Klíčové body

Čínský exportní boom se šíří mimo technologický sektor, což zvyšuje napětí v globálním obchodě
EU plánuje uvalit cla na čínské elektromobily, podobně jako USA a Kanada
Rostoucí čínská produkce zasahuje globální trhy, od oceli po petrochemické produkty

Jen málo dalších zemí vyjádřilo tuto konkrétní obavu, protože většina z nich nemá vlastní průmysl elektrických vozidel, který by bylo třeba chránit.

Přebytek čínského obchodu s výrobními produkty, který se blíží rekordním hodnotám, však ukazuje na mnohem širší nárůst vývozu. Zahrnuje nejen zboží pro ekologickou energii, ale všechny druhy výrobků – od oceli po krmivo pro zvířata -, které je stále obtížnější prodat doma, kde ekonomiku zpomaluje propad trhu s nemovitostmi.

V mnoha případech byl růst vývozu doprovázen poklesem cen. Pokud tato kombinace přetrvá, hrozí, že vyvolá reakci dalších zemí mimo USA a Evropu.

Obchodní partneři Číny se obávají, že nadbytečné kapacity v oblastech spojených s bydlením „povedou k dumpingu některých těchto materiálů na zámořských trzích“, uvedl Ong Kian Ming, bývalý náměstek malajsijského ministra pro mezinárodní obchod.

Již nyní se objevují počátky protireakce, neboť v loňském roce bylo proti čínskému zboží zavedeno rekordní množství antisubvenčních a antidumpingových opatření.

K většině z nich došlo v rozvinutých zemích skupiny sedmi. Podle Světové obchodní organizace však antidumpingová opatření pocházela z nejrůznějších zemí, jako je Indie a Jižní Korea, a byla zaměřena na řadu průmyslového zboží včetně ocelových výrobků, kolových nakladačů a větrných věží.

Podle analýzy oficiálních údajů agentury Bloomberg dosáhl čínský vývoz železa a oceli v březnu rekordních 13 milionů tun a v dubnu se udržel poblíž této úrovně, protože domácí poptávka klesla v důsledku propadu bytové výstavby.

Místní firmy jsou na cestě k tomu, aby letos opět vyrobily miliardu tun oceli, a bez známek oživení bytové výstavby se pravděpodobně budou snažit vyvézt více přebytečného kovu.

Ceny klesají již téměř tři roky, což vedlo některé latinskoamerické země k zavedení cel, aby zastavily příliv a ochránily místní výrobce. Tyto překážky spolu se zvýšenými americkými cly, která mají vstoupit v platnost v srpnu, mohou vést k tomu, že ještě více kovu bude směřovat do Asie.

Společnosti ve Vietnamu a Indii si již stěžují na příliv levného kovu, který zasáhl zisky firem, jako je Tata Steel Ltd, jeden z předních indických výrobců. Thajsko a Saúdská Arábie zvažují zavedení nových poplatků.

Zpomalující se domácí ekonomika nesnižuje pouze poptávku a ceny kovů. Čínský vývoz sójové moučky vyskočil v prvních čtyřech měsících roku 2024 na téměř 600 000 tun, což je téměř pětinásobek předchozího roku.

Šrot se používá ke krmení zvířat, ale menší poptávka po vepřovém mase znamená méně prasat, a to nutí čínské zpracovatele vyvážet jeho přebytky.

Další oblastí, kde Čína zaznamenala prudký nárůst výroby, je petrochemie. Vlna nových závodů vyrábí stavební kameny plastových výrobků od lahví na vodu po fotbalové helmy – a tento boom ještě neskončil.

Podle výzkumné společnosti Mysteel OilChem se očekává, že Čína letos uvede do provozu tolik závodů na dehydrogenaci propanu, že se její celková kapacita zvýší o 40 %.

