Jedno pondělní odpoledne v polovině srpna se dělníci v továrně na elektromobily společnosti Volkswagen AG ve Zwickau s kamennou tváří pohybovali mezi rámy a plošinami automobilů. Továrna rušila noční směny poté, co propustila stovky brigádníků. Ve vzduchu už byla cítit předtucha. „Nálada je napjatá, musím být upřímný,“ vzpomíná Ronnie Zehe, vedoucí montáže v jedné z nejnovějších a nejvýkonnějších továren VW. O tři týdny později je budoucnost těchto mužů a žen ohrožena poté, co výrobce, který vyrobil ikonického Brouka, vydal varování, že bude muset poprvé ve své 87leté historii zavřít závody. Těsně před touto firemní bombou přišel politický budíček, když krajní pravice zaznamenala velké vítězství ve dvou zemských volbách na bývalém východě a v Sasku - kde se nachází Zwickau - skončila druhá. Německo čelí dosud nejsymboličtějšímu okamžiku ve svém příběhu průmyslového úpadku, neboť jeho největší výrobce je připraven překročit Rubikon zavírání továren. Oznámení VW je více než jen opožděným přiznáním obchodní reality. Je to rána pro image země jako automobilové velmoci a ekonomiky, která byla na začátku tohoto století největším světovým vývozcem. V zemi, která byla po pádu Berlínské zdi narychlo sešita dohromady, ale musí čelit realitě, že projekt sjednocení přišel draho. Protiimigrační Alternativě pro Německo, známé jako AfD, a levicovým populistům se daří, protože se přiživují na rozdělení na východ a západ, a hlavní politický proud je bezmocný, aby to zastavil. V krátkodobém horizontu jsou jejich volební zisky dalším úderem do koalice kancléře Olafa Scholze, která se potýká s problémy. V dlouhodobém horizontu, kdy jsou na obzoru spolkové volby v roce 2025, vyvstává otázka, jak se vypořádat s hlavní příčinou nespokojenosti voličů. A hodně to závisí na tom, zda se Německu podaří další svého druhu hospodářský zázrak: rychlý přechod od exportně orientovaného výrobce automobilů k čistě energetické velmoci, která je v avantgardě čipů a baterií. Kronika úpadku VW - varovný příběh firmy o tom, jak se nechat zaskočit dobou - odráží chyby v tom, co bylo modelem úspěchu Německa, a zpochybňuje ekonomický motor Evropy, který by jí umožnil udržet si vedoucí postavení na kontinentu. „Problémy Volkswagenu si částečně způsobil sám kvůli špatným obchodním rozhodnutím, ale VW je také dobrým příkladem obrovských potíží, kterým Německo jako místo pro podnikání čelí,“ uvedl Carsten Brzeski, vedoucí oddělení makra v ING. „Německo již několik let ztrácí konkurenceschopnost, což nyní postihuje i někdejší korunovační klenoty německé ekonomiky.“ Ve Zwickau, středně velkém městě na východě země, kde VW loni vyrobil 247 000 plně elektrických automobilů a 12 000 karoserií pro modely Lamborghini a Bentley, byla opatření na snižování nákladů v plném proudu ještě předtím, než se objevila vyhlídka na uzavření velkých závodů. Továrna je plně vystavena mnohem pomalejšímu nástupu elektromobilů v regionu, protože modely jsou stále příliš drahé a pobídky mizí. VW, ačkoli je stále velmi ziskový, měl při přechodu na novou generaci namále, když nejprve lpěl na dieselových motorech a poté přestřelil s plnou ofenzívou. Společnost se sídlem ve Wolfsburgu v západní spolkové zemi Dolní Sasko byla jedním ze stovek podniků, které se po sjednocení chopily příležitosti převzít východní továrny, včetně té ve Zwickau. „Každá druhá rodina je s tímto závodem Volkswagenu nějak spjata, i když je to řezník,“ řekl Thomas Knabel, místní funkcionář odborového svazu IG Metall, který zastupuje zaměstnance tohoto závodu. Uzavření jednotlivých továren je pro takové komunity zničující - a pro Scholze s sebou nese politickou cenu. Podle agentury Bloomberg Economics vytváří automobilový průmysl přibližně 4 % celkové přidané hodnoty v německé ekonomice a další 4 %, vezmeme-li v úvahu přidružené oblasti, jako je kovovýroba nebo gumárenství. Martin Ademmer, ekonom společnosti BE, říká: „Význam automobilového průmyslu pro německou ekonomiku v posledních letech klesl, ale stále zůstává velmi důležitým odvětvím.“ Automobily jsou nedílnou součástí moderní německé identity, popkulturním prubířským kamenem a politickým hromosvodem: Ať už to byl Herbie, brouk Láska ve filmech Walta Disneyho, nebo Janis Joplinová ve svém pyšném Porsche z šedesátých let či Donald Trump stěžující si na množství vozů Mercedes-Benz a BMW jezdících po Páté avenue v New Yorku. Příběh VW je vlastně příběhem poválečného Německa, vzestupu navzdory nepřízni osudu, spojeného s poválečným zázrakem, který proměnil zemi zničenou destrukcí v největší průmyslovou velmoc regionu. Na přelomu 21. století pomohla VW schopnost využít poptávku rostoucí čínské střední třídy, aby se vzepřel osudu svých konkurentů v Detroitu. Pak se však jeho závislost na asijských spotřebitelích stala problémem. Pod dohledem po sobě jdoucích vládních koalic v Berlíně byl vrchol jeho průmyslové výroby v roce 2017 narušen nástupem vyspělé čínské výroby a postupnými krizemi od pandemie po přerušení dovozu levného ruského plynu po invazi na Ukrajinu. Pak je tu širší otázka země jako místa pro podnikání. Vzhledem k tomu, že infrastruktura skřípe v důsledku desetiletí nedostatečných investic ve jménu téměř vyrovnaných rozpočtů a byrokracie je častou stížností podniků, dospěl v květnu mnichovský institut Ifo v průzkumu mezi 180 ekonomy k závěru, že Německo není jako místo pro podnikání dostatečně atraktivní. Scholzova vláda ve snaze uklidnit voliče na neklidném východě odpověděla z velké části štědrými dotacemi pro podniky, které tam otevírají své závody. Podle Jense Spahna, poslance opoziční CDU, který je členem hospodářského výboru parlamentu, však tento přístup sám o sobě dlouhodobě nenapraví klesající konkurenceschopnost země. Tento týden varoval, že „VW je jen špičkou velkého ledovce“. Monika Schnitzerová, ekonomka, která radí vládě, varuje, že je příliš brzy na to, aby se odepisoval status země jako předního průmyslového hráče. „Německé podniky mohou být i nadále úspěšné, pokud budou vynikat nejnovějšími technologiemi a vysoce kvalitními výrobky a zároveň udrží náklady pod kontrolou,“ řekla. „Německo má stále mnoho světových lídrů, zejména mezi takzvanými skrytými šampiony, kteří ovládají výklenky na trhu.“ Zpět ve Zwickau, v regionu, který se již zmítá v politických nepokojích, přineslo oznámení VW alespoň trochu jasnosti, i když se zaměstnanci snaží prozřít. Továrna kompletně přepracovala rozpis práce pro každý jednotlivý tým, což bylo pro pracovníky s rodinami, pečovatelskými povinnostmi a zdravotním stavem stresujícím bodem. „Tvrdě jsme pracovali, abychom zde dosáhli velmi dobré životní úrovně,“ řekla starostka Zwickau Constance Arndtová. „Vidím více světla než stínu, ale lidé si nyní uvědomují, že to může rychle skončit.“