Ministryně financí Janet Yellen a její kolegové byli také připraveni připsat si zásluhy za to, že USA přišlo světové ekonomice na pomoc s růstovou politikou, která pozvedla celý globální výhled.Věci se nevyvíjely zcela podle představ Washingtonu. Američtí představitelé se totiž ocitli na dně gangsterského souboje. Dramatická změna rétoriky předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella v úterý fakticky přepsala scénář jarních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.Jak ve čtvrtek řekla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgiev, „všechny oči se upírají na USA“. A mnozí se na to nedívají příliš vlídně.Powellovy výroky, které signalizují, že Fed bude muset se snižováním úrokových sazeb ještě nějakou dobu počkat, rozbouřily finanční trhy a způsobily bolesti hlavy ostatním tvůrcům politik po celém světě.Georgiev však připsala USA na vrub, že jsou hlavním důvodem, proč fond zvýšil svou prognózu globálního růstu na letošní rok. Šéfka MMF však také varovala, že americká expanze způsobila, že se její ekonomika „mírně přehřála“.Ona i její dvojka Gita Gopinath vytkli USA příliš vysoký rozpočtový deficit, který podle nich dosahuje 7 % hrubého domácího produktu. Rozpočtový úřad Kongresu jej loni vyčíslil na 6,2 % HDP – což je stále více než dvojnásobek evropské směrnice o maximálně 3 %.Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise přispěla k ekonomické síle USA „velmi silná expanzivní“ fiskální politika s rychle rostoucím poměrem dluhu k HDP a prudce rostoucími náklady na obsluhu dluhu. „To vše samozřejmě bude v USA důvodem k diskusi o směřování fiskální politiky a o tom, zda je zapotřebí větší obezřetnosti.“Chcete využít této příležitosti?Německý ministr financí Christian Lindner řekl: „Nechci být nezdvořilý,“ a poté poukázal na zákon prezidenta Joe Bidena o snižování inflace, který dělá pravý opak toho, co tvrdí jeho název.Lindner ve středu varoval svůj vlastní stát před přijetím takového průmyslového programu typu IRA, který by dotoval průmysl obnovitelných zdrojů energie a elektromobilů, a uvedl, že v případě USA „je míra inflace opět vyšší, což nutí Fed reagovat“.„Dotační závod je závodem ke dnu a tímto směrem bychom se neměli vydávat,“ uvedla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde.Guvernérka jihoafrické centrální banky Lesetja Kganyago a brazilský ministr financí Fernando Haddad se drželi jednoduchých postřehů, že vyšší a dlouhodobější nastavení úrokových sazeb v USA – důsledek neuspokojivě vysokých hodnot inflace v letošním roce – má dopady na celé globální trhy.Dva z hlavních amerických spojenců, Japonsko a Jižní Korea, se obrátili se svými problémy s kurzovými dopady americké politiky přímo na Yellen.Šéfka americké státní pokladny podepsala společné prohlášení, v němž „bere na vědomí vážné obavy“ Tokia a Soulu z nedávného prudkého oslabení směnného kurzu vůči dolaru.Kritika se snesla i na obchodní politiku USA. Politička Bank of England Catherine Mann uvedla, že kroky směrem k „onshoringu“ a „friend-shoringu“ dodavatelských řetězců znamenají nestabilnější globální ekonomické prostředí.¨Yellen obhajovala přístup „friend-shoring“, tedy přesun výroby z Číny ke spojencům a partnerům USA včetně Indie a Vietnamu.Mann, bývalý hlavní globální ekonom Citigroup Inc. uvedl, že náklady na tuto změnu dodavatelských řetězců jsou podceňovány.„Rozsah toho, čeho se vzdáváme, je poměrně velký,“ řekla v pátek. „Bude více šoků, větší volatilita inflace – centrální banky budou muset být stále ve střehu, aby se tato tendence k růstu inflace neprojevila.“Pokud jde o Čínu, americké ministerstvo financí mělo možnost vyjádřit čínským představitelům přímo obavy z nadměrné kapacity a přílišného spoléhání se na stimulaci nabídky a vývozu.Zdá se však, že tento vzkaz nezazněl. Premiér Li Čchiang se tento týden v Kantonu na jihu Číny zúčastnil každoročního kantonského veletrhu. Vyzval tam čínské vývozce, aby zvýšili svou přidanou hodnotu a globální přitažlivost svých značek.