Ueda si však zachoval optimismus ohledně výhledu mezd a naznačil možnost dalšího zvýšení sazeb, pokud trendová inflace, která se stále pohybuje pod 2 %, zamíří k této úrovni, jak se předpokládá.

„Rozhodně nebudeme měnovou politiku měnit přímo v reakci na pohyby směnných kurzů,“ řekl Ueda v parlamentu na dotaz opozičního poslance, zda budou mít pohyby jenu nějaký vliv na rozhodnutí BOJ o načasování dalšího zvýšení sazeb.

Slabý jen může zvýšit dovozní ceny, ale ani to samo o sobě nezpůsobí zvýšení sazeb, řekl Ueda a zdůraznil, že klíčové je, zda takový tlak na růst cen ovlivní širší inflaci a růst mezd.

„Pokud existuje riziko, že by mzdy a inflace mohly růst více, než se očekává, a tlačit trendovou inflaci nahoru nad 2 %, možná budeme muset zvážit změnu měnové politiky,“ řekl ve středu.

Od historické změny měnové politiky BOJ, která ukončila osm let záporných úrokových sazeb, se kurz jenu pohybuje v klesajícím trendu, protože trhy si její holubičí pokyny vyložily jako znamení, že další zvyšování sazeb bude ještě nějakou dobu trvat.

Ve středu se kurz jenu nacházel na úrovni 151,80 za dolar, tedy na dostřel od 34letého minima 151,975, kterého dosáhl minulý měsíc, což vyvolalo varování tokijských úřadů před možností měnové intervence v podobě nákupu jenu.

Ueda uvedl, že rozhodnutí BOJ ukončit v březnu ultra uvolněnou politiku vychází z názoru, že udržitelné dosažení jejího 2% inflačního cíle je v nedohlednu.

Příliš dlouhé vyčkávání s ukončením by podle něj zvýšilo riziko překročení inflace, které by mohlo BOJ donutit k agresivnímu zvýšení úrokových sazeb.

Podle Uedy rostou známky změn v chování podniků, které stále více vidí prostor pro zvyšování cen a mezd.

„Pokud se trendová inflace bude pohybovat v souladu s naší prognózou, mohlo by být vhodné upravit míru měnových stimulů, i když nevíme, kdy k tomu dojde,“ řekl.

Podle analytiků nové čtvrtletní prognózy růstu a inflace BOJ, které budou zveřejněny na jejím příštím zasedání 25. a 26. dubna, pravděpodobně napoví, jak brzy by banka mohla příště zvýšit sazby.

Prognóza, kterou ve středu zveřejnil think tank Japan Center for Economic Research, ukázala, že většina ekonomů předpokládá minimálně další zvýšení sazeb v letošním roce.

Někteří hráči na trhu se domnívají, že slabý jen by mohl být jedním ze spouštěčů dalšího zvýšení sazeb BOJ, které podle mnohých ekonomů přijde ještě letos.

Slabý jen sice podporuje vývoz, ale je zdrojem bolestí hlavy pro tvůrce politiky, protože poškozuje domácnosti a maloobchodníky tím, že zvyšuje náklady na dovoz surovin.

Ueda říká, že trendová inflace je definována jako pohyb cen po očištění od vlivu jednorázových faktorů, jako jsou náklady na pohonné hmoty, a měří se na základě různých ukazatelů, jak síla v ekonomice a domácí poptávka ovlivňuje ceny.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli zdražení dálničních známek a paliv.

Ceny zboží v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Služby zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. „Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájmy bytů zdražily o víc než sedm procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 4,6 procenta. Za vodné a stočné lidé zaplatili meziročně zhruba o desetinu více. Elektřina zdražila oproti loňskému březnu o víc než 13 procent a teplá voda o tři procenta. Ceny zemního plynu naopak klesly o 5,2 procenta a tuhých paliv o 4,4 procenta.

Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování. Stravovací služby zdražily meziročně o 8,2 procenta a ubytovací o devět procent. Ceny v dopravě se zvýšily o 3,5 procenta.

Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly největší vliv ceny potravin a nealkoholických nápojů. Drůbeží maso bylo oproti loňskému březnu levnější o 16,4 procenta a polotučného trvanlivého mléka o 26,6 procenta. Za vejce platili lidé o téměř 28 procent méně a cena cukru klesla o více než 22 procent. Ceny mouky byla nižší o 27,8 procenta, vepřové stálo o 5,7 procenta méně. Meziročně levnější byly i jogurty, ovoce a zelenina.

Březnový meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o více než 53 procent a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta. Ceny stravovacích služeb stouply oproti únoru o půl procenta, ubytovacích služeb o necelá dvě a tabákových výrobků o 2,1 procenta.

K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny přispěly především některé potraviny. Ceny ovoce klesly ve srovnání s únorem o 2,6 procenta a vajec o šest procent. Vepřové maso zlevnilo o 1,7 procenta, sýry a tvarohy o více než procento a jogurty o 3,7 procenta.

ČSÚ dnes zveřejnil také informace o únorovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny meziročně stouply o 1,6 procenta po lednovém poklesu o 1,2 procenta. U dovozu zpomalil meziroční pokles na 1,1 procenta z lednových čtyř procent. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 2,1 procenta a u dováženého o 1,3 procenta.

„V meziročním srovnání byl výrazný zejména pokles cen elektřiny, ve vývozu o více než 30 procent a v dovozu přes 40 procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.