27. listopadu — Ceremonie Nobelovy ceny dostává jasné obrysy
Alfred Nobel byl ctihodný vynálezce, který nám po sobě sice zanechal také vynález dynamitu, nicméně aby své dílo alespoň trochu odčinil, rozhodl se stanovit také zvláštní fond, který bude odměňovat významné osobnosti v mnoha oblastech.
Proč je Nobelova cena tím nejzásadnějším oceněním světa?
Jak vědec Alfred Nobel — vynálezce dynamitu — vše financoval?
Co nám dnes přináší tato ceremonie?
Výhled do budoucna
Dne 27. listopadu roku 1895 podepsal Alfred Nobel svou závěť, která vedla k založení Nobelových cen, včetně ceny za výsledky v oblasti ekonomie, literatury nebo například dopadu pro světový mír. To mělo významný vliv na oblast ekonomie, kultury a obchodu. Pojďme se na tento příběh dnes podívat o něco blíže.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1095 – Na koncilu ve francouzském Clermontu pronesl papež Urban II. emotivní řeč v níž vyzval ke křížové výpravě a „ochraně božího hrobu“ v Jeruzalémě.
1783 – Britský fyzik John Michell informoval Královskou společnost v Londýně o vlivu gravitace na světlo a popsal poprvé černé díry ve vesmíru.
1815 – Polský Krakov se prohlásil svobodnou republikou.
1817 – Američtí vojáci zaútočili na indiánskou vesnici na Floridě, čímž započala Seminolská válka.
1839 – V Bostonu začal pracovat nově vzniklý statistický úřad.
1919 – Podepsána Smlouva z Neuilly-sur-Seine.
1940 – Druhá světová válka: u pobřeží Malty ve Středozemním moři se uskutečnila nerozhodná bitva u mysu Spartivento mezi britským a italským námořnictvem.
1942 – Druhá světová válka: francouzské námořnictvo potopilo v Toulonu většinu plavidel, aby nepadla do německých rukou.
2001 – Hubbleův teleskop zaznamenal sodík v atmosféře exoplanety HD 209458 b, čímž byla objevena první atmosféra planety mimo Sluneční soustavu.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1924 – Konal se první Macy’s Thanksgiving Day Parade, jenž je významným obchodním svátkem. Předznamenal začátek sváteční nákupní sezóny, která je pro maloobchod kritickým obdobím, a dodnes je pro podniky, zejména v maloobchodě, významnou událostí.
1990 – V tento den vystoupil britský kancléř John Major v Dolní sněmovně s prohlášením o přistoupení Spojeného království k Evropskému mechanismu směnných kurzů (ERM). Jednalo se o klíčový okamžik britské hospodářské politiky, který ovlivnil podnikání a finanční trhy.
2013 – Hodnota bitcoinu poprvé překročila 1 000 USD, což znamenalo významný milník v historii digitálních měn a ovlivnilo pohled podniků a investorů na kryptoměny.
Nobelova cena a její stvořitel — jak ovlivnili dějiny lidstva
Nobelova cena, je ve skutečnosti celá série cen (do roku 1969 jich bylo pět, poté přibyla šestá), které jsou každoročně udělovány z fondu odkázaného pro tento účel švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem. Nobelovy ceny jsou všeobecně považovány za nejprestižnější ocenění udělovaná za intelektuální úspěchy na světě. Abecední, chronologický a cenový přehled laureátů Nobelovy ceny naleznete níže.
V závěti, kterou sepsal v roce 1895, Nobel nařídil, aby byla většina jeho jmění vyčleněna jako fond pro udělování pěti výročních cen „těm, kteří během předchozího roku přinesli lidstvu největší prospěch“.Těmito cenami, jak je stanovil ve své závěti, jsou Nobelova cena za fyziku, Nobelova cena za chemii, Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství, Nobelova cena za literaturu a Nobelova cena za mír. Poprvé se ceny rozdávaly 10. prosince 1901, v den pátého výročí Nobelovy smrti. Další ocenění, Cena Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, bylo založeno Švédskou centrální bankou v roce 1968 a poprvé bylo uděleno v roce 1969.Ačkoli technicky vzato není Nobelovou cenou, je s ní ztotožňována; její laureáti jsou vyhlašováni společně s nositeli Nobelovy ceny a cena za ekonomické vědy je předávána na slavnostním udílení Nobelových cen.
Po Nobelově smrti byla založena Nobelova nadace, která plní ustanovení jeho závěti a spravuje jeho finanční prostředky. V závěti stanovil, že ceny mají udělovat čtyři různé instituce – tři švédské a jedna norská. Ze Stockholmu uděluje Královská švédská akademie věd ceny za fyziku, chemii a ekonomii, Karolinský institut uděluje cenu za fyziologii nebo medicínu a Švédská akademie uděluje cenu za literaturu. Norský Nobelův výbor se sídlem v Oslu uděluje cenu za mír. Nobelova nadace je právním vlastníkem a funkčním správcem fondů a slouží jako společný správní orgán institucí, které ceny udělují, ale nezabývá se projednáváním cen ani rozhodováním o nich, které přísluší výhradně těmto čtyřem institucím.
