Česko je dvaadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si pohoršilo o čtyři příčky, ekonomická svoboda se ale zhoršila i v absolutním hodnocení. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Institut liberálních studií. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je Hongkong, žebříček uzavírá Venezuela. Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2022. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí. "Ekonomická svoboda v České republice setrvale klesá od roku 2016, jedinou výjimkou byl druhý pandemický rok 2021, který byl o kousek svobodnější než první rok pandemie. Jde o velmi znepokojivý trend," uvedl k aktuálním výsledkům indexu ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. Česko si podle indexu mírně polepšilo ve čtyřech z pěti hodnocených kategoriích, výrazně ale ztratilo v oblasti inflačního prostředí. V roce 2022 nabrala v Česku na síle inflační vlna, když průměrná roční inflace dosáhla 15,7 procenta. Ve středoevropském regionu nicméně Česko stále patří mezi ekonomicky svobodnější země. Nejlépe index hodnotí Německo, které je na 16. místě. O příčku za Českem skončilo Rakousko, Slovensko obsadilo 45. pozici, Maďarsko 55. a Polsko 70. Podle Institutu liberálních studií je v zemích s vyšší mírou ekonomické svobody větší prosperita, lidé se dožívají vyššího věku a mají více občanských svobod. V zemích v první čtvrtině žebříčku žije v extrémní chudobě s příjmem méně než 1,90 dolaru (44 korun) na den jedno procento obyvatel, zatímco v zemích v poslední čtvrtině žebříčku to je 30 procent. Rozdíl ve střední délce života mezi ekonomicky nejsvobodnějšími a nejméně svobodnými státy je 15 let. "Kde mohou lidé sledovat vlastní štěstí a činit svoje vlastní rozhodnutí, vedou šťastnější a zdravější životy ve větší prosperitě," řekl Pánek. <!-- DIP popup--> Analýza: Nájemné ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostlo o 4 %, průměr je 15.791 Kč Nájemné v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostlo o čtyři procenta a oproti druhému čtvrtletí o devět procent. Průměrné tak měsíčně činí 15.791 korun. Nájem je v současnosti zhruba o polovinu levnější než splátka hypotéky, tedy podobně jako tomu bylo ve stejném období minulého roku. Vyplývá to z analýzy realitního portálu UlovDomov.cz, kterou má ČTK k dispozici. Podle dat realitní kanceláře Sreality.cz se nájemné v bytech za poslední tři roky zvýšilo o 28 procent v menších a o 22 procent ve větších bytech. Ceny nájmů v bytech se nemusí lišit jen podle dispozice, ale také podle metrů čtverečních. Nájmy jsou tradičně nejvyšší v Praze, kde se cena za metr čtvereční zvyšovala meziročně podle UlovDomov u všech dispozic. Rozpětí růstu činilo od sedmi procent za metr čtvereční u dispozic 1+kk do 11 procent u bytů 3+kk. Bez ohledu na metráž se v těchto dispozicích ceny zvedly od šesti do 14 procent. Nájemné v oblíbených dispozicích 2+kk v Praze meziročně zdražilo o 11 procent. Aktuálně si takový byt o 53 metrech čtverečních lze pronajmout za zhruba 22.000 korun měsíčně. Za pronájem bytu v Brně lidé podle UlovDomov aktuálně zaplatí od 12.600 Kč u dispozice 1+kk o 27 metrech čtverečních do 23.100 korun u dispozice 3+kk o 74 metrech čtverečních. Ceny nájmů v Brně ukázaly při zohlednění ceny za metr čtvereční tří až 13procentní růst. Za pevně danou dispozici nájemné vzrostlo o pět až 11 procent. V Ostravě lidé aktuálně zaplatí od 8300 Kč u dispozice 1+kk o 30 metrech čtverečních do 20.300 Kč korun u dispozice 3+kk o 84 metrech čtverečních. Náklady za nájemní bydlení jsou v Praze či Brně stále téměř poloviční ve srovnání s náklady na vlastní bydlení. Index portálu UlovDomov vykázal ve třetím čtvrtletí u bytů 2+kk v Praze hodnotu 1,9, loni byl podle výkonného ředitele společnosti Michala Hrbatého s hodnotou 2,1. "Trh s nemovitostmi poprvé od začátku pandemie covidu-19 výrazněji ožil. Rostou ceny nových i starších nemovitostí, lidé si berou hypotéky a rovněž jdou mírně nahoru i ceny nájemního bydlení. Náklady na nájemní bydlení se tedy mírně přiblížily nákladům na vlastní bydlení, které ale rodinu může vycházet v měsíčním srovnání stále na téměř dvojnásobnou částku,“ dodal Hrbatý. Podle analýzy Sreality, kterou má ČTK k dispozici, zájem o pronájmy bytů v posledních letech roste. V porovnání letošního třetího čtvrtletí a stejného období roku 2021 vzrostl na serveru počet vyhledávání malých bytů o 22 procent a velkých bytů o 18 procent. Výrazně vzrostl také zájem o pronájem rodinných domů, a to za poslední tři roky o 41 procent. "Vyšší zájem je způsoben jednak oživením trhu po pandemii, příchodem ukrajinských uprchlíků, kteří hledali ubytování, a v poslední době také vysokými úrokovými sazbami, které mnoho lidí odrazují od investice do vlastního bydlení,” řekla Hana Kontriš, manažerka oborových služeb Seznam.cz provozující portál Sreality. Ceny nájemního bydlení ve velkých městech za 3. čtvrtletí 2024 (v Kč)  1+11+kk2+12+kk3+13+kkPraha16.11015.53222.24422.03429.05532.340Brno12.88012.59117.62017.97321.02323.077Ostrava8925825511.20712.60313.23520.259Plzeň10.60610.51413.31314.47215.57418.246Olomouc10.91311.01012.94115.26616.12720.009