Klesl také provozní zisk (EBITDA) skupiny, a to meziročně o 29 procent na 1,44 miliardy eur (36,2 miliardy Kč). Do hospodaření se promítl především loňský odprodej podílu v německé skupině LEAG, která ještě loni měla výrazný podíl na zisku skupiny. Vliv měl také pokles cen energií na trhu. Skupina EPH to dnes oznámila na svém webu.

Jedním z hlavních faktorů, který vedl k poklesu čistého zisku EPH, byl loňský přesun podílu v německé skupině LEAG z EPH do společnosti EP Energy Transition (EPETr). Ta je stejně jako EPH dceřinou společností EP Corporate Group. LEAG se loni na zisku podílel zhruba 840 miliony eur (21 miliard Kč). Vedle zisku tak poklesly i výnosy EPH, které v pololetí činily téměř 9,89 miliardy eur (přes 248 miliard Kč). Meziročně je to asi o 27 procent méně.

Podle finančního ředitele EPH Pavla Horského hospodaření skupiny i přes meziroční pokles potvrdilo efektivitu obchodních operací holdingu. Zaměření skupiny na strategické investice podle něj umožnilo další posílení EPH na energetickém trhu.

EPH v prvním pololetí investovala celkem 304 milionů eur (zhruba 7,63 miliardy Kč). Mezi největší investiční projekty patřila výstavba vysoce účinných plynových bloků s jejich přípravou na vodík v Itálii a v Británii. Jeden z plynových bloků byl zprovozněn v první polovině roku, další by pak měly následovat v příštích 12 měsících.

Skupina dále ve zprávě potvrdila záměr postupného ukončování provozu uhelných zdrojů. Většiny z nich se chce zbavit do roku 2025, zcela bez uhelných zdrojů pak chce být do roku 2030.

Skupina EPH zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Křetínský. V roce 2020 se do akcionářské struktury vrátil slovenský finančník a jeden ze zakladatelů skupiny J&T Patrik Tkáč.

Mateřskou skupinou je EPCG, do ní kromě energetické sekce patří také například mediální skupina Czech Media Invest (CMI) nebo EC Investments. V EPCG má Křetínský 89,3 procenta akcií a zbylých 10,7 procenta skupina manažerů EPH.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce navrhnout dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se opatření mělo revidovat již v příštím roce. Důvodem je snaha o udržení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu, zachování pracovních míst a zajištění dostupnosti dopravy. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

EU počítá se zákazem prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035. V roce 2026 se má konat revize, která zhodnotí dosavadní přechod na alternativní pohony, tedy zejména elektromobilitu. Přechod k elektromobilům je však podle prodejních čísel pomalejší, než se očekávalo.

„Požadujeme, aby revize tohoto zákazu proběhla již v roce 2025, namísto původně plánovaného roku 2026. Chceme o tom jednat s novou Evropskou komisí a zároveň připravujeme poziční dokument, pro který bychom chtěli získat koalici podobně smýšlejících států, tak jak tomu bylo v případě revize normy Euro 7,“ uvedl Kupka.

Ministerstvo tak podle Kupky navazuje na své dosavadní aktivity v takzvaném ozelenění dopravy i aktuální iniciativu italské premiérky Georgie Meloniové. „Naším cílem musí být udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a zároveň zabránit tvorbě bariér, které by znemožnily nákup nových cenově dostupných automobilů. Máme ambici být lídry snah o změnu nastavení evropských plánů týkajících se spalovacích motorů,“ dodal ministr.

Kupka v tomto týdnu v Berlíně jednal s německým ministrem dopravy Volkerem Wissingem o krocích k přehodnocení limitů oxidu uhličitého (CO2) u osobních vozidel, a to i v návaznosti na dopis Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) z minulého týdne, ve kterém se zmiňuje nemožnost splnění stanovených limitů oxidu uhličitého pro rok 2025. Zároveň je ministerstvo v kontaktu se sdružením českého autoprůmyslu ohledně dalších společných kroků. „Cesta vede přes další intenzivní vyjednávání a získání dostatečně široké podpory podobně smýšlejících států,“ podotkl Kupka.

V roce 2023 byla v návaznosti na ambicióznější klimatické cíle Evropské unie přijata revize nařízení, která stanovuje výkonnostní limity CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla, dodávky.

<!– DIP popup–>