Izrael zahájil pozemní invazi na libanonské území a podle izraelských obranných sil využil k podpoře své letectvo a dělostřelectvo. IDF o tom informovaly v úterním prohlášení, v němž uvedly, že jejich operace je “omezená, lokalizovaná a cílená”. Záměr byl výslovně definován jako boj proti vnímaným hrozbám ze strany cílů v jižním Libanonu vůči izraelským komunitám v severním Izraeli. Tento útok poukazuje na proměnu vojenského zaměření Izraele, který se dosud výrazně soustředil na pásmo Gazy v reakci na teroristický útok ze 7. října, který provedla palestinská militantní skupina Hamás. Mezi židovským státem, reprezentovaným IDF, a Íránem podporovanou militantní skupinou Hizballáh již delší dobu probíhá neúprosná přeshraniční výměna palby. Počátek těchto nepřátelských výměn lze vysledovat již v loňském roce, kdy libanonská skupina vyhlásila podporu Palestíně. Provokací, která stála za tímto útokem, byl atentát na šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha, který židovský stát spáchal 27. září. Tato monumentální operace narušila velitelskou strukturu militantní skupiny a vyvolala vlny napětí, které rezonovaly celým regionem. Atentát následoval po katastrofální bombardovací kampani, která si podle zpráv NBC News vyžádala v Libanonu více než tisíc obětí na životech a vyhnala z domovů až milion lidí. Pouhý týden před tímto vývojem západní spojenci prosili Izrael, aby zavedl 21denní příměří na libanonsko-izraelské hranici – výzva, která byla od té doby ignorována. V nedávném přeloženém příspěvku na sociálních sítích izraelský ministr obrany Yoav Gallant prozradil podrobnosti rozhovoru se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, v němž se zmínil o tom, že cílem posledních izraelských operací bylo snížit útočné schopnosti Hizballáhu. Představitelé Hizballáhu sice odsoudili izraelské letecké údery, ale prostřednictvím média Al Manar, které je na straně Hizballáhu, se obrátili na OSN s žádostí o poskytnutí humanitární pomoci. Válečné akce uvnitř libanonských hranic jen zhoršily již existující finanční krizi. Od roku 2019 se Libanon potýká s intenzivním hospodářským kolapsem, který je z velké části způsoben vyčerpáním dolarové likvidity. Mezitím se stále zřetelněji projevuje daň, kterou si izraelská ekonomika vybírá v důsledku četných vojenských kampaní. Centrální banka se rozhodla držet úrokové sazby, které v současné době činí 4,5 %, na stejné úrovni až do druhé poloviny příštího roku a prognózy růstu pro rok 2025 byly sníženy. Tuto zprávu sdělil agentuře Reuters guvernér Izraelské banky Amir Jaron. Dopad těchto konfliktů na světový trh je značný, zejména vzhledem k tomu, že na ropu bohatý Blízký východ snáší nepřetržité boje již téměř rok. Futures kontrakty na ropu Brent s prosincovou expirací se v úterý ve 14:50 londýnského času obchodovaly kolem 73,10 USD za barel, což je o 2,1 % více než při předchozím vypořádání, a listopadový kontrakt na ropu WTI s předstihem vzrostl o 2,27 % na 69,70 USD za barel. Navzdory citlivosti spojené s významnými geopolitickými změnami zůstaly ceny ropy relativně stabilní. Tuto stabilitu udržuje vyhlídka na snižující se globální poptávku a očekávané zvýšení nabídky. Analytici Capital Economics vyloučili izraelský úder proti Hizballáhu jako nejvýznamnější eskalaci blízkovýchodních bojů. Uvedli, že ačkoli by tento vývoj obvykle podnítil růst cen ropy a inflace, toto riziko je zmírněno změnou politiky Organizace zemí vyvážejících ropu směrem k vyšší produkci. Nadále se spekuluje o zapojení dalších států Rady pro spolupráci v Zálivu do bojů, zejména Saúdské Arábie, která je klíčovým spojencem USA v regionu a historicky podporuje palestinskou věc. Podle Jaapa Meijera, vedoucího výzkumu ve společnosti Arqaam Capital, se však očekává, že země GCC budou nadále poskytovat Gaze a Libanonu pouze humanitární pomoc a s největší pravděpodobností se vojensky nezapojí. Tato prognóza vychází z pozorování, že Írán pravděpodobně není připraven riskovat vnitřní nestabilitu uprostřed nejisté výměny vedení. Přetrvávající střety zahrnující Izrael a Jemen, včetně nedávných útoků dronů na izraelská vojenská stanoviště v Ejlatu a Tel Avivu ze strany militantní skupiny Hútíů, zhoršují možnost dalších námořních incidentů v Rudém moři. Zpravodajská služba Ambrey do úterního poledne v Londýně oznámila incidenty proti dvěma plavidlům v této klíčové tranzitní oblasti spojující Asii a Tichomoří se Středozemním mořem.