Na úkolu pro NERV se minulý týden dohodly špičky koalice. Schválení termínu vstupu do eurozóny ale dnes ministři neočekávají, vyplývá z jejich vyjádření při příchodu na jednání vlády.

Vláda dnes projedná pravidelný materiál ministerstva financí a České národní banky (ČNB), který hodnotí připravenost Česka na vstup do eurozóny. Instituce doporučují zatím nestanovovat termín zavedení eura ani vstupu do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm členství v eurozóně. Argumentují mimo jiné neplněním kritérií pro zavedení eura a neúplnou sladěností české ekonomiky s eurozónou.

Bartoš při příchodu na jednání kabinetu řekl, že chce upravit navržené usnesení k dokumentu. Podle něj by vláda měla do usnesení zapracovat i koaliční dohodu z minulého týdne o postupu směrem k euru. Počítá mimo jiné s tím, že NERV do konce října předloží vládě analýzu pozitiv a negativ spojených se vstupem do eurozóny a Legislativní rada vlády ve stejném termínu analyzuje, jaké nutné legislativní změny by byly se zavedením eura spojeny.

Bartoš také uvedl, že by uvítal, kdyby NERV dodal analýzu dříve než na konci října. Podle něj by bylo vhodné už na konci letošního roku vyhodnotit další postup ohledně eura, aby případné další kroky mohla vláda udělat v roce 2025.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) předpokládá, že kabinet v hodnocení dalšího postupu vůči euru bude čekat na analýzu NERV. „V příštím roce by se vláda měla vrátit k tomu doporučení, měla by také vyhodnotit letošní rok a hospodaření státu v letošním roce,“ řekl.

Také podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) bude debata o zavedení eura možná až na základě analýzy NERV a vyhodnocení letošního vývoje ekonomiky, očekává ji ale už letos na podzim. Lidovci podle něj zavedení eura podporují, respektují ale vládní programové prohlášení, které nehovoří o tom, že by kabinet stanovil termín pro vstup do eurozóny. Výborný podotkl, že společná evropská měna by byla výhodná i pro české zemědělství. „Kdybychom dnes už měli euro, nepřišli bychom o téměř čtyři miliardy korun pro české zemědělství jen proto, že musíme převádět evropské dotace na české koruny,“ řekl.

Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria, která Česko loni neplnilo. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.

Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.

Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Materiál předkládají MF a ČNB vládě každoročně. Hodnotí plnění takzvaných maastrichtských kritérií, které je podmínkou pro zavedení eura. Podle materiálu Česko loni s vysokou pravděpodobností nesplnilo kritérium cenové stability, ministerstvo financí už dříve uvedlo, že země neplnila ani kritérium stability veřejných financí.

Podle maastrichtských kritérií musí být inflace nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.

Součástí materiálu je také analýza ČNB, která hodnotí sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Dokument upozorňuje na odstup od průměru eurozóny v cenové i mzdové hladině, což by podle centrální banky mohlo v případě brzkého přijetí eura vyvolat dlouhodobý tlak na inflaci vyšší než dvě procenta. Podle analýzy by také Česko v případě přijetí společné měny bylo více ohroženo asymetrickými ekonomickými šoky kvůli tomu, že podíl průmyslu v ekonomice je výraznější než v eurozóně.

Vládní programové prohlášení neobsahuje závazek stanovit termín pro přijetí eura, hovoří pouze o snaze plnit maastrichtská kritéria. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že letos čeká splnění kritéria stability veřejných financí. Dvořák v sobotu řekl, že chce do voleb jednat s Evropskou komisí o podmínkách vstupu do ERM II, o samotném vstupu by rozhodla až další vláda.

Se členstvím v eurozóně souvisí i zapojení země do bankovní unie, která řeší společný evropský dohled nad bankovním systémem. Do bankovní unie se mohou zapojit i země mimo eurozónu. Vláda ve středu projedná i studii dopadu účasti či neúčasti Česka v bankovní unii, materiál MF, ČNB a ministerstva zahraničních věcí doporučuje do ní zatím nevstupovat a situaci znovu vyhodnotit v horizontu tří let.

Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.