Klíčové body

Ursula von der Leyenová byla znovuzvolena předsedkyní Evropské komise, což stabilizovalo politickou scénu EU
Evropské trhy jsou levné, což představuje příležitost pro investory, zejména ve farmaceutickém sektoru
Klíčovými investicemi jsou společnosti Novo Nordisk a AstraZeneca, spolu s evropskými bankami jako ING a Intesa Sanpaolo
Ekonomové a analytici vidí potenciál pro růst evropských akcií díky stabilním ekonomikám a nízkým cenám

července k zásadnímu okamžiku, když si dosavadní předsedkyně Ursula von der Leyenová zajistila druhé pětileté funkční období ve funkci předsedkyně Evropské komise. Díky tomu, že von der Leyenová získala v Evropském parlamentu výraznou většinu v prvním kole hlasování, si investoři oddechli a oddechli si.

Davide Oneglia, ředitel pro evropské a globální makro v TS Lombard, připustil, že se očekávaly složitější volby, ale uklidňující je, že centristická politická struktura se udržela.

Po pozoruhodném prvním volebním období prokázala 65letá bývalá německá ministrině obrany výjimečné schopnosti krizového řízení. Von der Leyenová se ukázala jako klíčová při pohánění 27 členských zemí Evropské unie k rozhodným a úderným krokům, ať už se jednalo o stabilizaci ekonomiky uprostřed pandemie Covidu nebo o pomoc Ukrajině při současném omezení závislosti EU na dovozu zemního plynu z Ruska.

Blížící se časy však nemusí být tak slibné. S nedostatkem takových naléhavých situací, které by bylo třeba řešit, a se dvěma prvořadými členskými státy, Německem a Francií, které jsou v politickém chaosu, by se blok mohl pod svým tradičním hlemýždím tempem činnosti prohnout. V Německu se zdá, že nejistá koaliční vláda Olafa Scholze pomalým tempem směřuje k volebnímu vybílení v příštím roce. Ve Francii se mezitím prezident Emmanuel Macron po předčasných volbách potýká s roztříštěnou legislativou.

Zajímavé je, že poslední změna patrná v Evropském parlamentu nemá kořeny v postupu krajní pravice, ale spíše v úbytku zastoupení Zelených. Jejich počet se v 720členném sboru propadl ze 70 na 53 křesel, což odráží příklon veřejnosti ke zpomalení Von der Leyenové Zelené dohody, která navrhuje uspěchaný přechod k uhlíkové neutralitě.

Vedoucí výzkumný pracovník Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia Eoin Drea navrhuje, aby se pozornost přesunula z pouhého snižování emisí na udržení hospodářského růstu. S tvrdými cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie přejde k nejednoznačným dialogům o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Koncept “unie kapitálových trhů”, jehož cílem je sjednotit národní finanční regulace a zdanění, opět rozvíjí rozhovory v Bruselu. Investoři se však kolem této diskuse oblékají do skeptického ovzduší.

Hlavní ekonom a stratég společnosti Schroders Azad Zangana poznamenává, že myšlenka unie kapitálových trhů je v oběhu již dlouho, ale podstatného pokroku se zatím nedočkáme. Von der Leyenová, která si zachovává svůj přímočarý ministerský přístup, slíbila “skutečnou evropskou obrannou unii”. Tento slib pravděpodobně vyústí v představení prvního ministra obrany bloku.

Chcete využít této příležitosti?

Zatímco kolektivní EU je vůči Ukrajině v porovnání s USA velkorysejší, snaha o dosažení cíle NATO v podobě 2 % hrubého domácího produktu na vojenské výdaje se zdá být pro významné členské země, jako je Německo a Španělsko, nepřekonatelná.

Spekuluje se, že pokud by se Donald Trump vrátil do Bílého domu, mohl by posloužit jako potřebný impuls, který evropští politici potřebují k tomu, aby začali jednat, jak uvádí Oneglia.

V krátkodobém horizontu je dalším faktorem, který je připraven prospět Evropě, prudký pokles hodnoty technologických akcií, který negativně ovlivňuje americká a některá asijská portfolia. Za těchto okolností se hodnotově orientovaná Evropa jeví jako bezpečnější varianta. Srovnání poměru ceny k zisku indexu Stoxx 600 na tomto kontinentu, který činí 15, a poměru ceny k zisku indexu S&P 500, který činí 25, tento postoj dále posiluje.

Andrew Clifton, specialista na akciová portfolia ve společnosti T. Rowe Price, upozorňuje na dvě v současné době vedoucí jména ve farmaceutickém sektoru, obě se sídlem v Evropě: Společnost Novo Nordisk, výrobce léků Ozempic/Wegovy na cukrovku a hubnutí, a společnost AstraZeneca, známá svými možnostmi léčby cukrovky a rakoviny plic. Chválí různé evropské banky, včetně nizozemské ING a italské Intesa Sanpaolo, že si udělaly pořádek ve svých bankovních domech.

Zangana ze společnosti Schroders, který potvrzuje Cliftonovu analýzu, dodává svému závěru optimismus: “Mohly by evropské akcie dosáhnout lepších výsledků? Ano, mohly by. Trhy jsou levné a ekonomiky jsou připraveny na oživení.”

