Čína oznámila zvýšení výdajů na obranu pro letošní rok o 7,2 %, čímž pokračuje v trendu výrazného růstu vojenského rozpočtu za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga. Nárůst výdajů je v souladu s loňským zvýšením a překračuje vládní prognózu hospodářského růstu. Vzhledem k tomu, že Peking zaujímá vůči Tchaj-wanu tvrdší postoj, byla z vládní zprávy přednesené při zahájení zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců vypuštěna zmínka o “mírovém sjednocení”. V souvislosti s demokraticky ovládaným ostrovem, který Čína prohlašuje za svůj, a také ve východní Asii se vystupňovalo napětí kvůli zvýšenému regionálnímu rozmístění vojenských sil. Odborníci na obranu se domnívají, že Tchaj-wan zůstává prioritou v obranných výdajích Pekingu i v situaci, kdy se ekonomika potýká s problémy. Čínský rozpočet na obranu se za vlády prezidenta Si zdvojnásobil a letos dosáhl 230 miliard dolarů. Neustálé zvyšování vojenských výdajů vyvolává obavy sousedních zemí a Spojených států. Japonsko a Austrálie vyjadřují obavy a vyzývají Peking k větší transparentnosti, zatímco Jižní Korea se odmítá vyjádřit. Čínský krok směrem k úplné modernizaci armády do roku 2035 se pravděpodobně zaměří na nákup nového vybavení. Vedení armády se také snaží zpřísnit řízení po vysoce prominentních personálních čistkách souvisejících s nákupem zbraní. Čínská vládní zpráva uvedla výzvu ke “sjednocení” s Tchaj-wanem bez předchozí zmínky o “mírovém”, což signalizuje možný asertivnější postoj. Tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny vyzývá Čínu, aby akceptovala rovnoprávné postavení obou stran a zapojila se do zdravých výměn napříč průlivem.
Čína oznámila zvýšení výdajů na obranu pro letošní rok o 7,2 %, čímž pokračuje v trendu výrazného růstu vojenského rozpočtu za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga. Nárůst výdajů je v souladu s loňským zvýšením a překračuje vládní prognózu hospodářského růstu. Vzhledem k tomu, že Peking zaujímá vůči Tchaj-wanu tvrdší postoj, byla z vládní zprávy přednesené při zahájení zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců vypuštěna zmínka o “mírovém sjednocení”. V souvislosti s demokraticky ovládaným ostrovem, který Čína prohlašuje za svůj, a také ve východní Asii se vystupňovalo napětí kvůli zvýšenému regionálnímu rozmístění vojenských sil. Odborníci na obranu se domnívají, že Tchaj-wan zůstává prioritou v obranných výdajích Pekingu i v situaci, kdy se ekonomika potýká s problémy. Čínský rozpočet na obranu se za vlády prezidenta Si zdvojnásobil a letos dosáhl 230 miliard dolarů. Neustálé zvyšování vojenských výdajů vyvolává obavy sousedních zemí a Spojených států. Japonsko a Austrálie vyjadřují obavy a vyzývají Peking k větší transparentnosti, zatímco Jižní Korea se odmítá vyjádřit. Čínský krok směrem k úplné modernizaci armády do roku 2035 se pravděpodobně zaměří na nákup nového vybavení. Vedení armády se také snaží zpřísnit řízení po vysoce prominentních personálních čistkách souvisejících s nákupem zbraní. Čínská vládní zpráva uvedla výzvu ke “sjednocení” s Tchaj-wanem bez předchozí zmínky o “mírovém”, což signalizuje možný asertivnější postoj. Tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny vyzývá Čínu, aby akceptovala rovnoprávné postavení obou stran a zapojila se do zdravých výměn napříč průlivem.
Čína oznámila zvýšení výdajů na obranu pro letošní rok o 7,2 %, čímž pokračuje v trendu výrazného růstu vojenského rozpočtu za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga. Nárůst výdajů je v souladu s loňským zvýšením a překračuje vládní prognózu hospodářského růstu. Vzhledem k tomu, že Peking zaujímá vůči Tchaj-wanu tvrdší postoj, byla z vládní zprávy přednesené při zahájení zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců vypuštěna zmínka o “mírovém sjednocení”. V souvislosti s demokraticky ovládaným ostrovem, který Čína prohlašuje za svůj, a také ve východní Asii se vystupňovalo napětí kvůli zvýšenému regionálnímu rozmístění vojenských sil. Odborníci na obranu se domnívají, že Tchaj-wan zůstává prioritou v obranných výdajích Pekingu i v situaci, kdy se ekonomika potýká s problémy. Čínský rozpočet na obranu se za vlády prezidenta Si zdvojnásobil a letos dosáhl 230 miliard dolarů. Neustálé zvyšování vojenských výdajů vyvolává obavy sousedních zemí a Spojených států. Japonsko a Austrálie vyjadřují obavy a vyzývají Peking k větší transparentnosti, zatímco Jižní Korea se odmítá vyjádřit. Čínský krok směrem k úplné modernizaci armády do roku 2035 se pravděpodobně zaměří na nákup nového vybavení. Vedení armády se také snaží zpřísnit řízení po vysoce prominentních personálních čistkách souvisejících s nákupem zbraní. Čínská vládní zpráva uvedla výzvu ke “sjednocení” s Tchaj-wanem bez předchozí zmínky o “mírovém”, což signalizuje možný asertivnější postoj. Tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny vyzývá Čínu, aby akceptovala rovnoprávné postavení obou stran a zapojila se do zdravých výměn napříč průlivem.
