ČNB jednala i o zrušení posledního limitu pro hypotéky, plyne ze záznamu

Většina členů rady ale vyjádřila obavy z dlouhodobých rizik, která by tento krok mohl vyvolat v bankovním systému. Návrh nakonec podpořila pouze Karina Kubelková, vyplývá ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka tak s platností od počátku ledna zrušila limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu .Kubelková podle záznamu uvedla, že zrušení limitu LTV může znamenat jisté navýšení úvěrů s vyšším rizikem v portfoliích bank. Podle ní ale toto navýšení významně nepřispěje k akumulaci systémových rizik. Podle ostatních členů bankovní rady by zrušení limitu LTV bezprostředně finanční stabilitu nenarušilo, upozorňovali ale na možné problémy v dlouhodobém horizontu, kdy by se mohla hromadit rizika a v budoucnu způsobit problémy v bankovním sektoru.Limit LTV je nastaven na 80 procent, u žadatelů o hypotéku do 36 let 90 procent úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Guvernér ČNB Aleš Michl podle záznamu při jednání uvedl, že existence limitu motivuje klienty bank k řádnému splácení hypoték, protože se na pořízení nemovitosti musí podílet i vlastními zdroji.Bankovní rada rozhodla o zrušení limitu celkového dluhu žadatele vyjádřeného v násobcích jeho čistého ročního příjmu, který dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let 9,5. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, nesouhlasili s ním viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Kubíček. Podle nich by bylo vhodnější upravit výši limitu, než ho úplně zrušit.Dálniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o 118,1 kilometru nových dálnic, což je dosud nejvíc. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka . Letos bylo v ČR otevřeno 15,4 kilometru dálnic. Největší část v příštím roce přibude na písecké D4, dále jihočeské D3 a jihomoravské D55. Práce pak nově začnou na dalších 117,8 kilometrech dálnic.Ředitelství silnic a dálnic bude mít podle ministra v příštím roce k dispozici více než 79 miliard korun, což je dosud nejvíce.Chcete využít této příležitosti?Stát v roce 2024 plánuje dokončit celkem 17 jednotlivých dálničních staveb na osmi různých dálnicích. Největší část v příštím roce přibude na dálnici D4, na níž se její písecká část rozroste o 32 kilometrů. Dálnice je stavěna formou PPP projektu, pracuje tedy na ní soukromý investor. O dalších 28,4 kilometru bude delší také jihočeská část D3, přes 21 kilometrů vznikne na D55 od Babic do Bzence a o téměř 11 kilometrů se rozšíří chomutovská D7.Dalších 12 staveb chce stát otevřít v rámci silnic první třídy. Celkem půjde o 29 kilometrů, mezi nimiž největší části budou přeložka u Klatov na silnici I/27 a obchvat Jaroměře na I/33.V současné době je podle ministerstva dopravy rozestavěno přes 189 kilometrů dálnic. V příštím roce chce stát zahájit stavbu dalších 117,8 kilometru dálnic a 47 kilometrů silnic první třídy. V plánu je například rozpracování pokračování Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úseky na dálnicích D3, D6 nebo D7. V případě příznivého průběhu chce ministerstvo začít také se stavbou části D35.Letos bylo zprovozňování nových dálnic méně časté. Dokončeny byly dvě dálniční stavby, konkrétně šlo o první etapu úseku z Bělotína do Rybí na dálnici D48 a také dostavbu obchvatu Loun na D7. Větší ruch byl na silnicích první třídy, otevřeno bylo téměř 55 nových kilometrů. Největší stavby byly úseky I/27 mezi Šlovicemi a Přešticemi a na I/36 mezi Časy a Holicemi.Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.