Většina z této produkce byla přitom spotřebována v místě výroby, typicky tedy například v domácnostech. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad (ERÚ).

Celkově se v minulém roce vyrobilo v České republice 76,9 TWh elektřiny, meziročně o 9,2 procenta méně. Malé solární elektrárny se tak na hrubé produkci elektřiny v zemi podílely necelým jedním procentem.

„Působivý je ale meziroční nárůst jejich instalované kapacity i produkce. Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 procent a elektřiny vyrobily dokonce o 172 procent více. Čísla jasně dokládají boom, který v posledních dvou letech zažívají instalace střešních solárních elektráren,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Z roční produkce 0,72 TWh elektřiny dodaly malé fotovoltaiky do sítě 0,3 TWh. Více než 58 procent z celkové produkce malých fotovoltaik tak bylo spotřebováno přímo v místě výroby, zejména v domácnostech a nebo v provozech podnikatelů, kteří si solární elektrárny nainstalovali.

Data ERÚ zároveň ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj výrazně pomalejší. „Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem jeden megawatt se například meziročně zvýšila jen o 1,7 procenta a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ podotkl Trávníček

Celkově ovšem produkce elektřiny loni v Česku klesla, a to meziročně o 9,2 procenta na 76,9 TWh elektřiny. Propad byl patrný zejména u výroby z uhlí a zemního plynu. Obnovitelné zdroje naopak navýšily celkovou výrobu o pět procent. Největší podíl na výrobě elektřiny má stále jaderná energie, z nich pocházelo 40 procent vyprodukované elektřiny.

V České republice bylo loni zprovozněno rekordních 82.799 nových solárních zdrojů, což je oproti roku 2022 o 49.039 zařízení více. Výrazně, o 970 megawattů (MW), vzrostl také instalovaný výkon. Letos však už rozvoj solární energetiky zpomalil. V prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno 24.000 nových fotovoltaických elektráren, což bylo meziročně o 21.200 zařízení méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta na 484 megawattů (MW). Postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren.

Zaměstnanci huti Liberty Ostrava budou moci po výpovědi odejít na dohodu

Zaměstnanci zadlužené huti Liberty Ostrava budou moci po obdržené výpovědi odejít z podniku okamžitě. Do zaměstnání tak nebudou muset docházet po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty, což jim dosud hrozilo a neměli v tomto období zaručeno vyplácení mzdy. Umožní jim to dočasný dodatek kolektivní smlouvy, který odbory podepsaly s vedením huti a platí do 31. října. ČTK to dnes řekl předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Hromadné propouštění huť oznámila v červenci.

Zaměstnanci nyní budou mít nárok na odstupné ve výši až jedenáctiměsíčního platu. Výše odstupného se odvíjí od délky jejich pracovního poměru v huti. Odstupné ale zřejmě budou muset vymáhat prostřednictvím insolvenčního řízení.

Při reorganizační změně by zaměstnanci dříve měli nárok při odchodu na dohodu až na 13 platů, přičemž devět z nich je maximálním bonusem za odpracované roky.

„Zaměstnavatel ovšem dříve deklaroval, že na aktuální reorganizační změnu nebudou moci zaměstnanci odcházet takzvaně na dohodu, což by znamenalo, že by celou výpovědní dobu byli zaměstnanci. Tam to bylo z toho důvodu, že výpovědní doba je dva měsíce. Nicméně my máme v kolektivní smlouvě, že pokud odejde zaměstnanec dohodou dříve, tak dostane vyplaceny čtyři měsíce, a to byl kámen úrazu, proto zaměstnance nechtěli pustit dříve. Proto jsme projednali dočasnou změnu, jejíž podstata je v tom, že pokud zaměstnanci odejdou na reorganizační změnu dohodou, tak nebudou mít nárok na čtyři měsíce, ale jen dva,“ uvedl Slanina.

Dodal, že díky této změně je pro zaměstnavatele nesmyslné držet zaměstnance v práci a naopak budou moci odejít hned, jakmile obdrží výpověď. Lidé tak budou moci rychleji nastoupit do případného nového zaměstnání nebo se registrovat na úřadu práce.

Huť v červenci oznámila, že uzavře koksovnu a bude hromadně propouštět 2600 lidí, z nichž 2300 má odejít na podzim. Část z těchto lidí ale už z podniku odešla sama, a podle Slaniny se tak v současnosti propouštění dotýká přibližně 1700 zaměstnanců.

Lidé zasaženi hromadným propouštěním v huti by výpovědi mohli začít dostávat v příštím týdnu. Odbory byly s plánem na hromadném propuštění seznámeny 23. července a výpovědi podle Slaniny nemohou lidé obdržet dříve, než po uplynutí třicetidenní lhůty.

Většina provozů Liberty Ostrava, kde pracuje přes 4000 zaměstnanců, stojí od loňského prosince, kdy huti zastavila společnost Tameh Czech dodávky energií. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. Od června je podnik v úpadku, nemůže rovněž nakládat s podstatnou částí svého majetku a na počátku srpna začal odstavovat koksovnu.

Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl.

<!– DIP popup–>