hodnoty 3127 bytů. Nárůst je podle ČSÚ zčásti ovlivněn srovnáním s minulým rokem, kdy se v září začalo stavět nejméně bytů z celého roku 2022. Dokončených bytů bylo letos v září meziročně téměř o 26 procent méně. Stavební úřady vydaly meziročně o 10,2 procenta stavebních povolení méně, zato jejich orientační hodnota vzrostla o 11,2 procenta.

Z dat ČSÚ také vyplývá, že stavební produkce v prvním až třetím čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 1,5 procenta a přispělo k tomu především inženýrské stavitelství, které se meziročně snížilo o 4,6 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně nadále stagnovala. V prvním čtvrtletí klesala stavební produkce i přes vysokou srovnávací základnu pomaleji o 1,2 procenta. Na poklesu se výrazně podepsalo inženýrské stavitelství, a naopak pozemní stavitelství bylo v kladných číslech. V druhém čtvrtletí meziroční pokles zrychlil na tři procenta a rozdíly mezi segmenty již nebyly tak výrazné, když oba klesly pod úroveň loňského roku. Ve třetím čtvrtletí stavební produkce meziročně stagnovala, a to jak v pozemním, tak inženýrském stavitelství.