Analytici oslovení ČTK ji očekávají v rozmezí 2,5 až 2,7 procenta. Mírně optimističtější je prognóza České národní banky (ČNB), podle níž by mělo tempo růstu spotřebitelských cen v meziročním vyjádření zpomalit na 2,4 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o červnové inflaci ve středu.

„Červnovou inflaci tlumilo meziměsíční zlevňování pohonných hmot a pravděpodobně také oděvů, obuvi a výrobků pro domácnost. Mírný růst cen očekáváme v kategoriích bydlení a potravin, nejsvižnější pak bude zdražování u rekreací a také stravování a ubytování,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „V souhrnu podle našeho odhadu cenová hladina meziměsíčně narostla o 0,3 procenta, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,5 %,“ dodal.

Analytici Raiffeisenbank naopak předpokládají mírné zrychlení inflace na 2,7 procenta. „Z pravidelného šetření průměrných cen vybraných výrobků Českým statistickým úřadem totiž vyplývá, že u většiny sledovaných položek došlo k meziměsíčnímu nárůstu cen. Ačkoli ceny pohonných hmot v meziměsíčním srovnání klesají, tak meziročně přispívají k vyšší inflaci, jelikož v minulém roce ceny na čerpacích stanicích byly ještě na nižších úrovních. Dynamika růstu cen ve službách se bude nejspíše pohybovat v intencích celého letošního roku okolo pěti procent, a zůstane tak nadále jednou z hlavních oblastí, kde se inflaci ještě nepodařilo zkrotit,“ uvedli. Proti květnu se podle nich spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta.

Česká národní banka (ČNB) ve své jarní prognóze očekává v červnu meziroční inflaci 2,4 procenta. Predikce byla vypracována na počátku května, pro květen je předpokládala 2,5 procenta.

Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, v únoru dosáhla dvouprocentního cíle ČNB, ale po dvou měsících znovu vzrostla k horní hranici tolerančního pásma centrální banky. Za celý letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí bude 2,7 %.

<!– DIP popup–>

Většina Čechů podceňuje kontroly elektrických a plynových zařízení

Češi podceňují kontroly svých elektrických a plynových zařízení. Více než 60 procent z nich nedělá kontroly elektroinstalace. Na pravidelné revize pamatuje pouze 18 procent lidí. Se zraněním zaviněným elektřinou se přitom setkala až třetina lidí. Téměř polovina domácností neřeší také kontroly plynových zařízení. Vyplývá to z průzkumu energetické společnosti epet.

Podle průzkumu, který se uskutečnil letos v červnu prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos, tak většina Čechů neřeší odborné revize zásuvek, vodičů, rozvaděčů, jističů, vypínačů nebo spotřebičů ve svých domácnostech. Množství případů poranění způsobeného elektrickým proudem přitom není úplně nízké. V průzkumu se s ním setkalo přes 31 procent lidí. Nejčastěji šlo o poranění v domácnosti nebo na pracovišti.

„Elektrické instalace, které nejsou správně udržovány, mohou způsobit zkraty nebo přehřátí, což může vést k požárům. K těžkým úrazům elektrickým proudem dochází především nezodpovědností či porušováním základních bezpečnostních pravidel. Jedním z nich je mít pravidelně zajištěnou kontrolu elektroinstalací. Tu má dle našeho průzkumu zajištěnou pouze 18 procent Čechů. Další pětina lidí si odborníky zve až ve chvíli, kdy v bytě či domě došlo k rozsáhlejším úpravám elektroinstalace,“ řekl obchodní ředitel epet Roman Šmíd.

„K úrazům elektrickým proudem, otravám plynem či oxidem uhelnatým dochází téměř vždy v situacích, kdy se podcenila prevence. Při podezření na úraz elektrickým proudem je pak nejdůležitější nejprve vypnout pojistky. I tak je to extrémně nebezpečná situace a jako první vždy nejdříve volejte záchranku,“ uvedl lékař Robert Kučera z urgentního příjmu Nemocnice Nymburk.

Češi navíc podceňují i pravidelnou revizi plynových kotlů, tu si podle průzkumu vůbec nezajišťuje téměř polovina lidí. Jednou za rok si odborníka na kontrolu domů pozve 39 procent lidí, jednou za tři roky poté 15 procent. „Plynové kotle, které nejsou pravidelně udržovány, mohou představovat vážná rizika, včetně úniků plynu, které mohou vést k otravě oxidem uhelnatým, nebo dokonce k výbuchům,“ podotkl Šmíd.

S otravou plynem se podle průzkumu setkala asi desetina respondentů. Až 16 procent lidí se ovšem setkalo s požárem způsobeným nepozorností při využívání plynového sporáku. Jakým způsobem a čím uhasit hořící elektrický spotřebič přitom podle výsledků průzkumu neví více než 21 procent Čechů.

„Otravy plynem jsou mnohem zrádnější. Plyny, a zejména pak oxid uhelnatý, blokují příjem kyslíku do tkání. Lidé vždy mají v místnostech různé neurologické příznaky, jako jsou únava, bolest hlavy, spavost, ale i třeba pocit bolestí na hrudi či ztrátu koordinace, koncentrace. V prostorách nezůstávejte ani sami, ani s pacientem. Jděte na dobře větrané místo a volejte okamžitě 112,“ podotkl Kučera.