Zdroj: Canva
Prestiž Nobelovy ceny částečně vyplývá z rozsáhlého výzkumu, který je součástí výběru laureátů. Ačkoli jsou laureáti vyhlašováni v říjnu a listopadu, proces výběru začíná již na začátku podzimu předchozího roku, kdy instituce udělující ceny vyzvou více než 6 000 osobností, aby navrhly nebo nominovaly kandidáty na udělení ceny. Návrhy na každou cenu podává přibližně 1 000 osob a počet nominovaných se obvykle pohybuje mezi 100 a přibližně 250. Mezi navrhovateli jsou laureáti Nobelovy ceny, členové samotných institucí, které ceny udělují, vědci působící v oborech fyziky, chemie, ekonomie a fyziologie nebo medicíny a úředníci a členové různých univerzit a učených akademií. Respondenti musí předložit písemný návrh, v němž podrobně uvedou, zda jsou jejich kandidáti hodni ocenění. Vlastní nominace kandidáta automaticky diskvalifikuje. Návrhy na udělení ceny musí být předloženy Nobelovým výborům nejpozději do 31. ledna roku udělení ceny.
Šest Nobelových výborů – jeden pro každou kategorii ceny – začíná 1. února pracovat na došlých nominacích. Během procesu jsou často konzultováni externí odborníci, aby výborům pomohli určit originalitu a význam přínosu každého nominovaného. Během září a začátkem října Nobelovy výbory dokončí svou práci a předloží svá doporučení Královské švédské akademii věd a ostatním institucím udělujícím ceny. Doporučení výboru je obvykle, ale ne vždy, dodrženo. Jednání a hlasování v těchto institucích jsou ve všech fázích tajná. Konečné rozhodnutí udělujících musí být učiněno do 15. listopadu. Ceny mohou být uděleny pouze jednotlivcům, s výjimkou Ceny míru, která může být udělena i instituci. Jednotlivec nemůže být nominován posmrtně, ale laureát, který zemře před převzetím ceny, ji může získat posmrtně, jako tomu bylo v případě Daga Hammarskjölda (za mír; 1961), Erika Axela Karlfeldta (za literaturu; 1931) a Ralpha M. Steinmana (za fyziologii nebo medicínu; 2011). (Steinman byl jmenován laureátem několik dní po své smrti, což nebylo Nobelovu shromáždění známo. Bylo rozhodnuto, že zůstane nositelem Nobelovy ceny, neboť účelem pravidla o posmrtném ocenění bylo zabránit tomu, aby byly ceny úmyslně udělovány zemřelým osobám). Proti udělení ceny se nelze odvolat. Oficiální podpora, ať už diplomatická nebo politická, určitému kandidátovi nemá na proces udělování ceny žádný vliv, protože udělovatelé ceny jako takoví jsou na státu nezávislí.
Zdroj: BurzovníSvět.cz
Dne 27. listopadu roku 1895 podepsal Alfred Nobel svou závěť, která vedla k založení Nobelových cen, včetně ceny za výsledky v oblasti ekonomie, literatury nebo například dopadu pro světový mír. To mělo významný vliv na oblast ekonomie, kultury a obchodu. Pojďme se na tento příběh dnes podívat o něco blíže.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1095 – Na koncilu ve francouzském Clermontu pronesl papež Urban II. emotivní řeč v níž vyzval ke křížové výpravě a „ochraně božího hrobu“ v Jeruzalémě.
1783 – Britský fyzik John Michell informoval Královskou společnost v Londýně o vlivu gravitace na světlo a popsal poprvé černé díry ve vesmíru.
1815 – Polský Krakov se prohlásil svobodnou republikou.
1817 – Američtí vojáci zaútočili na indiánskou vesnici na Floridě, čímž započala Seminolská válka.
1839 – V Bostonu začal pracovat nově vzniklý statistický úřad.
1919 – Podepsána Smlouva z Neuilly-sur-Seine.
1940 – Druhá světová válka: u pobřeží Malty ve Středozemním moři se uskutečnila nerozhodná bitva u mysu Spartivento mezi britským a italským námořnictvem.
1942 – Druhá světová válka: francouzské námořnictvo potopilo v Toulonu většinu plavidel, aby nepadla do německých rukou.
2001 – Hubbleův teleskop zaznamenal sodík v atmosféře exoplanety HD 209458 b, čímž byla objevena první atmosféra planety mimo Sluneční soustavu.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1924 – Konal se první Macy’s Thanksgiving Day Parade, jenž je významným obchodním svátkem. Předznamenal začátek sváteční nákupní sezóny, která je pro maloobchod kritickým obdobím, a dodnes je pro podniky, zejména v maloobchodě, významnou událostí.
