Vyplývá to z Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů, který firma poskytla ČTK. Březnová hodnota tak byla nejnižší za posledních dvacet měsíců.

„I přes mírné kolísání zůstala průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v prvním kvartále letošního roku poměrně stabilní. Větší změny neočekáváme ani v následujících měsících,“ komentovala březnové hodnoty analytička úvěrů ze společnosti Broker Consulting Michaela Pudilová.

Nižší sazba byla pouze v červenci roku 2022, kdy dosáhla ještě o jeden bazický bod níže na hodnotu 8,24 procenta a od té doby pozvolna rostla. Během prvního kvartálu 2024 průměrné sazby mírně kolísaly. V lednu sazba klesla o 0,53 procentního bodu, v únoru naopak o 0,63 procentního bodu) vzrostla.

Spotřebitelský úvěr se hradí obvykle v měsíčních splátkách, které jsou tvořeny jistinou a úrokem. Výhodou je, že klient již od začátku ví, kolik bude měsíčně splácet. Splátka vypočtená při žádosti o úvěr je totiž pevná po celou dobu splácení úvěru, v některých případech a u některých bank ji ale mohou klienti v čase měnit.

Při zvažování tohoto typu úvěrů je vedle tzv. RPSN, tedy roční procentní sazby nákladů, nutné brát v potaz i dobu splácení. Ta hraje významnou roli na celkovou výši přeplacení u načerpaného úvěru. Podle ní se také počítá splácení jistiny a úroku. Na začátku splácení spotřebitelského úvěru je větší část splátky tvořena úrokem, ke konci splácení se naopak z největší části splácí jistina úvěru, připomněla Pudilová. Delší splatnost sice zaručuje nižší měsíční splátku, na druhou stranu klienti ve skutečnosti přeplatí více než při půjčkách sjednaných na kratší dobu.

Tržby v českém maloobchodě v únoru třetí měsíc v řadě meziročně stouply. Růst ale zpomalil na 1,6 procenta, zatímco v lednu podle revidovaných údajů činil 3,2 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel klesly o 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Únorové tržby podle analytiků ukazují, že Češi jsou v nákupech stále opatrní a domácnosti šetří.

V únoru meziročně rostly tržby obchodníků za nepotravinářské zboží, potraviny i pohonné hmoty. „K celkovému růstu maloobchodních tržeb přispěl nejvíce internetový a zásilkový prodej,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Tržby za nepotravinářské zboží v únoru vzrostly meziročně o 2,4 procenta. Za potraviny zákazníci utratili o 1,1 procenta více a tržby za pohonné hmoty stouply o 0,3 procenta.

Tržby v drogeriích v porovnání s loňským únorem vzrostly o 13,3 procenta, v lékárnách a obchodech se zdravotnickým zbožím stouply o 5,2 procenta. Naopak pokles tržeb o desetinu zaznamenali prodejci výrobků pro kulturu, sport a rekreaci. Obdobně na tom byly i obchody s výrobky pro domácnost a prodejci počítačů a komunikačních zařízení. Maloobchodní tržby za oděvy a obuv klesly o půl procenta.

Internetovým a zásilkovým obchodům tržby meziročně vzrostly o 16,1 procenta. Nespecializované prodejny s převahou potravin utržily o 1,8 procenta více, naopak ve specializovaných prodejnách potravin tržby o 5,4 procenta klesly. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby zvýšily o 16,4 procenta.

Tržby za pohonné hmoty v únoru oproti lednu klesly o jedno procento. Shodně o 0,8 procenta byly meziměsíčně nižší i tržby za za nepotravinářské zboží a potraviny.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziměsíčně vzrostly o 0,8 procenta. Meziročně se zvýšily o 2,7 procenta, přičemž za prodej motorových vozidel, včetně náhradních dílů, vzrostly obchodníkům tržby o 3,5 procenta. Naopak servisy za opravy motorových vozidel utržily o 0,7 procenta méně.

Pomalejší tempo meziročního růstu maloobchodních tržeb v únoru a jejich meziměsíční pokles ukazují na to, že jsou Češi v nákupech stále opatrní a domácnosti šetří a vyčkávají na další vývoj. ČTK to dnes sdělili oslovení analytici. Dynamičtější vývoj očekávají spíše až ve druhé polovině roku.

„Maloobchod v únoru částečně korigoval silný lednový růst a do určité míry ochladil optimismus ohledně výrazného oživení spotřeby domácností na začátku letošního roku,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „V letošním roce je podle mě pravděpodobné postupné oživování maloobchodních tržeb, což zatím potvrzuje vývoj v prvních dvou měsících letošního roku,“ doplnil.

Únorové tržby jsou podle hlavního ekonoma firmy Cyrrus Víta Hradila zklamáním. „S příchodem nového roku se k útratám domácností upínaly velké naděje vzhledem k uklidnění inflace, obnovenému růstu reálných mezd a zlepšení spotřebitelské nálady. Tyto naděje ovšem v únoru nebyly naplněny,“ řekl. Reálné tržby podle něj byly o více než pět procent pod úrovní z ledna roku 2020. „Lépe jsou na tom i všechny sousední země, kde vyniká hlavně Polsko, které tehdejší hodnotu převyšuje o závratných 13 procent,“ dodal.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler poukázal na to, že meziměsíční pokles v únoru byl nejsilnější od března minulého roku. „Únorový meziměsíční pokles tržeb je však nutné vzít do kontextu velmi silných lednových čísel, které patrně souvisely s povánočními slevami,“ řekl. V lednu a únoru podle něj maloobchodní tržby byly lehce nad průměrem loňského roku.

Naopak ve srovnání s rokem 2019 před koronavirovou pandemií jsou únorové hodnoty nižší asi o čtyři procenta, řekl Seidler. „Bylo by v letošním roce spíše pozitivním překvapením, kdyby se v průběhu letošního roku opět dostaly na tuto úroveň,“ dodal.

Češi mají podle hlavního analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa stále obavy z budoucí ekonomické situace. „První polovina letošního roku tak bude nejspíš ještě ve znamení pomalejšího růstu maloobchodních tržeb. Ve druhé bychom mohli mít lepší představu o snižování sazeb i v příštím roce a spotřebitelská důvěra by měla více vzrůst. Letošní Vánoce by měly být jedny z těch bohatších,“ uvedl.

Hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček upozornil na to, že se letos naopak daří internetovým obchodům, jejichž tržby v únoru vykázaly meziroční růst o 16,1 procenta. „Zákazníci využívají srovnávače cen, které jim umožňují nakoupit vybrané produkty za nejnižší ceny dostupné na trhu,“ míní Křeček.