Klíčové body
- USA čelí rekordnímu federálnímu deficitu mimo krizová období, jako byla pandemie Covid-19 a globální finanční krize
- Předpokládá se, že deficit dosáhne téměř 1,9 bilionu dolarů, což odpovídá 6,6 % HDP
- Zvýšený deficit je způsoben demografickými faktory, rostoucími náklady na zdravotní péči a úrokovými náklady na státní dluh
Mimořádně vysoký schodek je dalším palivem pro předvolební hru na obviňování ve Washingtonu, kde republikáni kritizují nekontrolovatelné výdaje demokratů a demokraté opáčili, že viníkem jsou republikánské daňové škrty, které snížily příjmy.
Podle prognóz, které v pátek zveřejnil americký Úřad pro řízení a rozpočet, který je součástí Bílého domu, dosáhne deficit ve fiskálním roce končícím 30. září téměř 1,9 bilionu dolarů, což odpovídá 6,6 % hrubého domácího produktu. Odhady nestranického Rozpočtového úřadu Kongresu uvádějí, že rozdíl bude činit ještě více než 6,7 %.
Podle údajů OMB dosáhnou vládní příjmy v letošním roce 17,6 % HDP, což je mírně nad průměrem 17,2 %, který USA zaznamenaly v letech 1984-2023. Celkové výdaje však v tomto období překonají průměr ještě více – 24,2 % ku 21,1 %. Tyto údaje zřejmě podporují argument republikánů, že zdrojem problému jsou vyšší výdaje.
Bližší pohled však ukazuje složitější obrázek. Problémy nepocházejí z výdajů, které musí Bílý dům a Kongres každoročně odsouhlasit na všechno včetně obrany, vzdělávání, národních parků a potravinové pomoci. Diskreční výdaje současného rozpočtu, které činí 6,4 % HDP, se podle odhadů pohybují pod čtyřicetiletým průměrem 7,5 %.
Zvýšený schodek je naopak důsledkem „faktorů, které jsou mimo rozpočtový proces“, říká Shai Akabas, výkonný ředitel programu hospodářské politiky Bipartisan Policy Center. „Je to do značné míry způsobeno demografickými faktory a náklady na zdravotní péči.“
Obecně řečeno, viníci jsou dva: povinné programové výdaje neboli tzv. nároky, na které Akabas naráží, a úrokové náklady na státní dluh.
Povinné výdaje v průběhu let neustále rostly a v letošním fiskálním roce dosáhnou 14,6 % HDP, což je o celé 3 procentní body více než 40letý průměr.

Tento růst je z velké části způsoben programy sociálního zabezpečení a zdravotní péče, které se rozšířily s rychlým nárůstem počtu Američanů ve věku 65 let a více. Správa sociálního zabezpečení odhaduje, že v roce 2024 bude dávky pobírat více než 67 milionů lidí, což je od roku 2015 nárůst o více než 8 milionů.
Nárůst počtu starších Američanů je spolu s rostoucími náklady na zdravotní péči hnací silou zvyšování výdajů na federální vládní zdravotnické programy, včetně Medicare a Medicaid. Podle prognóz nestranického Rozpočtového úřadu Kongresu se očekává, že výdaje na hlavní programy zdravotní péče dosáhnou v roce 2024 5,8 % HDP. Pro srovnání, v letech 1974 až 2023 to bylo v průměru 3,4 %.
Současně se kvůli vyšším úrokovým sazbám prudce zvýšily splátky veřejného dluhu ve výši 27,8 bilionu USD. Od března 2022, kdy Federální rezervní systém začal zvyšovat sazby v rámci boje proti inflaci, se průměrná sazba, kterou vláda platí za státní dluhopisy, více než zdvojnásobila na 3,3 %.
OMB předpokládá, že čisté úrokové platby budou v roce 2024 činit 3,2 % HDP, což je nejvíce od roku 1991. „Protože je tento dluh tak značný, dolary se sčítají velmi rychle a my nemáme žádný polštář,“ říká Alex Brill, vedoucí pracovník American Enterprise Institute.
