Podle překvapivé nové zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA), dosáhnou celosvětové emise uhlíku v roce 2023 rekordní úrovně. Tento alarmující trend naznačuje, že snahy o omezení emisí skleníkových plynů nemají výrazný dopad.
Zpráva zdůrazňuje, že tento vzestupný trend způsobuje oživení poptávky po energii po pandemii COVID-19 spolu s nedostatečnou politikou v oblasti čisté energie. Většina rozvíjejících se ekonomik je navíc při výrobě energie stále silně závislá na fosilních palivech.
Pokud nebudou přijata žádná další opatření, podle odhadů IEA by emise uhlíku mohly do roku 2023 vzrůst o 1,5 miliardy tun, čímž by překonaly předchozí rekordní hodnotu zaznamenanou v roce 2019. Tento neúspěch podkopává celosvětové úsilí o zmírnění změny klimatu, jehož cílem je udržet globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí, jak je uvedeno v Pařížské dohodě.
V reakci na tuto znepokojivou prognózu odborníci zdůrazňují, že je naléhavě nutné, aby země posílily svůj závazek k přechodu na čistou energii a zavedly přísná opatření k omezení emisí uhlíku. Vyspělé země by také měly poskytnout podporu zemím s nižšími příjmy, které se snaží přejít na obnovitelné zdroje energie.
Tato zjištění jsou důraznou připomínkou, že k řešení globální klimatické krize je třeba okamžitě jednat. Bez rozhodných opatření hrozí, že svět zhorší již tak ničivé důsledky rostoucích teplot a katastrof souvisejících s klimatem.
Podle překvapivé nové zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii , dosáhnou celosvětové emise uhlíku v roce 2023 rekordní úrovně. Tento alarmující trend naznačuje, že snahy o omezení emisí skleníkových plynů nemají výrazný dopad.
Zpráva zdůrazňuje, že tento vzestupný trend způsobuje oživení poptávky po energii po pandemii COVID-19 spolu s nedostatečnou politikou v oblasti čisté energie. Většina rozvíjejících se ekonomik je navíc při výrobě energie stále silně závislá na fosilních palivech.
Pokud nebudou přijata žádná další opatření, podle odhadů IEA by emise uhlíku mohly do roku 2023 vzrůst o 1,5 miliardy tun, čímž by překonaly předchozí rekordní hodnotu zaznamenanou v roce 2019. Tento neúspěch podkopává celosvětové úsilí o zmírnění změny klimatu, jehož cílem je udržet globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí, jak je uvedeno v Pařížské dohodě.
V reakci na tuto znepokojivou prognózu odborníci zdůrazňují, že je naléhavě nutné, aby země posílily svůj závazek k přechodu na čistou energii a zavedly přísná opatření k omezení emisí uhlíku. Vyspělé země by také měly poskytnout podporu zemím s nižšími příjmy, které se snaží přejít na obnovitelné zdroje energie.
Tato zjištění jsou důraznou připomínkou, že k řešení globální klimatické krize je třeba okamžitě jednat. Bez rozhodných opatření hrozí, že svět zhorší již tak ničivé důsledky rostoucích teplot a katastrof souvisejících s klimatem.
Podle překvapivé nové zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA), dosáhnou celosvětové emise uhlíku v roce 2023 rekordní úrovně. Tento alarmující trend naznačuje, že snahy o omezení emisí skleníkových plynů nemají výrazný dopad.
Zpráva zdůrazňuje, že tento vzestupný trend způsobuje oživení poptávky po energii po pandemii COVID-19 spolu s nedostatečnou politikou v oblasti čisté energie. Většina rozvíjejících se ekonomik je navíc při výrobě energie stále silně závislá na fosilních palivech.
Pokud nebudou přijata žádná další opatření, podle odhadů IEA by emise uhlíku mohly do roku 2023 vzrůst o 1,5 miliardy tun, čímž by překonaly předchozí rekordní hodnotu zaznamenanou v roce 2019. Tento neúspěch podkopává celosvětové úsilí o zmírnění změny klimatu, jehož cílem je udržet globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia nad úrovní před průmyslovou revolucí, jak je uvedeno v Pařížské dohodě.
V reakci na tuto znepokojivou prognózu odborníci zdůrazňují, že je naléhavě nutné, aby země posílily svůj závazek k přechodu na čistou energii a zavedly přísná opatření k omezení emisí uhlíku. Vyspělé země by také měly poskytnout podporu zemím s nižšími příjmy, které se snaží přejít na obnovitelné zdroje energie.
Tato zjištění jsou důraznou připomínkou, že k řešení globální klimatické krize je třeba okamžitě jednat. Bez rozhodných opatření hrozí, že svět zhorší již tak ničivé důsledky rostoucích teplot a katastrof souvisejících s klimatem.