To se ukazuje jako rušivé pro chemický průmysl v sousedních zemích, jako je Jižní Korea a Japonsko. Čína nyní dováží více surových surovin, jako je ropa a propan, a méně polorafinovaných petrochemických produktů. Zásah do prodeje v konkurenčních závodech si vynutil uzavření nejméně jednoho závodu v Jižní Koreji.

Samozřejmě stále existuje spousta zemí, kde je levnější čínské zboží vítáno. Dovážené solární panely pomohly Jihoafrické republice vypořádat se s ochromujícím nedostatkem elektřiny. Poptávka po panelech vzrostla také v Indii, přestože nemá s Čínou dobré vztahy, poté, co vláda v Dillí loni zmírnila zákaz.

Navíc cla nejsou vždy určena k tomu, aby Číně zabránila v přístupu – v některých případech je tomu téměř naopak. Brazílie i Turecko zvýšily překážky pro přímý dovoz elektrických vozidel, ale doprovodily tato opatření snahou přilákat čínské firmy a přimět je, aby v těchto zemích postavily továrny na výrobu elektrických vozidel.

Jeden z politiků v Pekingu prosazuje další kroky tímto směrem. Poradce Čínské lidové banky Huang Yiping nedávno vyzval Čínu, aby zavedla verzi Marshallova plánu, iniciativy USA v oblasti zahraniční pomoci po druhé světové válce.

Čína by podle něj mohla půjčovat peníze a poskytovat technologie rozvojovým zemím, aby mohly vybudovat vlastní odvětví obnovitelných zdrojů energie.

Nevyřešené napětí prozatím zůstává hrozbou pro globální obchod, která by se mohla ještě zhoršit, pokud se do souboje zapojí více zemí a průmyslových odvětví.

Gita Gopinathová – zástupkyně šéfa Mezinárodního měnového fondu – minulý týden v Pekingu varovala, že oddělování obchodu a vytváření soupeřících bloků by mohlo ve střednědobém horizontu snížit celosvětový hospodářský výkon až o 7 %.

„Důrazně upozorňujeme na to, že politiky, které prohlubují roztříštěnost, jsou pro celý svět jen negativní,“ řekla.