Ve fiskálním roce 2024 se očekává, že příjmy z daní z příjmu fyzických osob, daní z příjmů právnických osob a daní ze mzdy překročí u všech tří kategorií svůj průměr za posledních 24 let v poměru k HDP. To neznamená, že se daňové škrty, které Donald Trump během svého prezidentství zavedl, vyplatily, jak často tvrdí republikáni.
Většina ekonomů, kteří zkoumali dopad zákona o snížení daní a pracovních míst z roku 2017 neboli TCJA, zjistila, že snížení stálo vládu mnohem více, než kolik bylo vygenerováno z růstu a zaměstnanosti, které lze těmto změnám přičíst.
Jsou to spíše faktory, jako jsou vládní stimuly a historicky nízká nezaměstnanost, které podpořily ekonomickou aktivitu, a tím vygenerovaly větší daňové příjmy.
A ziskové marže podniků během pandemie prudce vzrostly, protože společnosti mohly volněji zvyšovat ceny, což rovněž zvýšilo daňové příjmy.
Republikáni chtějí v rámci zákona TCJA trvale zachovat daňové škrty pro jednotlivce, jejichž platnost vyprší v příštím roce. Někteří demokraté však chtějí zachovat snížení pouze pro domácnosti s příjmem nižším než 400 000 dolarů, zatímco pro právnické osoby a osoby s vysokými příjmy chtějí sazby zvýšit.
Michael Feroli, hlavní ekonom pro USA ve společnosti JPMorgan Chase & Co. říká, že nepovolení ukončení platnosti TCJA bude nadále tlumit příjmy a zhorší desetileté prognózy amerických deficitů. Jakékoli řešení pro snížení schodku bude podle něj vyžadovat kombinaci vyšších příjmů prostřednictvím zvýšení daní a snížení povinných výdajů, nikoli pouze jedno nebo druhé.
„Existuje mnoho způsobů, jak ‚opravit sociální zabezpečení‘,“ říká Feroli. „S výdaji na zdravotní péči a zdravotnictví je to o něco těžší, ale i tam jistě existují možnosti.“
Neexistují žádné oficiální plány na reorganizaci sociálního zabezpečení, kterému podle odhadů nebude v roce 2033 stačit na výplatu plných dávek, ani systému Medicare, který by mohl narazit na zeď v roce 2036. Několik republikánů je pro snížení některých dávek nebo zvýšení věku pro nárok na dávky. Někteří demokraté navrhují zvýšit daně pro bohaté, aby se do těchto programů dostalo více příjmů.

Ministryně financí Janet Yellenová v červnu řekla, že požadavek, aby domácnosti vydělávající více než 400 000 dolarů platily vyšší daně ze sociálního zabezpečení, „se určitě jeví jako rozumný přístup“ k řešení tohoto problému.
Trajektorie amerických veřejných financí – prognózy, které CBO zveřejnil minulý měsíc, ukazují na kumulativní deficit ve výši 22,1 bilionu dolarů v desetiletí od roku 2025 do roku 2034 – se stává zdrojem obav i mimo pobřeží země. Mezinárodní měnový fond v červnovém prohlášení kritizoval USA za „příliš vysoký“ deficit a upozornil, že související nárůst dluhového zatížení země představuje riziko pro globální ekonomiku.
Na poplach bijí i ekonomové v USA. „Nakonec budeme potřebovat určitou kombinaci snížení výdajů a zvýšení daňových příjmů,“ říká Karen Dynanová, profesorka Harvard Kennedy School a bývalá asistentka pro hospodářskou politiku na americkém ministerstvu financí v Obamově vládě. „Musíme snížit deficit, a pokud se tak nestane, poškodí to naši ekonomiku. Existují však různé páky, kterými toho lze dosáhnout.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky