Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů by se podle něj měly snížit díky lepšímu vyhodnocování výnosnosti jejich provozu.

Stanjura společně s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem (STAN) představil návrh na snížení částky, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů. Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace.

Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve Sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu. Věří, že opatření získají i podporu opozičních poslanců, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala vládu, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.

V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.

Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ řekl. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.

Analytik XTB Tomáš Cverna připomněl, že plánovaných 8,5 miliardy je tak stejná částka jako letos, nic se tak výrazněji nezmění. „Úsporná opatření v oblasti obnovitelných zdrojů mohou na jednu stranu zpomalit rozvoj energetických kapacit, na druhou stranu se stát staví do role správného hospodáře, protože hledí na efektivitu vynaložených prostředků,“ komentoval Cverna.

Retroaktivní změna či snížení podpory pro soláry z let 2009 a 2010 by podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala byla nepřípustná. „To by dále zvýšilo pochybnosti podnikatelského prostředí o pevnosti domluv se státem, respektive trvalosti platnosti zákonů,“ vysvětlil. Nejvíce ohroženy by v takovém případě podle něj byly banky, které mají úvěrovou expozici více než 25 miliard Kč. „Takové omezení by pravděpodobně na několik kvartálů vedlo k nulovému inkasu daně z příjmů od bank,“ dodal Dohnal.

<!– DIP popup–>

Máslo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dále zdražuje. Tento měsíc stojí 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za běžnou kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta. Letošního maxima dosáhly i ceny mléka, eidamu a vajec. Naopak bílý jogurt, který stál v září nejvíc od začátku roku, meziměsíčně zlevnil o 9,7 procenta na 10,52 koruny za 150gramový kelímek.

Ceny, které ČSÚ zjišťuje jednorázově v terénu, nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

Máslo v meziměsíčním vyjádření postupně zdražuje od března, přičemž k říjnu jeho cena narostla o téměř 36 procent. Proti tomu litr polotučného mléka se do září držel na přibližně 24 až 25 korunách, nyní podle ČSÚ stojí 25,54 koruny, což představuje meziměsíční nárůst o 1,79 procenta. Přesto je ale mléko levnější než loni, kdy stálo 25,65 koruny.

Potravinářská komora ČR uvedla, že do cen másla se promítá teplé počasí, kvůli kterému dojnice produkují méně mléka, nedostatek mléčného tuku na evropském, ale i světovém trhu, což zvyšuje ceny másla, ale také rostoucí cena lidské práce, kterou musí výrobci promítat do cen výrobků. Cena mléka neroste tolik jako u másla, protože do mléka se spotřebuje méně tuku, dodali potravináři.

Komora nicméně upozorňuje také na zvýšenou obchodní přirážku u másla. Cena, za které máslo prodávali výrobci v září do obchodní sítě, byla podle komory 192,35 koruny za kilogram, v obchodech stálo máslo 225,93 koruny i s DPH. Rozdíl činí zhruba 33 korun, přičemž producenti v září meziměsíčně zvedli cenu másla v průměru o 15,8 koruny. „Hlavní příčinu prudkého nárůstu cen másla je nutné hledat především na straně obchodních řetězců,“ řekl mluvčí komory Marek Zemánek.