Poté ale bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat velmi opatrně, řekl dnes guvernér ČNB Aleš Michl na Diskusním fóru ČNB v Pardubicích. Snižovat úrokové sazby začala ČNB loni v prosinci, od té doby klesla základní úroková sazba ze 7 % na 5,75 %.

„Zasedání od zasedání budeme vyhodnocovat nová data a podle toho rozhodneme. Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí,“ řekl Michl. Poslední snížení bankovní rada ČNB provedla ve druhé polovině března, kdy základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta posunula níže o půl procentního bodu.

Ve svém projevu Michl kritizoval měnovou politiku minulých let, mluvil o dvou chybách. Chybné a pozdní podle něj bylo ukončení politiky znehodnocení české koruny z přelomu let 2016 a 2017. „Vlivem spekulací na korunu došlo tehdy k nadměrnému nárůstu bankovních peněz. Přebytečná, volná likvidita bankovního sektoru vzrostla mezi prosincem 2016 a březnem 2017 z 1,3 bilionu korun na 2,4 bilionu korun, tedy se téměř zdvojnásobila,“ uvedl Michl.

Druhým omylem podle guvernéra ČNB bylo, že posledních více než deset let byly hlavní úrokové sazby ČNB pod inflací. Respektive reálné úrokové sazby byly záporné. „Toto není protiinflační politika. To lze jen těžko dohnat náhlým a rychlým zvyšováním sazeb, když už inflace vznikla,“ řekl Michl.

Michl nastoupil do funkce v červenci 2022. V té době meziroční inflace v září dosáhla 18 procent. Česko tehdy mělo nejvyšší inflaci v Evropské unii, uvedl guvernér. „Musely se tedy v minulosti u nás stát specifické, jedinečné chyby,“ dodal.

Oba postupy, které Michl popsal jako chyby, podle něj podporovaly zadlužování, nikoliv spoření. Podporovalo se vyvolání inflace, řekl. Cílem centrální banky bylo snížit meziroční inflaci na dvě procenta, což se letos v únoru a březnu povedlo, uvedl guvernér. „Za mě mohu říci, že ČNB bude provádět měnovou politiku tak, abychom udrželi cenovou stabilitu,“ řekl Michl.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil pokutu 18,8 milionu korun společnosti EP Energy Trading z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Sankce je za to, že EP Energy uskutečnila fúzi s Gazela Energy před tím, než měla povolení ÚOHS. Firma na své pochybení sama upozornila. Úřad o tom informoval ČTK v tiskové zprávě, rozhodnutí i pokuta jsou pravomocné.

EP Energy Holding se provinil tím, že na konci roku 2022 podnikal kroky k převzetí Gazela Energy od dřívějšího vlastníka Vorago Holding, jako byla například změna stanov společnosti nebo jmenování zástupců EP Energy Trading do kontrolních orgánů společnosti. Návrh na povolení fúze ale firma podala k ÚOHS až v lednu 2023.

„Při výpočtu pokuty úřad zohlednil polehčující okolnosti, zejména skutečnost, že soutěžitel sám na své protiprávní jednání upozornil s tím, že návrh na povolení spojení nebyl podán z důvodu administrativního pochybení, a zároveň usiloval o zjednání nápravy,“ uvedl ÚOHS v tiskové zprávě.

Společnost navíc s úřadem spolupracovala nad rámec svých zákonných povinností, splnila všechny podmínky pro uplatnění procedury narovnání a pokuta jí tak byla snížena o 20 procent na výsledných 18,8 milionu korun.

Zatímco Česká národní banka letos snižuje úrokové sazby, tržní sazby na mezibankovním trhu v posledních týdnech rostou. Jsou nejvýše od konce loňského roku. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Hrozí tak podle některých z nich zdražení úvěrů i hypoték.

„Úrokové sazby centrálních bank jsou jedna věc, ale neméně důležité jsou sazby na mezibankovním trhu, zvláště pro reálnou ekonomiku. A právě ty během posledních několika týdnů odmazaly pokles, který v posledních měsících jednoznačně převažoval. Cena pětiletého korunového swapu překonala v posledních dnech čtyři procenta a dostala se na nejvyšší úrovně od listopadu. Ještě v polovině března byla okolo 3,3 procenta,“ řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.

Tržní úrokové sazby se začaly opět zvyšovat, když se nenaplnila očekávání, že ČNB bude rychle snižovat úrokové sazby, uvedl analytik Deloitte David Marek. Přestože model centrální banky podle něj ukazuje, že hlavní repo sazba by nyní měla být zhruba 4,5 procenta, realitou je sazba 5,75 procenta. Pro finanční trhy se nyní těžko hledá vodítko, když se nemohou orientovat podle prognózy ČNB. Proto jsou tržní sazby rozkolísanější, než kdyby ho měli, dodal.

Domácí sazby delších splatností od minulého týdne sice opět mírně klesly, stále jsou však nejvyšší od prosince 2023, upozornil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tento vývoj tak podle něj do jisté míry zužuje prostor pro další rychlejší pokles hypotečních sazeb, který začal v letošním roce, ačkoli samotné hypoteční sazby reagují na vývoj tržních sazeb až s několikaměsíčním zpožděním.

Poskytnutí pětiletého úvěru pro banku je nyní podle Tylečka přibližně o 0,7 procentního bodu dražší, než tomu bylo ještě před několika týdny. „Pokud zůstane cena peněz vysoká, dokonce hrozí zdražení úvěrů i hypoték. Šlo by o naprostou změnu předpokladu na trhu úrokových sazeb, kde se letos očekával prudký pokles. A i pokud úrokové sazby letos přece jen klesnou, nemělo by to být výrazné snížení,“ odhadl.

Výraznější zvýšení úrokových sazeb na mezibankovním trhu se může projevit i v úročení finančních produktů, připomněl analytik Portu Lukáš Raška. Snižování sazeb ČNB by spíše mělo vést k poklesu sazeb i na mezibankovním trhu a klesat by měly i sazby spotřebitelských úvěrů, hypoték a spořicích účtů. Nicméně při růstu mezibankovních sazeb se může situace obrátit. „Velký obrat bych ale neočekával, i sazby na mezibankovním trhu jsou ovlivněny politikou ČNB, a tak lze v blízké době očekávat jejich pokles,“ poznamenal

Analytik Purple Trading Petr Lajsek očekává, že by počátkem května měla ČNB opět snížit základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na 5,25 %. Výraznější korekci tak předpokládá u výnosů spořicích účtů. Ty by tak měly se začátkem května opět spadnout. Tyleček ale míní, že výhodnost spoření nebude klesat příliš rychle. Banky si totiž budou chtít udržet zdroj relativně levného kapitálu.