V uplynulých letech byl tento průmysl svědkem euforie z elektromobilů, protože výrobci automobilů předkládali nadějné předpovědi prodejů svých elektrických modelů a ambiciózní cíle pro růst počtu elektromobilů. Částečně na základě těchto prognóz Wall Street zvýšil ocenění tradičních výrobců automobilů i nových účastníků trhu. Současný scénář je v ostrém kontrastu, protože společnosti se opět vracejí k oslavě spotřebitelské volby. Významní výrobci automobilů od Ford Motor a General Motors až po Mercedes-Benz, Volkswagen, Jaguar Land Rover a Aston Martin své plány v oblasti elektromobilů buď omezují, nebo odkládají.

Tesla, dominantní americký výrobce elektromobilů, který by měl podle odhadů v roce 2023 držet 55 % prodejů elektromobilů ve své zemi, se rovněž připravuje na “výrazně nižší” tempo růstu, jak koncem ledna naznačil generální ředitel Elon Musk. Nedávný obrat ke smíšené nabídce vozidel – zahrnující kombinaci vozidel na plyn, hybridů a plně elektrických modelů – nicméně znamená konečnou plně elektrickou budoucnost, avšak s pomalejším tempem zavádění, než se dříve předpokládalo.

Marin Gjaja, provozní ředitel divize Ford EV, nedávno v rozhovoru pro CNBC o odlivu “vlny EV” v letech 2021 a 2022 řekl: “Stále roste, ale zdaleka ne takovým tempem, jak jsme si mysleli.” Ford plánuje výrazně rozšířit výrobu a prodej hybridních modelů. Tyto modely mohou potenciálně usnadnit přechod řidičům, kteří nejsou připraveni na plně elektrická vozidla, a pomoci společnostem při dodržování přísnějších federálních norem pro emise oxidu uhličitého.

Dokonce i společnost General Motors, která je uznávaná za to, že přijala elektromobily celým srdcem dříve než ostatní tradiční výrobci automobilů, plánuje vydat pro spotřebitele hybridní elektromobily s možností připojení do zásuvky společně s elektromobily a automobily na benzin. Společnosti Hyundai Motor, Kia, Toyota Motor a možná i Volkswagen zvažují, že ve svých modelových řadách nabídnou různá elektrická řešení.

Pablo Di Si, generální ředitel společnosti VW of America, vyjádřil minulý měsíc v rozhovoru pro CNBC podporu vyváženému přístupu. Za zmínku stojí, že Volkswagen v současné době prodává hybridní vozy v Evropě, ale ve své americké nabídce nemá žádný. Di Si naznačil začlenění této funkce: “Myslím, že je jen otázkou času, kdy ji sem zavedeme,” prohlásil.

Pozoruhodné je, že nižší než očekávaná poptávka spotřebitelů po elektromobilech neznamená pokles prodejů. Naopak, prodeje elektromobilů by měly v příštích letech růst. Podle odhadů společnosti Cox Automotive zaznamenaly Spojené státy v loňském roce rekordní prodeje elektromobilů s 1,2 milionu kusů, což představuje 7,6 % celkového národního trhu. Analytické prognózy předpovídají nárůst na 30 % a 39 % do konce desetiletí.

Sam Fiorani, viceprezident pro globální předpovědi vývoje vozidel ve společnosti AutoForecast Solutions, uvedl: “Celosvětový vývoj automobilů je v současnosti velmi dynamický: “Přechod na méně technicky zdatné kupující zpomalí v příštích několika letech růst podílu elektromobilů na trhu.”

Vlna investování ESG (zaměřeného na environmentální, sociální a správní principy) se stala trendem v souvislosti s vzestupem společnosti Tesla, která se v roce 2020 stane nejhodnotnějším výrobcem automobilů na světě. Automobilový průmysl to vzal na vědomí a vytyčil svou trajektorii v oblasti elektromobilů s cílem zopakovat úspěch společnosti Tesla.

Automobilky oznámily ambiciózní cíle. Alfa Romeo vlastněná společností Stellantis slíbila do roku 2027 nabídku plně elektrických vozidel. Jaguar Land Rover a Volvo si stanovily podobný cíl do roku 2030. Cílem GM bylo do roku 2035 prodávat výhradně elektrická spotřebitelská vozidla. Dřívější cíle byly stanoveny pro její značky Buick a Cadillac, které usilují o exkluzivitu elektrických vozidel do roku 2030. Společnost Honda Motor plánovala svůj cíl prodávat v Severní Americe výhradně elektromobily a vozidla poháněná palivovými články do roku 2040. Další, více specializované značky, jako například Lotus a Bentley, rovněž odhalily cíle exkluzivního prodeje EV.

V rétorice a komunikaci kolem těchto ambiciózních cílů jsou však patrné posuny, přestože žádná automobilka oficiálně neoznámila změny svých dlouhodobých cílů. Společnosti sledují různé faktory, jako je přijetí zákazníky, globální emisní pravidla a infrastruktura pro dobíjení elektromobilů, aby mohly utvářet budoucí plány.