Přesto by se ve věcech převzetí iniciativy od von der Leyenové v Bruselu neměl očekávat první krok.

Na evropské politické scéně došlo 18. července k zásadnímu okamžiku, když si dosavadní předsedkyně Ursula von der Leyenová zajistila druhé pětileté funkční období ve funkci předsedkyně Evropské komise. Díky tomu, že von der Leyenová získala v Evropském parlamentu výraznou většinu v prvním kole hlasování, si investoři oddechli a oddechli si. Davide Oneglia, ředitel pro evropské a globální makro v TS Lombard, připustil, že se očekávaly složitější volby, ale uklidňující je, že centristická politická struktura se udržela. Po pozoruhodném prvním volebním období prokázala 65letá bývalá německá ministrině obrany výjimečné schopnosti krizového řízení. Von der Leyenová se ukázala jako klíčová při pohánění 27 členských zemí Evropské unie k rozhodným a úderným krokům, ať už se jednalo o stabilizaci ekonomiky uprostřed pandemie Covidu nebo o pomoc Ukrajině při současném omezení závislosti EU na dovozu zemního plynu z Ruska. Blížící se časy však nemusí být tak slibné. S nedostatkem takových naléhavých situací, které by bylo třeba řešit, a se dvěma prvořadými členskými státy, Německem a Francií, které jsou v politickém chaosu, by se blok mohl pod svým tradičním hlemýždím tempem činnosti prohnout. V Německu se zdá, že nejistá koaliční vláda Olafa Scholze pomalým tempem směřuje k volebnímu vybílení v příštím roce. Ve Francii se mezitím prezident Emmanuel Macron po předčasných volbách potýká s roztříštěnou legislativou. Zdroj: Getty Images Zajímavé je, že poslední změna patrná v Evropském parlamentu nemá kořeny v postupu krajní pravice, ale spíše v úbytku zastoupení Zelených. Jejich počet se v 720členném sboru propadl ze 70 na 53 křesel, což odráží příklon veřejnosti ke zpomalení Von der Leyenové Zelené dohody, která navrhuje uspěchaný přechod k uhlíkové neutralitě. Vedoucí výzkumný pracovník Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia Eoin Drea navrhuje, aby se pozornost přesunula z pouhého snižování emisí na udržení hospodářského růstu. S tvrdými cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie přejde k nejednoznačným dialogům o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Koncept “unie kapitálových trhů”, jehož cílem je sjednotit národní finanční regulace a zdanění, opět rozvíjí rozhovory v Bruselu. Investoři se však kolem této diskuse oblékají do skeptického ovzduší. Hlavní ekonom a stratég společnosti Schroders Azad Zangana poznamenává, že myšlenka unie kapitálových trhů je v oběhu již dlouho, ale podstatného pokroku se zatím nedočkáme. Von der Leyenová, která si zachovává svůj přímočarý ministerský přístup, slíbila “skutečnou evropskou obrannou unii”. Tento slib pravděpodobně vyústí v představení prvního ministra obrany bloku. Zatímco kolektivní EU je vůči Ukrajině v porovnání s USA velkorysejší, snaha o dosažení cíle NATO v podobě 2 % hrubého domácího produktu na vojenské výdaje se zdá být pro významné členské země, jako je Německo a Španělsko, nepřekonatelná. Spekuluje se, že pokud by se Donald Trump vrátil do Bílého domu, mohl by posloužit jako potřebný impuls, který evropští politici potřebují k tomu, aby začali jednat, jak uvádí Oneglia. V krátkodobém horizontu je dalším faktorem, který je připraven prospět Evropě, prudký pokles hodnoty technologických akcií, který negativně ovlivňuje americká a některá asijská portfolia. Za těchto okolností se hodnotově orientovaná Evropa jeví jako bezpečnější varianta. Srovnání poměru ceny k zisku indexu Stoxx 600 na tomto kontinentu, který činí 15, a poměru ceny k zisku indexu S&P 500, který činí 25, tento postoj dále posiluje. Zdroj: Bloomberg Andrew Clifton, specialista na akciová portfolia ve společnosti T. Rowe Price, upozorňuje na dvě v současné době vedoucí jména ve farmaceutickém sektoru, obě se sídlem v Evropě: Společnost Novo Nordisk, výrobce léků Ozempic/Wegovy na cukrovku a hubnutí, a společnost AstraZeneca, známá svými možnostmi léčby cukrovky a rakoviny plic. Chválí různé evropské banky, včetně nizozemské ING a italské Intesa Sanpaolo, že si udělaly pořádek ve svých bankovních domech. Zangana ze společnosti Schroders, který potvrzuje Cliftonovu analýzu, dodává svému závěru optimismus: “Mohly by evropské akcie dosáhnout lepších výsledků? Ano, mohly by. Trhy jsou levné a ekonomiky jsou připraveny na oživení.” Přesto by se ve věcech převzetí iniciativy od von der Leyenové v Bruselu neměl očekávat první krok.