New Delhi (Reuters) – Agentura S&P Global Ratings varovala, že pokračující politické nepokoje v Bangladéši pravděpodobně zbrzdí plánované finanční reformy a již způsobily další škody v bankovním sektoru země. Země byla svědkem nejhorších násilností od získání nezávislosti na Pákistánu v roce 1971, kdy se protesty proti premiérce Sheikh Hasině staly smrtelnými a vyžádaly si přibližně 300 mrtvých a tisíce zraněných. V reakci na to Hasina odstoupila a uprchla do Indie, čímž vzniklo mocenské vakuum, které zaplnila prozatímní vláda vedená nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Muhammadem Yunusem. Protesty se však rozšířily a zaměřily se na úředníky jmenované během Hasinova funkčního období, což vedlo k rezignaci šéfa centrální banky a čtyř viceguvernérů. Ačkoli byl jmenován nový guvernér centrální banky, tyto odchody mohou ještě zdržet probíhající strukturální reformy. Úvěrový analytik agentury S&P Global Ratings Shinoy Varghese vyjádřil obavy z možné nečinnosti politiků a z následného zpomalení finančních reforem.
Bankovní sektor v zemi se již dříve potýkal se slabými stránkami, jako je nedostatek likvidity, nedostatečné kapitálové rezervy a problémy s kvalitou aktiv, které se během nedávných otřesů jen prohloubily. Bangladéšská ekonomika, která byla kdysi nejrychleji rostoucí na světě, se potýkala s problémy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, inflace a snižující se rezervy. V lednu 2023 si vláda ve snaze řešit tyto problémy zajistila od Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc ve výši 4,7 miliardy dolarů. Týdny protestů však dále podpořily inflaci, která v červenci prudce vzrostla na 11,66 % v důsledku celostátního zákazu vycházení, který zastavil většinu ekonomických aktivit. Agentura Moody’s Analytics snížila prognózu růstu bangladéšského HDP pro letošní rok z 5,4 % na 5,1 % a uvedla, že zotavení z měnové krize závisí na schopnosti jakékoli budoucí vlády řešit obavy veřejnosti a obnovit sociální pořádek.
New Delhi – Agentura S&P Global Ratings varovala, že pokračující politické nepokoje v Bangladéši pravděpodobně zbrzdí plánované finanční reformy a již způsobily další škody v bankovním sektoru země. Země byla svědkem nejhorších násilností od získání nezávislosti na Pákistánu v roce 1971, kdy se protesty proti premiérce Sheikh Hasině staly smrtelnými a vyžádaly si přibližně 300 mrtvých a tisíce zraněných. V reakci na to Hasina odstoupila a uprchla do Indie, čímž vzniklo mocenské vakuum, které zaplnila prozatímní vláda vedená nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Muhammadem Yunusem. Protesty se však rozšířily a zaměřily se na úředníky jmenované během Hasinova funkčního období, což vedlo k rezignaci šéfa centrální banky a čtyř viceguvernérů. Ačkoli byl jmenován nový guvernér centrální banky, tyto odchody mohou ještě zdržet probíhající strukturální reformy. Úvěrový analytik agentury S&P Global Ratings Shinoy Varghese vyjádřil obavy z možné nečinnosti politiků a z následného zpomalení finančních reforem.
Bankovní sektor v zemi se již dříve potýkal se slabými stránkami, jako je nedostatek likvidity, nedostatečné kapitálové rezervy a problémy s kvalitou aktiv, které se během nedávných otřesů jen prohloubily. Bangladéšská ekonomika, která byla kdysi nejrychleji rostoucí na světě, se potýkala s problémy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, inflace a snižující se rezervy. V lednu 2023 si vláda ve snaze řešit tyto problémy zajistila od Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc ve výši 4,7 miliardy dolarů. Týdny protestů však dále podpořily inflaci, která v červenci prudce vzrostla na 11,66 % v důsledku celostátního zákazu vycházení, který zastavil většinu ekonomických aktivit. Agentura Moody’s Analytics snížila prognózu růstu bangladéšského HDP pro letošní rok z 5,4 % na 5,1 % a uvedla, že zotavení z měnové krize závisí na schopnosti jakékoli budoucí vlády řešit obavy veřejnosti a obnovit sociální pořádek.
New Delhi (Reuters) – Agentura S&P Global Ratings varovala, že pokračující politické nepokoje v Bangladéši pravděpodobně zbrzdí plánované finanční reformy a již způsobily další škody v bankovním sektoru země. Země byla svědkem nejhorších násilností od získání nezávislosti na Pákistánu v roce 1971, kdy se protesty proti premiérce Sheikh Hasině staly smrtelnými a vyžádaly si přibližně 300 mrtvých a tisíce zraněných. V reakci na to Hasina odstoupila a uprchla do Indie, čímž vzniklo mocenské vakuum, které zaplnila prozatímní vláda vedená nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Muhammadem Yunusem. Protesty se však rozšířily a zaměřily se na úředníky jmenované během Hasinova funkčního období, což vedlo k rezignaci šéfa centrální banky a čtyř viceguvernérů. Ačkoli byl jmenován nový guvernér centrální banky, tyto odchody mohou ještě zdržet probíhající strukturální reformy. Úvěrový analytik agentury S&P Global Ratings Shinoy Varghese vyjádřil obavy z možné nečinnosti politiků a z následného zpomalení finančních reforem.
Bankovní sektor v zemi se již dříve potýkal se slabými stránkami, jako je nedostatek likvidity, nedostatečné kapitálové rezervy a problémy s kvalitou aktiv, které se během nedávných otřesů jen prohloubily. Bangladéšská ekonomika, která byla kdysi nejrychleji rostoucí na světě, se potýkala s problémy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, inflace a snižující se rezervy. V lednu 2023 si vláda ve snaze řešit tyto problémy zajistila od Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc ve výši 4,7 miliardy dolarů. Týdny protestů však dále podpořily inflaci, která v červenci prudce vzrostla na 11,66 % v důsledku celostátního zákazu vycházení, který zastavil většinu ekonomických aktivit. Agentura Moody’s Analytics snížila prognózu růstu bangladéšského HDP pro letošní rok z 5,4 % na 5,1 % a uvedla, že zotavení z měnové krize závisí na schopnosti jakékoli budoucí vlády řešit obavy veřejnosti a obnovit sociální pořádek.