Pokud jde o GM, generální ředitelka Mary Barra a další vedoucí pracovníci zopakovali svůj závazek k cíli pro rok 2035 a považují jej za vodítko, ale připustili, že jejich úsilí bude řídit poptávka zákazníků. Revidovaný cíl společnosti Cadillac zahrnuje nabídku kompletní řady elektromobilů a vylučuje, že by do roku 2030 musela být nutně ukončena výroba všech modelů s benzínovým pohonem.

John Roth, viceprezident společnosti Cadillac, uvedl: “Uvidíme, kam to tady bude v budoucnu směřovat, ale stále jsme odhodláni nabízet kompletní portfolio elektromobilů do konce desetiletí.”

Podobný názor sdílí také Ford. I když nikdy neměl v úmyslu nabízet výhradně elektromobily po celém světě, měl ambiciózní cíle. Do roku 2030 chtěl být v Evropě plně elektrický, do téhož roku chtěl dosáhnout toho, aby 50 % jeho prodejů v Severní Americe bylo elektrických, a do roku 2026 chtěl dosáhnout 8% ziskovosti EV. Od té doby řadu cílů zmírnila a vedle elektromobilů a plug-in hybridních elektromobilů pro USA masově vyrábí i hybridy – konkrétně nákladní vozy.

Generální ředitel společnosti Porsche Oliver Blume se vyjádřil, že německý výrobce sportovních vozů je “ve flexibilní pozici”, pokud jde o výrobu vozidel. Uvedl, že společnost sleduje zavádění elektromobilů, a dodal, že cílem společnosti je, aby elektromobily do roku 2030 tvořily 80 % jejích celosvětových prodejů. Zdůraznil však, že zůstává flexibilní a bere každý rok tak, jak přichází.

Toyota, nejprodávanější světový výrobce automobilů, již léta prosazuje diverzifikovanou modelovou řadu, neboť ji považuje za správnou cestu k uspokojení potřeb zákazníků a k dosažení svého cíle uhlíkové neutrality do roku 2050. Analytik společnosti Morgan Stanley Adam Jonas minulý týden v poznámce pro investory upozornil na neobvyklou situaci Toyoty, když uvedl: “Toyota téměř zcela chybí na trhu [bateriových elektromobilů], přesto letos získá větší podíl na americkém trhu než kterákoli jiná automobilka. Uvědomme si to.”

K poklesu zájmu o zavádění elektromobilů přispělo několik faktorů. Úrokové sazby prudce vzrostly, náklady na suroviny prudce vzrostly a elektromobily se staly mnohem dražšími ve srovnání s jejich tradičními protějšky. Ukázalo se, že automobilový průmysl i Bidenova administrativa možná přecenili ochotu spotřebitelů přijmout novou technologii bez spolehlivé a rozsáhlé nabíjecí infrastruktury.

Podle společnosti Cox Automotive se “očekávání růstu prodeje elektromobilů na americkém trhu změnila z “růžových na reálné”, protože prodeje rostou, ale zákazníci s nimi nedrží krok”. Dále odhalila, že dostupné zásoby elektromobilů, měřené ve dnech dodávky, činí 136 dní, což je výrazně více než celých 78 dní v americkém automobilovém průmyslu.

V reakci na pomalejší přijímání elektromobilů výrobci automobilů zlevnili několik modelů, například Ford Mustang Mach-E, Tesla Model Y a Nissan Ariya. Trisha Jungová, vrchní ředitelka pro strategii a transformaci elektromobilů Nissan v USA, poznamenala, že snížení cen až o 6 000 USD zajistí jejich zákazníkům maximální hodnotu.

Nicméně strategie odvětví týkající se elektromobilů by mohla zaznamenat další změny na základě politických vlivů. Mezi ně patří dokončení norem pro spotřebu paliva a emise ze strany americké Agentury pro ochranu životního prostředí. Nedodržení těchto návrhů by mohlo výrobce automobilů stát více než 14 miliard dolarů na pokutách vycházejících z palivové účinnosti jejich současných vozových parků.

Matt Blunt, prezident Americké rady pro automobilovou politiku, prohlásil, že doufají, že Bidenova administrativa vezme obavy průmyslu na vědomí.

V dálce se však rýsují listopadové prezidentské volby v USA. Pokud bude bývalý prezident Donald Trump znovu zvolen, mohl by potenciálně zrušit nebo omezit mandáty týkající se spotřeby paliva, čímž by otevřel cestu k dalšímu rozšíření modelů s benzinovým a hybridním pohonem.

Automobilky v Evropě navíc čelí přísnějším předpisům pro elektromobily, jejichž cílem je do roku 2035 zakázat prodej konvenčních vozidel na fosilní paliva. Tyto předpisy však již byly upraveny, přičemž konzervativní skupiny, jako je Evropská lidová strana, požadují úplné zrušení zákazu.

Zdá se tedy, že kyvadlo elektromobilů se pohybuje mezi ambicemi průmyslu a tvrdou realitou, přičemž zbývá rozplést složitou síť technologických, ekonomických a politických vlivů.