1990 – V tento den vystoupil britský kancléř John Major v Dolní sněmovně s prohlášením o přistoupení Spojeného království k Evropskému mechanismu směnných kurzů . Jednalo se o klíčový okamžik britské hospodářské politiky, který ovlivnil podnikání a finanční trhy.
2013 – Hodnota bitcoinu poprvé překročila 1 000 USD, což znamenalo významný milník v historii digitálních měn a ovlivnilo pohled podniků a investorů na kryptoměny.
Nobelova cena, je ve skutečnosti celá série cen , které jsou každoročně udělovány z fondu odkázaného pro tento účel švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem. Nobelovy ceny jsou všeobecně považovány za nejprestižnější ocenění udělovaná za intelektuální úspěchy na světě. Abecední, chronologický a cenový přehled laureátů Nobelovy ceny naleznete níže.V závěti, kterou sepsal v roce 1895, Nobel nařídil, aby byla většina jeho jmění vyčleněna jako fond pro udělování pěti výročních cen „těm, kteří během předchozího roku přinesli lidstvu největší prospěch“.Těmito cenami, jak je stanovil ve své závěti, jsou Nobelova cena za fyziku, Nobelova cena za chemii, Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství, Nobelova cena za literaturu a Nobelova cena za mír. Poprvé se ceny rozdávaly 10. prosince 1901, v den pátého výročí Nobelovy smrti. Další ocenění, Cena Sveriges Riksbank za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, bylo založeno Švédskou centrální bankou v roce 1968 a poprvé bylo uděleno v roce 1969.Ačkoli technicky vzato není Nobelovou cenou, je s ní ztotožňována; její laureáti jsou vyhlašováni společně s nositeli Nobelovy ceny a cena za ekonomické vědy je předávána na slavnostním udílení Nobelových cen.Po Nobelově smrti byla založena Nobelova nadace, která plní ustanovení jeho závěti a spravuje jeho finanční prostředky. V závěti stanovil, že ceny mají udělovat čtyři různé instituce – tři švédské a jedna norská. Ze Stockholmu uděluje Královská švédská akademie věd ceny za fyziku, chemii a ekonomii, Karolinský institut uděluje cenu za fyziologii nebo medicínu a Švédská akademie uděluje cenu za literaturu. Norský Nobelův výbor se sídlem v Oslu uděluje cenu za mír. Nobelova nadace je právním vlastníkem a funkčním správcem fondů a slouží jako společný správní orgán institucí, které ceny udělují, ale nezabývá se projednáváním cen ani rozhodováním o nich, které přísluší výhradně těmto čtyřem institucím.Prestiž Nobelovy ceny částečně vyplývá z rozsáhlého výzkumu, který je součástí výběru laureátů. Ačkoli jsou laureáti vyhlašováni v říjnu a listopadu, proces výběru začíná již na začátku podzimu předchozího roku, kdy instituce udělující ceny vyzvou více než 6 000 osobností, aby navrhly nebo nominovaly kandidáty na udělení ceny. Návrhy na každou cenu podává přibližně 1 000 osob a počet nominovaných se obvykle pohybuje mezi 100 a přibližně 250. Mezi navrhovateli jsou laureáti Nobelovy ceny, členové samotných institucí, které ceny udělují, vědci působící v oborech fyziky, chemie, ekonomie a fyziologie nebo medicíny a úředníci a členové různých univerzit a učených akademií. Respondenti musí předložit písemný návrh, v němž podrobně uvedou, zda jsou jejich kandidáti hodni ocenění. Vlastní nominace kandidáta automaticky diskvalifikuje. Návrhy na udělení ceny musí být předloženy Nobelovým výborům nejpozději do 31. ledna roku udělení ceny.Šest Nobelových výborů – jeden pro každou kategorii ceny – začíná 1. února pracovat na došlých nominacích. Během procesu jsou často konzultováni externí odborníci, aby výborům pomohli určit originalitu a význam přínosu každého nominovaného. Během září a začátkem října Nobelovy výbory dokončí svou práci a předloží svá doporučení Královské švédské akademii věd a ostatním institucím udělujícím ceny. Doporučení výboru je obvykle, ale ne vždy, dodrženo. Jednání a hlasování v těchto institucích jsou ve všech fázích tajná. Konečné rozhodnutí udělujících musí být učiněno do 15. listopadu. Ceny mohou být uděleny pouze jednotlivcům, s výjimkou Ceny míru, která může být udělena i instituci. Jednotlivec nemůže být nominován posmrtně, ale laureát, který zemře před převzetím ceny, ji může získat posmrtně, jako tomu bylo v případě Daga Hammarskjölda , Erika Axela Karlfeldta a Ralpha M. Steinmana . . Proti udělení ceny se nelze odvolat. Oficiální podpora, ať už diplomatická nebo politická, určitému kandidátovi nemá na proces udělování ceny žádný vliv, protože udělovatelé ceny jako takoví jsou na státu nezávislí.
Společnost AppLovin, významný hráč v oblasti reklamních technologií, znovu přitáhla pozornost investorů i analytiků poté, co ve středu oznámila výsledky...