Evropská unie se tento týden chystá uvalit cla na čínské elektromobily, což je poslední příklad rostoucích překážek globálního obchodu. Podobný krok již učinily Spojené státy a Kanada je může následovat. Jen málo dalších zemí vyjádřilo tuto konkrétní obavu, protože většina z nich nemá vlastní průmysl elektrických vozidel, který by bylo třeba chránit.Přebytek čínského obchodu s výrobními produkty, který se blíží rekordním hodnotám, však ukazuje na mnohem širší nárůst vývozu. Zahrnuje nejen zboží pro ekologickou energii, ale všechny druhy výrobků – od oceli po krmivo pro zvířata -, které je stále obtížnější prodat doma, kde ekonomiku zpomaluje propad trhu s nemovitostmi.V mnoha případech byl růst vývozu doprovázen poklesem cen. Pokud tato kombinace přetrvá, hrozí, že vyvolá reakci dalších zemí mimo USA a Evropu.Obchodní partneři Číny se obávají, že nadbytečné kapacity v oblastech spojených s bydlením „povedou k dumpingu některých těchto materiálů na zámořských trzích“, uvedl Ong Kian Ming, bývalý náměstek malajsijského ministra pro mezinárodní obchod.Již nyní se objevují počátky protireakce, neboť v loňském roce bylo proti čínskému zboží zavedeno rekordní množství antisubvenčních a antidumpingových opatření. K většině z nich došlo v rozvinutých zemích skupiny sedmi. Podle Světové obchodní organizace však antidumpingová opatření pocházela z nejrůznějších zemí, jako je Indie a Jižní Korea, a byla zaměřena na řadu průmyslového zboží včetně ocelových výrobků, kolových nakladačů a větrných věží.Podle analýzy oficiálních údajů agentury Bloomberg dosáhl čínský vývoz železa a oceli v březnu rekordních 13 milionů tun a v dubnu se udržel poblíž této úrovně, protože domácí poptávka klesla v důsledku propadu bytové výstavby. Místní firmy jsou na cestě k tomu, aby letos opět vyrobily miliardu tun oceli, a bez známek oživení bytové výstavby se pravděpodobně budou snažit vyvézt více přebytečného kovu.Ceny klesají již téměř tři roky, což vedlo některé latinskoamerické země k zavedení cel, aby zastavily příliv a ochránily místní výrobce. Tyto překážky spolu se zvýšenými americkými cly, která mají vstoupit v platnost v srpnu, mohou vést k tomu, že ještě více kovu bude směřovat do Asie.Společnosti ve Vietnamu a Indii si již stěžují na příliv levného kovu, který zasáhl zisky firem, jako je Tata Steel Ltd, jeden z předních indických výrobců. Thajsko a Saúdská Arábie zvažují zavedení nových poplatků.Zpomalující se domácí ekonomika nesnižuje pouze poptávku a ceny kovů. Čínský vývoz sójové moučky vyskočil v prvních čtyřech měsících roku 2024 na téměř 600 000 tun, což je téměř pětinásobek předchozího roku. Šrot se používá ke krmení zvířat, ale menší poptávka po vepřovém mase znamená méně prasat, a to nutí čínské zpracovatele vyvážet jeho přebytky.Další oblastí, kde Čína zaznamenala prudký nárůst výroby, je petrochemie. Vlna nových závodů vyrábí stavební kameny plastových výrobků od lahví na vodu po fotbalové helmy – a tento boom ještě neskončil. Podle výzkumné společnosti Mysteel OilChem se očekává, že Čína letos uvede do provozu tolik závodů na dehydrogenaci propanu, že se její celková kapacita zvýší o 40 %.To se ukazuje jako rušivé pro chemický průmysl v sousedních zemích, jako je Jižní Korea a Japonsko. Čína nyní dováží více surových surovin, jako je ropa a propan, a méně polorafinovaných petrochemických produktů. Zásah do prodeje v konkurenčních závodech si vynutil uzavření nejméně jednoho závodu v Jižní Koreji.Samozřejmě stále existuje spousta zemí, kde je levnější čínské zboží vítáno. Dovážené solární panely pomohly Jihoafrické republice vypořádat se s ochromujícím nedostatkem elektřiny. Poptávka po panelech vzrostla také v Indii, přestože nemá s Čínou dobré vztahy, poté, co vláda v Dillí loni zmírnila zákaz.Navíc cla nejsou vždy určena k tomu, aby Číně zabránila v přístupu – v některých případech je tomu téměř naopak. Brazílie i Turecko zvýšily překážky pro přímý dovoz elektrických vozidel, ale doprovodily tato opatření snahou přilákat čínské firmy a přimět je, aby v těchto zemích postavily továrny na výrobu elektrických vozidel.Jeden z politiků v Pekingu prosazuje další kroky tímto směrem. Poradce Čínské lidové banky Huang Yiping nedávno vyzval Čínu, aby zavedla verzi Marshallova plánu, iniciativy USA v oblasti zahraniční pomoci po druhé světové válce. Čína by podle něj mohla půjčovat peníze a poskytovat technologie rozvojovým zemím, aby mohly vybudovat vlastní odvětví obnovitelných zdrojů energie.Nevyřešené napětí prozatím zůstává hrozbou pro globální obchod, která by se mohla ještě zhoršit, pokud se do souboje zapojí více zemí a průmyslových odvětví.Gita Gopinathová – zástupkyně šéfa Mezinárodního měnového fondu – minulý týden v Pekingu varovala, že oddělování obchodu a vytváření soupeřících bloků by mohlo ve střednědobém horizontu snížit celosvětový hospodářský výkon až o 7 %.„Důrazně upozorňujeme na to, že politiky, které prohlubují roztříštěnost, jsou pro celý svět jen negativní,“ řekla.