S rostoucím napětím na Blízkém východě věnuje svět novou pozornost zásadnímu ropnému průlivu, který je celosvětově známý jako Hormuzský průliv. Tento úzký, ale strategicky umístěný průliv, který se nachází mezi Íránem a Ománem, umožňuje spojení mezi producenty ropy na Blízkém východě a většími trhy po celém světě. Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) činil pohyb ropy přes Hormuzský průliv v roce 2022 v průměru 21 milionů barelů denně, což představuje zhruba 21 % celosvětového obchodu se surovou ropou. Význam této tepny se však neprojevuje pouze v objemu ropy, který zprostředkovává, ale také v dalekosáhlých dopadech jakéhokoli přerušení – dočasného či jiného – jejího toku. Taková překážka by mohla zvýšit celosvětové ceny energie, zvýšit náklady na dopravu a způsobit značné zpoždění dodávek. Pro mnoho analytiků v energetickém sektoru by vážné narušení provozu Hormuzského průlivu, jako je blokáda nebo podobný zásah, představovalo nejhorší možný scénář. To by mohlo vést k nárůstu cen ropy nad 100 dolarů za barel. Zdroj: Getty Images Alan Gelder ze společnosti Wood Mackenzie to zdůraznil v pořadu “Squawk Box Europe” televize CNBC a uvedl, že nejvážnější situace by mohla nastat, pokud by Izrael podnikl odvetné kroky proti Íránu, které by mohly způsobit, že Írán přeruší nebo znemožní průjezd Hormuzským průlivem. Vzhledem k tomu, že 20 % celosvětového vývozu ropy, včetně vývozu z hlavních držitelů celosvětové volné kapacity, jako jsou Saúdská Arábie, Kuvajt, Irák a Spojené arabské emiráty, závisí na tomto průjezdu, způsobilo by takové narušení značné otřesy na trhu. Po raketovém útoku z Íránu Izrael slíbil odvetu, což podnítilo dohady o možnosti útoku na íránskou energetickou infrastrukturu. Írán, který se zavázal k důrazné odpovědi na jakékoli další izraelské akce, zaujímá na světovém trhu s ropou významné postavení. Vzhledem k potenciálnímu rozšíření konfliktu si analytici kladli otázku, zda se trh s ropou nechová k rizikům příliš nonšalantně. Saul Kavonic ze společnosti MST Financial avizoval, že přerušení dodávek přes Hormuzský průliv by mohlo zvýšit ceny ropy. “Pokud dojde k útoku na íránskou produkci, mohlo by dojít k omezení zhruba 3 % celosvětových dodávek. I v případě zpřísnění sankcí by to samo o sobě mohlo snížit nabídku až o 3 %, což by ropu vyhnalo nad 100 USD za barel,” sdělil Kavonic 3. října v pořadu “Squawk Box Asia”. Pokud by došlo k narušení Hormuzského průlivu, následný skok cen ropy by mohl být třikrát větší než ten, který nastal v 70. letech minulého století po ropném šoku způsobeném íránskou revolucí a arabským ropným embargem. V takovém případě by ceny mohly přesáhnout 150 dolarů za barel. Ceny ropy však v poslední době zaznamenaly mírný pokles, futures na mezinárodní benchmark ropy Brent na 79,19 USD za barel a futures na americkou ropu West Texas Intermediate na 75,42 USD, nicméně následovaly po nejprudším týdenním růstu od roku 2023. Zdroj: Getty Images Bjarne Schieldrop, hlavní komoditní analytik švédské banky SEB, připomněl obecnou zásadu na komoditních trzích, že extrémní omezení nabídky často vede k prudkému nárůstu ceny na pěti až desetinásobek běžné hodnoty. Pokud by se Hormuzský průliv na delší dobu uzavřel, spekuloval Schieldrop, že by cena ropy Brent mohla dosáhnout 350 USD/b, i když by pravděpodobně časem klesla pod 200 USD/b. Poznamenal také, že současný trh s tak drastickou událostí zřejmě nepočítá. Warren Patterson ze společnosti ING upozornil, že narušení průchodu by neovlivnilo pouze trhy s ropou. Jako hlavní komoditní stratég naznačil, že důsledky by se mohly rozšířit i na přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, který tvoří více než 20 % celosvětového obchodu s LNG. S příchodem zimy na severní polokouli by se zvýšená poptávka po vytápění plynem v kombinaci s možným snížením exportní kapacity LNG mohla odrazit na světovém trhu s plynem a způsobit tržní turbulence, které by se odrazily i mimo ropný sektor.