Klíčové body
- Evropská centrální banka zvažuje snížení úrokových sazeb v říjnu, pokud dojde k výraznému zhoršení ekonomiky
- Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že rozhodnutí bude záviset na dalším ekonomickém vývoji a dostupných datech
- Inflace v sektoru služeb a zpomalující růst v eurozóně zůstávají klíčovými faktory pro rozhodování ECB o dalším postupu
Její výroky, které zazněly necelý den poté, co ECB od června podruhé snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu, jsou zatím nejjasnějším signálem, že se tvůrci politiky přiklánějí k tomu, aby s dalším krokem počkali až do prosince.
Slíbili však, že budou závislí na datech, a odmítli vyloučit, že budou jednat již v příštích měsících. Lidé obeznámení s jejich úvahami uvedli, že k odklonu od čtvrtletního tempa snižování sazeb by bylo zapotřebí výraznějšího zhoršení výhledu růstu nebo agresivního uvolnění ze strany Federálního rezervního systému.
„Při projekčních cvičeních máme spoustu údajů, dostáváme také údaje mezi nimi,“ řekla Lagardeová novinářům v Budapešti, kde se zúčastnila setkání šéfů financí eurozóny. „Na všechno se díváme, a pokud dojde k výrazné změně oproti našemu výchozímu scénáři, přehodnocujeme to.“
Představitelé ECB, kteří v pátek hovořili před ní, byli také opatrní v signalizování jakýchkoli budoucích kroků.
Francouz Francois Villeroy de Galhau řekl, že tvůrci politiky by měli pokračovat v „postupném“ snižování sazeb.
„Tempo musí být vysoce pragmatické,“ řekl. „Nezavazujeme se předem k žádné konkrétní cestě snižování sazeb a ponecháváme si plnou volitelnost pro naše další zasedání.“

Úředníci, kteří poprvé uvolnili měnovou politiku v červnu, reagují na poslední ústup inflace, který dostal sazbu na dohled od jejich 2% cíle. Zatímco někteří se obávají přetrvávajících cenových tlaků v sektoru služeb, jiní se obávají, že zhoršení ekonomické situace eurozóny by mohlo vést k tomu, že inflace bude pod cílovou hodnotou, jako tomu bylo před pandemií.
„Pravděpodobnost snížení sazeb v říjnu, pokud se podíváme na finanční trhy, není velká,“ řekl Martins Kazaks z Lotyšska. „Ale zároveň, pokud dojde k neočekávanému zásahu do ekonomiky a ekonomika se bude cítit výrazně slabší, než se v současnosti očekává, a inflace také výrazně poklesne, pak bychom samozřejmě mohli uvažovat i o snížení sazeb.“
Trhy vidí šanci na pohyb sazeb v příštím měsíci na pouhých 25 %.
V Litvě Gediminas Simkus uvedl, že tvůrci měnové politiky „budou potřebovat strategickou trpělivost“ při plánování dalšího postupu.
Inflace se „uklidňuje“ a „její trajektorie naznačuje, že musí dojít k dalšímu snížení sazeb,“ řekl v pátek pro Radio LRT. „Sazby budou dále klesat, ale rychlost snižování bude záviset na datech.“
Pro Rakušana Roberta Holzmanna by mohl existovat „prostor“ pro další posun o čtvrt procentního bodu „v prosinci“, což naznačuje, že v říjnu nemusí být dostatek dalších údajů, aby bylo možné rozhodnout o kroku, jak vyplývá z rozhovoru zveřejněného Financial Times.
Šéf lucemburské centrální banky Gaston Reinesch uvedl, že ECB pravděpodobně sníží sazby několikrát, pokud se její cenový výhled ukáže jako správný.
Simkus uvedl jako „klíčovou nejistotu“ inflaci ve službách – nebezpečí, které zdůraznili také slovinský Bostjan Vasle a estonský Madis Muller.
„Stále existují ohniska nejistoty, například kolem dynamiky mezd a cen služeb,“ uvedl Bostan Vasle. „Některé nové informace budeme mít již na příštím zasedání a další v prosinci.“
Zazněla i pozitivnější hodnocení cenového vývoje, prezident Bundesbanky Joachim Nagel označil výhled za „velmi dobrý“.
„Předpokládáme a údaje nás v tom utvrzují, že do konce příštího roku dosáhneme našeho inflačního cíle ve výši 2 %,“ řekl pro Deutschlandfunk. „Portfolio údajů je takové, že ospravedlňuje včerejší snížení sazeb.“

Čtvrtletní prognózy, o které se tyto komentáře opírají – rovněž zveřejněné ve čtvrtek -, však ukázaly, že ekonomika v letech 2024, 2025 a 2026 pravděpodobně poroste méně, než se dříve předpokládalo.
Po krátkém oživení na počátku roku totiž dynamika růstu v Evropě slábne, přičemž výrobci stále trpí vyššími náklady na energie a slabou poptávkou mimo měnový blok 20 zemí. Dlouho slibované spotřebitelské oživení se zatím nedostavilo.
Pro některé – včetně finského ministra Olliho Rehna a irského ministra Gabriela Makhloufa – je zhoršující se situace důvodem k tomu, aby zůstali pohotoví.
Podle Rehna „růst v eurozóně zůstává pomalý a v létě se zvýšila rizika ohrožení růstu“. „Při rozhodování o úrokových sazbách na příštích zasedáních si proto zachováváme plnou volnost a flexibilitu.“
Bývalý hlavní ekonom ECB Peter Praet se domnívá, že „nejlepším scénářem“ pro úředníky ve Frankfurtu je snížení v prosinci. Ale faktory, jako je výraznější snížení výpůjčních nákladů Fedem příští týden, by ještě mohly umožnit říjen.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky