Posílit konkurenceschopnost České republiky a podpořit ekonomický růst má v dalších deseti až 15 letech hospodářská strategie, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Dokument se podle úřadu zaměřuje na čtyři oblasti, tedy lidský kapitál, energetickou, dopravní a digitální infrastrukturu, výrobu s vyšší přidanou hodnotu či vytvoření vhodných nástrojů pro efektivní financování strategických projektů. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy MPO, kterou má ČTK k dispozici. „Ve strategii se zaměřujeme na konkrétní legislativní změny pro podporu rozvoje naší ekonomiky. Chceme například snížit administrativní bariéry pro projekty výroby technologií pro nízkouhlíkovou ekonomiku. Navrhujeme rychlejší povolování staveb. A abychom podnikatelům zjednodušili administrativu, pracujeme také na vytvoření Portálu podnikatele a dalších digitálních projektů,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela . Vedle těchto oblastí strategie, která podle MPO vychází z analýzy slabých a silných stránek české ekonomiky, cílí také na investice do vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací či do efektivního fungování státu. K dalším oblastem, jimiž se dokument zabývá, patří minimalizace byrokracie, efektivní regulace, obchodní strategie nebo ekonomická bezpečnost, stojí v tiskové zprávě. Hospodářská strategie podle Síkely klade důraz na mezinárodní spolupráci, a to z pohledu dostatku potřebných surovin i získávání strategických zahraničních investic. „Do těchto projektů je také potřeba co nejefektivněji zapojit soukromý kapitál, což chceme zajistit ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou,“ doplnil ministr. Ucelená hospodářská strategie podle něj v Česku dlouhodobě chybí. V tiskové zprávě MPO rovněž informovalo o tom, že vláda vypracuje plán, který bude obsahovat konkrétní mechanismy, jakými se bude naplňování cílů sledovat, a bude také řešit vazby mezi touto hospodářskou strategií a dalšími strategiemi jednotlivých resortů. Ceny potravin v srpnu zpomalily růst, máslo či jablka jsou ale letos nejdražší Meziměsíční tempo zdražování potravin v srpnu dále zpomalilo. Ceny podle údajů Českého statistického úřadu vzrostly u osmi ze 13 sledovaných položek, nanejvýš však o necelá tři procenta. Výraznější bylo zlevňování, kdy například balení deseti vajec ve srovnání s červencem stojí o 7,12 procenta méně, tedy 42,51 koruny. Prakticky stejně se snížila cena kilogramu cukru, a to o 6,84 procenta na 25,33 koruny. Některé položky – máslo, jablka a eidam – ale i tak stojí nejvíce od začátku roku. Oproti červnu bylo v červenci dražších devět položek, a to i o šest procent. Ceny, které ČSÚ zjišťuje jednorázově v terénu, nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen. Od března cena podle ČSÚ meziměsíčně stoupá za kilogram másla, přičemž v srpnu je letos dosud nejvyšší, činí 228,21 koruny. Máslo je zároveň položkou, která v srpnu vykazuje nejvýraznější nárůst v meziročním srovnání, oproti loňsku je dražší o 18,64 procenta. Na letošní maximum se tento měsíc dostal také kilogram konzumních jablek, který stojí 42,66 koruny, a cihla eidamu o stejné hmotnosti – lidé ji v obchodech seženou za 191,06 koruny. Naopak kilogram konzumních brambor pokračuje od července po předchozích zdražování v meziměsíčním poklesu ceny a vyjde na 27,66 koruny. Nejnižší cena za brambory ale letos byla v březnu, kdy se dostala na 27,14 koruny. V meziročním srovnání potraviny podle ČSÚ spíše zlevnily, některé položky výrazně. Nejvíce patrné je to u kilogramu cukru, který v srpnu stojí 25,33 koruny, což je o 26,02 procenta méně než loni. O téměř pětinu cena klesla také za vejce, o 11,56 procenta pak i za kilogram pšeničné hladké mouky. Ceny v zemědělství v červenci klesly na 3,7 procenta z červnových 7,5 procenta. V rostlinné výrobě byly ceny nižší o 7,4 procenta, v živočišné naopak o 0,7 procenta stouply. Nižší než před rokem byly ceny brambor o 23,1 procenta, obilovin o 12,8 procenta a čerstvé zeleniny o 7,8 procenta. Ceny ovoce se zvýšily o 43,4 procenta a olejnin o 5,9 procenta. Vzrostly ceny skotu a mléka, zlevnila vejce, drůbež a prasata, informoval minulý týden ČSÚ. Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší sazby DPH 12 procent. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů. <!– DIP popup–>