Více než polovina Čechů se bojí ztráty peněz ve spojitosti s investováním. Vyplývá to z průzkumu, který pro poradenskou firmu Broker Consulting uskutečnila na přelomu února a března mezi 1000 respondentů agentura Ipsos. Společnosti ho představily na dnešní tiskové konferenci v Praze.„Sedm z deseti Čechů se v investicích neorientuje, a to především proto, že jim chybí dlouhodobější zkušenost. Investovat ale chtějí a mají na to i určité peníze,“ komentoval výsledky průzkumu analytik agentury Michal Straka.Češi standardně nejvíce důvěřují investicím do nemovitostí, dluhopisů, penzijnímu spoření a připojištění. Naopak za nejméně bezpečné považují investice do kryptoměn. Tyto obavy mohou pramenit z vyšší rizikovosti této investice nebo odrážet špatnou zkušenost s podvodnými nabídkami na internetu či sociálních sítích.Polovina investorů se podle průzkumu považuje za konzervativní. „Výzkum potvrzuje to, co o populaci už nějakou dobu víme. Většinově se chová při investování konzervativně či dokonce superkonzervativně. Naopak menší část se nebojí i celkem vysoce riskantních sázek. To znamená, že většina nedosahuje zhodnocení, které by při přiměřeném riziku mohla. Menšina je naopak vystavena zbytečným rizikům ztráty peněz,“ uvedl na dnešní akci předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Přibližně čtvrtina lidí, kteří investují nebo plánují investovat, si podle průzkumu chce v následujících dvanácti měsících pořídit nový produkt, a to nejčastěji v podobě jednotlivých akcií, kryptoměn, nemovitosti, dluhopisů a DIP, tedy dlouhodobého investičního produktu.Za znak chabé finanční gramotnosti Čechů pokládá analytik České spořitelny Michal Skořepa to, že polovina těch, kteří si spoří na důchod, k tomu ještě i dnes využívá mimo jiné i transformované penzijní fondy. Špatně nastavená regulace činí podle něj z těchto fondů nástroje pro dlouhodobé investice zcela nevhodné. „Mnohem výhodnější, snad kromě lidí těsně před důchodem, je převést peníze umístěné v těchto fondech do účastnických fondů v rámci penzijního spoření,“ dodal.Produkty poskytované penzijními společnostmi, tedy doplňkové penzijní spoření nebo dožívající penzijní připojištění jednoznačně převažují u Čechů, kteří si spoří na důchod. Doplňkové penzijní spoření představuje vysoce konkurenční produkt s dobře nastavenou regulací orientovanou ve prospěch klienta, řekl dnes poradce představenstva Allianz pojišťovny a dřívější guvernér České národní banky Jiří Rusnok.Chcete využít této příležitosti?Téměř polovina obyvatel se podle průzkumu někdy setkala s nabídkou investice, která se jim zdála podvodná. Nejčastěji se tito lidé setkali s podobnou nabídkou na internetu, a to ve formě reklamy nebo e-mailu. „Čtvrtina lidí se obává, že se v budoucnu stane obětí investičního podvodu. To je poměrně velká skupina obyvatel, na kterou by měla cílit osvěta a apely expertů,“ uzavřel Straka.Bankovní rada České národní banky dnes projedná další nastavení úrokových sazeb. Analytici oslovení ČTK předpokládají, že centrální banka bude pokračovat v jejich snižování. Většina se přiklání k tomu, že ČNB stejně jako v únoru sníží základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Znamenalo by to návrat sazeb na úroveň, na které byly naposledy v první polovině června 2022.Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu. Viceguvernér Jan Frait navrhoval v únoru snížení o 0,75 procentního bodu, se svým názorem ale zůstal v radě osamocen.„Na březnovém zasedání bezesporu bude otázka snížení sazeb o 0,75 procentního bodu ve hře a je pravděpodobné, že tentokrát pro tuto alternativu bude více hlasů. Jako lehce pravděpodobnější nám však stále přijde snižování sazeb po krocích 0,5 procentního bodu,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.Podle analytiků by mohl jako argument k rychlejšímu snižování sazeb sloužit únorový návrat inflace na dvouprocentní cíl ČNB. Zároveň ale upozorňují na rychlejší růst cen služeb i na oslabení kurzu koruny, což představuje proinflační rizika, která bude muset bankovní rada zohlednit.