A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář. Ve chvíli, kdy vypadne z vědy a výzkumu úspěšná inovace, je podle něj třeba ji uchopit a uplatnit ji v Česku. Teď se často stává, že něco z výzkumu vypadne, někdo to uchvátí a vyveze do zahraničí, řekl Doškář.

Nikdo teď nechce krev, pot a slzy a není to jen otázka Česka, ale celé Evropy. Celá Evropa je nyní ve fázi, že nemá nová teritoria, kam by mohla vyvážet, nemáme dostatek základních surovin a nemáme chuť se více zapotit,“ řekl Doškář, když komentoval novou hospodářskou strategii vlády, kterou ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) představoval v úterý. Podle Doškáře se postupně vyčerpává ekonomický model založený na přímých zahraničních investicích a exportu.

Podle něj se česká ekonomika musí posunout k tomu, že český nápad, českou inovaci nezužitkují do podoby finálního produktu v zahraničí. „Design, značku, marketing si musíme dokázat udělat sami. Aby vznikl brand České republiky,“ řekl Doškář. Podle něj jsou Češi vnímaní v zahraniční jako pracovití a spolehliví, že mají tradici a to je málo. Uvedl, že je potřeba, aby fungoval transfer know how, aby se výsledky vědy a výzkumu přenášely do praxe, což je kvůli nefunkčním kapitálovým trhům problém v celé Evropě. Aby byly finance dostupnější, měl by podle něj stát umět iniciovat diskusi mezi výrobním a finančním sektorem.

Peníze na investice by měly podle něj zajistit i firmy se zahraničními vlastníky. „Lehko se řekne, ale hůře se to udělá, ale je potřeba, aby firmy mluvily se svými zahraničnímu vlastníky a dokázaly je přesvědčit, že část zisku mají reinvestovat v Česku,“ řekl Doškář.

Hospodářská strategie má 11 částí, jejichž zlepšení má celkově pomoct k lepší perspektivě české ekonomiky do budoucna, aby nestagnovala a více nezaostávala za těmi nejlepšími. Ve čtvrtek se jí bude zabývat na svém zasedání vláda.

<!– DIP popup–>

kých bodů a 20,5% šanci na jejich ponechání.

Průzkum: Češi preferují investice do nemovitostí, následují spořicí účty

Nejzajímavější možností investování nebo spoření peněz je pro 80 procent Čechů vlastnictví domu nebo bytu. Na druhém místě je se 72 procenty vlastnictví pozemku a na třetím místě s 54 procenty spořicí konto. Následují investice do drahých kovů, které jsou atraktivní pro 49 procent Čechů.

Vlastnictví domu či bytu se mezi investičními nástroji těší setrvalé oblibě a proti loňsku si dál polepšilo o jeden procentní bod. Naopak vlastnictví pozemku a spořící účet zaznamenaly proti loňsku o jeden bod pokles.

Největší posun za posledních pět let zaznamenaly investice do akcií a dluhopisů, které jsou v současnosti atraktivní pro 36 procent Čechů. To je o 11 procentních bodů více než v roce 2019. Obliba spořících účtů se zvýšila o deset bodů na 54 procent. Naopak stavební spoření má ve srovnání s dobou před pěti lety poloviční podporu, a sice 28 procent.

Rozpočtový výbor Sněmovny doporučil schválit základní parametry rozpočtu

Rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Rozpočtové příjmy by měly vzrůst o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje o 4,7 procenta na 2,327 bilionu korun. První čtení rozpočtu na plénu Sněmovny se má uskutečnit ve středu 23. října. Poslanci v něm schvalují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté už tyto parametry měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

Výbor podpořil schválení rozpočtu 11 hlasy koaličních poslanců, proti bylo devět zástupců opozičních ANO a SPD. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po hlasování novinářům řekl, že dnešní jednání výboru i výsledek hlasování považuje za standardní, odpovídá podle něj tomu, jak výbor k projednávání základních parametrů rozpočtu přistupoval v minulých letech.

Debata výboru se zabývala zejména tím, nakolik jsou příjmy a výdaje plánovaného rozpočtu realistické. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová kritizovala zejména vypočítání příjmů z prodeje emisních povolenek na 30 miliard korun, když Národní rozpočtová rada tento výnos považuje za nadhodnocený o deset miliard korun. Vládě vytýkala i nejistoty spojené s výší státní podpory obnovitelných zdrojů energie nebo s výpočtem objemu peněz na důchody.

Stanjura kritiku odmítl. Podle něj se příjmy z povolenek pohybují v rámci odhadu ministerstva životního prostředí. Výpočet peněz na důchody je potom spojený s nejistotami ohledně počtu předčasných odchodů do penze a s počtem důchodců. Celkově jsou podle něj rizika v objemu půl procenta příjmů a jednoho procenta výdajů rozpočtu, lze je tedy pokrýt úpravami rozpočtu během roku.

Ohledně podpory obnovitelných zdrojů energie vláda podle Stanjury připravuje řešení, které by dlouhodobě snížilo objem vyplácených kompenzací vlastníkům solárních elektráren. Kabinet chce v nejbližších týdnech vypracovat pozměňovací návrh, který připojí ve druhém čtení k některému ze zákonů projednávaných ve Sněmovně, aby nová pravidla podpory začala platit od ledna 2025.