Vláda čelí vážným problémům, ekonomika stagnuje a vychvalovaný zpracovatelský průmysl může brzy narazit na překážky v podobě obchodních cel, která plánuje zavést Donald Trump.

Ale Německo má jako vždy jednu velmi důležitou věc, která mu prospívá: Vláda má pevné fiskální účty, které jsou výsledkem desítek let tvrdých rozpočtových rozhodnutí, což v politických kruzích podnítilo řeči o tom, že nastal čas trochu se rozšoupnout. Vláda, která vzejde z únorových narychlo svolaných voleb, by měla otevřít dveře k vydávání dluhopisů v hodnotě stovek miliard eur na financování vlny nových investic do obnovy ekonomiky.

A protože všechny ty roky sebekázně zajistily zemi na trzích velkou důvěryhodnost – což je v kontrastu s tím, jak se ve většině světa lomí rukama nad prudce rostoucím vládním dluhem – investoři podle společností jako Vanguard, Zurich Insurance Co. a Royal London Asset Management tyto dluhopisy bez váhání pořídí.

„Nemusí to být všechno najednou,“ řekl Guy Miller, hlavní tržní stratég společnosti Zurich. „Ale pokud se tyto výdaje uskuteční produktivně a umožní vyšší dynamiku růstu v Německu, pak si myslím, že investoři jsou připraveni to podpořit.“

Podle Millera by trh snadno strávil dodatečný dluh odpovídající nejméně 5 % produkce, tedy zhruba 220 miliard eur (229 miliard USD), v průběhu času. Aleš Koutný, vedoucí oddělení mezinárodních sazeb ve společnosti Vanguard, říká, že Berlín by mohl v příštím desetiletí vydat dodatečných 400 miliard eur.

Má-li dojít k dodatečnému zadlužení, panuje shoda na tom, že mechanismus, který původně zaručoval nízké dluhové zatížení Německa, se bude muset změnit.

Takzvaná dluhová brzda, zakotvená v ústavě před 15 lety po finanční krizi, aby udržela půjčky na uzdě, byla politickým hromosvodem ještě před pádem vlády na začátku měsíce. Je stále více vnímána jako brzda růstu v době, kdy se německé továrny potýkají s problémy bez levného ruského zemního plynu a odliv kapitálu dosáhl za kancléře Olafa Scholze od roku 2021 téměř 260 miliard eur.

Fiskální pravidlo zároveň udržuje německý dluh v poměru k hrubému domácímu produktu na úrovni přibližně 60 %, což je přibližně polovina odpovídajícího břemene, kterému čelí Francie. Nyní je podle investorů čas využít tohoto postavení komparativního přístavu a zvýšit zadlužování.

Volání po vyšších výdajích na obranu – častěji směřované na Německo – je v Evropě stále zběsilejší, protože zuří válka na Ukrajině a hrozí snížení americké vojenské podpory za Trumpova prezidentství. Podle bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho je v EU zapotřebí dodatečných investic ve výši 800 miliard eur ročně, má-li mít blok šanci konkurovat Číně a USA.

Podle Roba Burrowse, spoluvedoucího manažera globální makro dluhopisové strategie M&G, by Německo mohlo pohodlně přidat asi 220 miliard eur dodatečných výdajů. To by mohlo „zvednout obočí“, ale pravděpodobně by to nevyhnalo úrokové sazby „významně výše“, řekl.

Existují náznaky, že část potenciálního zvýšení nabídky německých dluhopisů je již v ceně. Bundy jsou nyní v porovnání s úrokovými swapy se stejnou splatností zhruba nejlevnější v historii, což je ukazatel známý jako swapový spread.

Zároveň další snížení úrokových sazeb ECB na podporu ekonomiky v souvislosti s možnými americkými obchodními cly pomůže vyrovnat tlak na výpůjční náklady. Peněžní trhy oceňují uvolnění úrokových sazeb do konce příštího roku zhruba o 150 bazických bodů.

„Úrokové sazby zůstávají podle historických standardů nízké, takže dluh je na těchto úrovních dostupný,“ uvedl Burrows z M&G.

Friedrich Merz, šéf německé Křesťanskodemokratické unie a hlavní kandidát na kancléře, sice naznačil, že je otevřený reformě dluhové brzdy, ale jakékoli změny by musely získat podporu dvou třetin parlamentu.

Vzhledem k roztříštěnosti německé politické scény hrozí, že krajně levicové a krajně pravicové strany získají ve volbách tolik hlasů, že potřebnou většinu nebude možné získat, aniž by se některá z nich připojila ke vzniklé koalici.

V posledním srpnovém průzkumu veřejného mínění se těsná většina veřejnosti vyslovila pro zachování brzdy v zemi, kde většina voličů stále pamatuje na hyperinflaci, která před sto lety rozvrátila ekonomiku.

Přesto je velmi nepravděpodobné, že by uvolnění pravidel rozpoutalo „utrácení“, uvedla Annalisa Piazza, analytička společnosti MFS Investment Management. Předpovídá, že zvýšení prodeje dluhopisů odpovídající 1,5 % HDP by trh považoval za „zdravé“.

A analytici agentury Fitch Ratings tvrdí, že reforma by mohla uvolnit investice, a čelí tak hrozbě velké ztráty konkurenceschopnosti a možného „negativního ratingového opatření“ ze strany firmy. Země má v současné době od všech tří hlavních firem rating trojité A, což je jejich nejvyšší úvěrové hodnocení.

V širším pohledu by Evropa jako celek získala, pokud by se její největší ekonomika dokázala přimět k uvolnění peněženky.

„Bylo by to oprávněné,“ řekl Gareth Hill, manažer fondu Royal London Asset Management. „Pokud by tak neučinily a ekonomické podmínky by se zhoršily, mohlo by to potenciálně vést k širšímu, možná celoevropskému poklesu, který by se nakonec mohl prodražit.“