9. května – Černý pátek na evropském burzovním trhu

Na černý pátek 9. května 1873 došlo v důsledku nekontrolovaných spekulací k obrovskému poklesu hodnoty akcií na vídeňské burze a k vlně panického prodeje. Krach vedl také k poklesu počtu návštěvníků v té době konané Světové výstavy ve Vídni. Dalším důsledkem bylo jmenování burzovního komisaře, který měl dohlížet na dodržování nového zákona regulujícího burzu. Po letech hospodářského rozmachu nyní v Evropě následovalo období těžké recese.

Při bližším pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale připadá ještě o mnoho více:

• 1877 – Rumunsko získalo nezávislost.
• 1901 – Austrálie otevřela svůj první parlament v Melbourne.
• 1904 – Parní lokomotiva City of Truro se stala prvním parním motorem v Evropě, který přesáhl 160 km/h.
• 1945 – V Berlíně byl podepsán dodatečný protokol o bezpodmínečné kapitulaci Německa.
• 1950 – Veřejnosti byl představen Schumanův plán.
• 1965 – Sonda Luna 5 dopadla na Měsíc při pokusu o měkké přistání.
• 1967 – Poprvé vzlétl norský dopravní letoun Fokker F.28 Fellowship.
• 2002 – Bylo dosaženo konečného textu Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách. K lednu 2005 ji ratifikovalo 189 států světa.
• 2003 – Byla vypuštěna japonská sonda Hayabusa (Muses-C).
• 2005 – Americká armáda v Iráku uvedla, že ve velké ofenzívě proti tamní pobočce organizace Al Kajdá zabila asi 100 povstalců. V operaci, která začala 7. května, podle americké armády padli i tři příslušníci její námořní pěchoty. Irácká pobočka Al Kajdá tvrzení Američanů popírá.

A nyní se už přesuňme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1914 – První komerční rádiovou zprávu z lodi na břeh vysílá loď SS California, která vysílá nouzové volání z potápějící se lodi do Marconiho bezdrátové stanice na mysu Race v Newfoundlandu.
• 1955 – Západní Německo se stává členem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.
• 1961 – Newton Minow, nově jmenovaný předseda Federální komise pro komunikace (FCC), přednáší v projevu k Národní asociaci provozovatelů vysílání, v němž slavně označuje televizi za „obrovskou pustinu“.
• 1994 – Nelson Mandela je inaugurován jako první černošský prezident Jihoafrické republiky, což znamená konec apartheidu a otevření země novým obchodním příležitostem.
• 2001 – Americký Federální rezervní systém snižuje úrokové sazby již popáté v tomto roce v obavách z ekonomických dopadů splasknutí bubliny dot-com.

Panika v roce 1873 byla finanční krize, která vyvolala hospodářskou krizi v Evropě a Severní Americe, jež trvala od roku 1873 do roku 1877 nebo 1879 ve Francii a ve Velké Británii. V Británii panika zahájila dvě desetiletí stagnace známé jako „dlouhá krize“, která oslabila vedoucí postavení země v ekonomice. Ve Spojených státech byla panika známá jako Velká deprese, dokud události z roku 1929 a počátku 30. let 20. století nestanovily nový standard.

Panika z roku 1873 a následná deprese měly několik základních příčin, o jejichž relativní důležitosti ekonomičtí historici diskutují. Americká inflace, bezuzdné spekulativní investice (v drtivé většině do železnic), demonetizace stříbra v Německu a ve Spojených státech, vlny hospodářského rozvratu v Evropě v důsledku prusko-francouzské války (1870-1871) a velké majetkové ztráty při velkém požáru v Chicagu (1871) a velkém požáru v Bostonu (1872) přispěly k masivnímu zatížení bankovních rezerv, které v New Yorku mezi zářím a říjnem 1873 klesly z 50 milionů dolarů na 17 milionů.

Prvními příznaky krize byly finanční úpadky ve Vídni, hlavním městě Rakouska-Uherska, které se do roku 1873 rozšířily do většiny Evropy a do Severní Ameriky.

Panika v roce 1873 vyvolala první „velkou hospodářskou krizi“ ve Spojených státech i v zahraničí. Hospodářský pokles, který trval od září 1873 do roku 1878/9, se pak po krachu na burze v roce 1929 stal známým jako Dlouhá hospodářská krize. Měna v 19. století byla založena na spekulantech. V oběhu byly kovové peníze a banky vydávaly papírové bankovky kryté zásobami zlata a stříbra. Ve Spojených státech se tento systém začal hroutit v souvislosti s financováním občanské války. Prezident Lincoln povolil tisk papírových peněz, tzv. greenbacků, na úhradu narůstajících výdajů. Rozsáhlé používání fiat externích peněz pokračovalo i v éře rekonstrukce, což podpořilo rychlý rozvoj železnic a divoké spekulace.

Banky, zejména Jay Cooke and Co. External, získaly miliony dolarů prodejem dluhopisů na financování výstavby. Spekulanti tehdy mezitím sázeli na železnici a na to, že za dokončenou železnicí bude následovat osídlení a příležitosti k výdělku. Výdaje na výstavbu se však vyšplhaly do nebeských výšin a předstihly financování. Snahy o získání dalších finančních prostředků selhaly. Když už nemohly platit účty, Jay Cooke and Co. a další bankovní domy skončily. Úpadek financujících firem na železnici vyvolal vysoké výběry z bank, krach makléřských firem a stavba železnice se zastavila. Dvacátého září newyorská burza poprvé pozastavila obchodování.