Při výrazném oslabení měny by mohla pokles sazeb přibrzdit nebo i zastavit. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání bankovní rady o nastavení sazeb v minulém týdnu. ČNB před týdnem snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, což podpořilo šest ze sedmi členů. Viceguvernér Jan Frait navrhoval pokles o 0,75 procentního bodu, uvádí záznam.
ČNB minulý týden zrychlila tempo uvolňování měnové politiky, první prosincové snížení sazeb bylo o čtvrt procentního bodu. Únorové rozhodnutí přitom padlo ještě před zveřejněním údaje o lednové inflaci, který hraje významnou roli pro výši inflace v celém roce. Koruna v reakci na snížení sazeb oslabila, další oslabení následovalo po zveřejnění lednové inflace, jejíž hodnota 2,3 procenta byla nižší, než očekával trh.
Guvernér ČNB Aleš Michl podle záznamu uvedl, že rychlost případného dalšího snižování sazeb bude záviset i na vyhodnocení pohybu kurzu koruny. Členové bankovní rady Jan Kubíček a Jan Procházka uvedli, že pokud by koruna byla výrazně slabší než prognóza ČNB, byl by to argument pro přibrzdění nebo i zastavení poklesu sazeb. Prognóza počítá s průměrným letošním kurzem koruny 24,60 CZK/EUR, když v první polovině roku by měla koruna oslabovat a ve ve druhé posilovat. Ve čtvrtek koruna ukončila obchodování na 25,39 CZK/EUR.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler dnes upozornil, že oslabení koruny sice pomáhá uvolňovat měnovou politiku, zároveň ale může působit ve směru vyšší inflace. Měnový kurz proto podle něj bude hrát významnou roli při nastavení tempa snižování úrokových sazeb. „S ohledem na vysoký stav devizových rezerv nelze ani vyloučit kurzovou intervenci, například pouze tím, že ČNB navýší objem tzv. odprodejů výnosů z devizových rezerv,“ uvedl.
Bankovní rada také jednala o budoucí rovnovážné úrovni úrokových sazeb. Členové rady předpokládají, že bude na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19. Podle Michla k tomu přispívá i deficitní hospodaření veřejného sektoru, Frait jako důvod zmínil i možnou vyšší rizikovou prémii, protože zahraniční investoři mohou českou ekonomiku vnímat méně příznivě.
Podle Gürtlera přetrvává nejistota ohledně toho, kam až sazby mohou klesnout. „Zatímco prognóza ČNB očekává repo sazbu v příštím roce již kolem 2,5 procenta, bankovní rada opakuje, že její politicky neutrální úroveň vidí spíše nad třemi procenty,“ uvedl. Před pandemií covidu-19 se základní úroková sazba pohybovala mezi jedním a dvěma procenty, za pandemie ji ČNB snížila pod jedno procento.
Bankovní rada očekává odeznívání inflace, na svém jednání ale upozornila i na přetrvávající proinflační faktory. Považuje za ně setrvačnost růstu cen služeb nebo nadměrnou úvěrovou aktivitu na realitním trhu. Michl upozornil že při poklesu inflace nelze spoléhat na vývoj cen kolísavých složek měnového koše, jako jsou potraviny.
Nová auta za poslední rok zdražila minimálně dvojnásobně proti inflaci
Ceníkové ceny nových aut u obchodníků vzrostly za poslední rok o pět až 15 procent podle modelu. Zdražování tak bylo nad úrovní inflace, která v lednu dosáhla 2,3 procenta a v loňském roce podle Českého statistického úřadu činila 10,7 procenta. Vyplývá to z informací firem.
Ceny nových aut podle prodejců rostou zhruba od roku 2019. Jedním z důvodů byl převis poptávky kvůli nedostatku vozů v důsledku chybějících dílů a narušené logistiky po pandemii covidu-19.
„Poslední zlevňování aut se odehrálo v roce 2019, od té doby automobilky u nových vozů pravidelně upravují ceny, některé i dvakrát ročně, a to většinou směrem vzhůru. Nebo alespoň vyškrtnou nejlevnější provedení výbavy a motorizace,“ uvedl marketingový ředitel Louda Auto Tomáš Brada.
Například jeden z nejprodávanějších modelů Škoda Octavia liftback s motorem 1,5 TSI a automatem v základní výbavě Active stál loni v lednu 629.900 korun a letos 669.900 Kč, což představuje zdražení o 6,3 procenta. Za poslední dva roky jde o zvýšení o 11 procent.
Toyota, která se v lednu zařadila na třetí místo na trhu, zvýšila ceny o pět až 12 procent. Podle generálního ředitele českého zastoupení Martina Pelešky přitom jen následovala trh. „Nejsme ti, kteří určují ceny, dorovnáváme konkurenci a cenovou hladinu trhu,“ řekl ČTK.
Ceny zánovních ojetin naopak podle Brady relativně klesají. „Například roční model Škoda Karoq s 15.000 najetými kilometry prodáváme již třetím rokem za stále nižší a výhodnější cenu rok od roku. Tím, že ojetá auta nekopírují ceny nových aut, luxusní segment zánovních vozů výrazně zlevnil tak, že nejlepší doba pro koupi prémiového auta je právě v těchto dnech. Například rok stará luxusní limuzína Audi A6 v plné výbavě a s minimálním nájezdem kolem 20.000 kilometrů se teď prodává za cenu nového Superbu, to je nevídaný pokles ceny u prémiového segmentu,“ dodal Brada.
Objem registrací nových vozů v lednu vzrostl meziročně o 18,8 procenta na 20.361 aut. Nejprodávanější značkou byla tradičně Škoda.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
