Podle údajů zveřejněných ve čtvrtek statistickým úřadem došlo v Německu v prosinci k menšímu než očekávanému zrychlení inflace. Meziroční nárůst spotřebitelských cen činil 3,8 %, což je méně než 3,9 %, které předpovídali ekonomové, ale znamená to nárůst oproti listopadovým 2,3 %. Navzdory tomuto vzestupu zůstal celoroční údaj pro rok 2023 v průměru na 6 %. Mírný nárůst inflace pozorovaný v druhé polovině prosince lze přičíst tzv. bazickým efektům. Tento termín označuje vliv předchozích hodnot na míru změny a v tomto případě poukazuje na jednorázovou státní podporu, která na konci roku 2022 snížila účty za zemní plyn a dálkové vytápění, což vedlo ke zdánlivému zvýšení inflace o rok později. Zastřešující trend posledních měsíců však naznačuje pokles cen klíčových energetických komodit, jako jsou elektřina, plyn a paliva, což přispívá ke zmírnění inflace. Regionální údaje v rámci Německa navíc naznačují, že tento klesající trend pokračoval i v prosinci. Tyto německé údaje odrážejí trendy pozorované v dalších velkých evropských ekonomikách, jako je Francie, která po ukončení vládní pomoci rovněž vykázala nárůst inflace z 3,9 % na 4,1 %. Mezitím si inflace ve Španělsku udržela svou pozici na úrovni 3,3 % a Irsko vykázalo poněkud rychlejší tempo růstu cen. Očekává se, že širší míra inflace v eurozóně, která bude zveřejněna v pátek, vykáže zvýšení na 3 %. Přesto se v průběhu roku očekává pokračování zpomalení, které začalo v listopadu 2022. Toto přesvědčení podporuje několik faktorů, včetně utlumených mzdových požadavků a slábnoucího růstu cen energií, které údajně přispívají k postupnému návratu eurozóny k 2% inflačnímu cíli Evropské centrální banky (ECB). ECB zachovává opatrný výhled na inflaci a bedlivě sleduje domácí cenové tlaky, zejména ty, které souvisejí se mzdami. Vzhledem k tomu, že v první polovině roku 2024 se přibližně polovina zaměstnanců zastoupených ve sledování mezd ECB zapojí do mzdových jednání, budou výsledky těchto diskusí hrát klíčovou roli při utváření budoucí trajektorie úrokových sazeb. Peněžní trhy v současné době odrážejí prognózy snížení úrokových sazeb do konce roku o zhruba šest čtvrt procentních bodů. Někteří členové Rady guvernérů ECB sice uznali, že další zvyšování sazeb je nepravděpodobné – pokud nedojde k nepředvídaným ekonomickým šokům -, ale vyjádřili se zdrženlivě k vyhlídce na převažující snižování úrokových sazeb. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel v nedávném rozhovoru varoval obchodníky, kteří se domnívají, že snížení výpůjčních nákladů je na spadnutí. Nagel upozornil, že v minulosti došlo k chybným odhadům, a doporučil účastníkům trhu, aby byli při svých spekulativních aktivitách obezřetní. Zastavení růstu inflace může podpořit převažující zpomalení ekonomiky eurozóny. Region pravděpodobně čeká ve druhé polovině roku 2024 mírná recese, přičemž Německo vykazuje jen mizivé známky toho, že by se na obzoru bezprostředně objevilo silné oživení. Projekce ECB naznačují, že inflace se přiblíží 2% cíli ve druhé polovině roku 2025. Přesto je tato prognóza optimističtější než prognóza Bundesbanky, která předpokládá, že Německo dosáhne 2% inflačního cíle až v roce 2027. Nowcast agentury Bloomberg Economics, tedy odhad současného nebo velmi nedávného stavu ekonomiky, uvádí prosincovou inflaci ve výši 3,1 %. Sarah Hewinová, vedoucí oddělení výzkumu pro Evropu a Ameriku ve společnosti Standard Chartered, se před zveřejněním německých údajů vyjádřila k ostražitosti ECB ohledně domácích inflačních tlaků. Naznačila, že ve druhém čtvrtletí, po zavedení nových prognóz, ECB pravděpodobně začne komunikovat definitivnější sladění se svým inflačním cílem v rámci stanoveného časového harmonogramu. Hewinová předpokládá opatrnější přístup ECB a naznačuje možné snížení sazeb do druhého čtvrtletí, na rozdíl od nálad vyjadřovaných více jestřábími členy Rady guvernérů. Souhrnně lze říci, že prosincový nárůst inflace v Německu, i když mírně pod očekáváním, naznačuje pokračující úpravy v ekonomice, která reaguje na zrušení státní podpory nákladů na energie a další základní faktory. Přestože bezprostřední údaje představují složitý obraz, celkový výhled se přiklání k postupnému zpomalování inflace v souladu s širšími projekcemi eurozóny. Zatímco představitelé centrálních bank i ekonomové pečlivě zkoumají tyto údaje, pozornost se nadále soustředí na domácí mzdová jednání a jejich možné důsledky pro směřování měnové politiky.