Podle v pondělí zveřejněného průzkumu předních ekonomů se očekává, že světová ekonomika bude v nadcházejícím roce čelit slabým vyhlídkám na růst a nejistotě. Průzkumu, který byl proveden před výročním zasedáním Světového ekonomického fóra v Davosu, se zúčastnilo více než 60 hlavních ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru z celého světa. Z průzkumu vyplynulo, že 56 % respondentů předpovídá v letošním roce oslabení celkových globálních ekonomických podmínek, přičemž mezi jednotlivými regiony existují rozdíly. Zatímco v Číně a Spojených státech se očekává mírný nebo silnější růst, v Evropě se očekává pouze slabý růst. Jižní Asie a východní Asie a Tichomoří však mají pozitivnější vyhlídky a velká většina z nich předpokládá v roce 2024 alespoň mírný růst. Průzkum rovněž ukázal, že navzdory náznakům předních centrálních bank, že úrokové sazby dosáhly svého vrcholu, 70 % respondentů očekává uvolnění finančních podmínek v důsledku klesající inflace a napjatých podmínek na trhu práce. Průzkum dále upozornil na vliv umělé inteligence (AI) na globální ekonomiku, přičemž 94 % ekonomů očekává, že AI v příštích pěti letech výrazně zvýší produktivitu v ekonomikách s vysokými příjmy, ale pouze 53 % předpovídá totéž pro ekonomiky s nízkými příjmy. Světové ekonomické fórum samostatně zveřejnilo studii, která dospěla k závěru, že ve většině zemí dochází k růstu, který není ani ekologicky udržitelný, ani sociálně inkluzivní. V zájmu řešení těchto problémů WEF zahajuje kampaň, jejímž cílem je nově definovat růst a pomoci tvůrcům politik vyvážit hospodářský růst se sociálními, environmentálními a dalšími prioritami.
Podle v pondělí zveřejněného průzkumu předních ekonomů se očekává, že světová ekonomika bude v nadcházejícím roce čelit slabým vyhlídkám na růst a nejistotě. Průzkumu, který byl proveden před výročním zasedáním Světového ekonomického fóra v Davosu, se zúčastnilo více než 60 hlavních ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru z celého světa. Z průzkumu vyplynulo, že 56 % respondentů předpovídá v letošním roce oslabení celkových globálních ekonomických podmínek, přičemž mezi jednotlivými regiony existují rozdíly. Zatímco v Číně a Spojených státech se očekává mírný nebo silnější růst, v Evropě se očekává pouze slabý růst. Jižní Asie a východní Asie a Tichomoří však mají pozitivnější vyhlídky a velká většina z nich předpokládá v roce 2024 alespoň mírný růst. Průzkum rovněž ukázal, že navzdory náznakům předních centrálních bank, že úrokové sazby dosáhly svého vrcholu, 70 % respondentů očekává uvolnění finančních podmínek v důsledku klesající inflace a napjatých podmínek na trhu práce. Průzkum dále upozornil na vliv umělé inteligence na globální ekonomiku, přičemž 94 % ekonomů očekává, že AI v příštích pěti letech výrazně zvýší produktivitu v ekonomikách s vysokými příjmy, ale pouze 53 % předpovídá totéž pro ekonomiky s nízkými příjmy. Světové ekonomické fórum samostatně zveřejnilo studii, která dospěla k závěru, že ve většině zemí dochází k růstu, který není ani ekologicky udržitelný, ani sociálně inkluzivní. V zájmu řešení těchto problémů WEF zahajuje kampaň, jejímž cílem je nově definovat růst a pomoci tvůrcům politik vyvážit hospodářský růst se sociálními, environmentálními a dalšími prioritami.
Podle v pondělí zveřejněného průzkumu předních ekonomů se očekává, že světová ekonomika bude v nadcházejícím roce čelit slabým vyhlídkám na růst a nejistotě. Průzkumu, který byl proveden před výročním zasedáním Světového ekonomického fóra v Davosu, se zúčastnilo více než 60 hlavních ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru z celého světa. Z průzkumu vyplynulo, že 56 % respondentů předpovídá v letošním roce oslabení celkových globálních ekonomických podmínek, přičemž mezi jednotlivými regiony existují rozdíly. Zatímco v Číně a Spojených státech se očekává mírný nebo silnější růst, v Evropě se očekává pouze slabý růst. Jižní Asie a východní Asie a Tichomoří však mají pozitivnější vyhlídky a velká většina z nich předpokládá v roce 2024 alespoň mírný růst. Průzkum rovněž ukázal, že navzdory náznakům předních centrálních bank, že úrokové sazby dosáhly svého vrcholu, 70 % respondentů očekává uvolnění finančních podmínek v důsledku klesající inflace a napjatých podmínek na trhu práce. Průzkum dále upozornil na vliv umělé inteligence (AI) na globální ekonomiku, přičemž 94 % ekonomů očekává, že AI v příštích pěti letech výrazně zvýší produktivitu v ekonomikách s vysokými příjmy, ale pouze 53 % předpovídá totéž pro ekonomiky s nízkými příjmy. Světové ekonomické fórum samostatně zveřejnilo studii, která dospěla k závěru, že ve většině zemí dochází k růstu, který není ani ekologicky udržitelný, ani sociálně inkluzivní. V zájmu řešení těchto problémů WEF zahajuje kampaň, jejímž cílem je nově definovat růst a pomoci tvůrcům politik vyvážit hospodářský růst se sociálními, environmentálními a dalšími prioritami.
