Bank of England vstoupila do roku 2024 s očekáváním trhů, že významně sníží úrokové sazby, což mělo podpořit oživení britské ekonomiky po náročném období. Tato prognóza slibovala uvolnění měnové politiky, které by mohlo podpořit britskou ekonomiku, jež se zotavovala z mírné recese. Na konci roku však realita vypadá zcela jinak. Úrokové sazby jsou o celý procentní bod výše, než trhy předpokládaly na začátku roku, a BOE se drží opatrného přístupu. Na čtvrtečním zasedání se očekává, že BOE ponechá sazby na úrovni 4,75 %, což odráží pokračující nejistotu ohledně dalšího vývoje ekonomiky. Guvernér Andrew Bailey uvedl, že během roku 2025 by mohlo dojít ke čtyřem snížením sazeb, avšak trhy aktuálně očekávají spíše tři takové kroky, přičemž první by měl přijít v únoru. Nečekaný rok pro britskou ekonomiku Rok 2024 přinesl odlišný vývoj, než mnozí předpokládali. Na začátku roku byla britská ekonomika na cestě k zotavení z recese a inflace dosahovala nejvyšších hodnot za poslední dekády. Trhy tehdy předpovídaly rychlé snižování sazeb, které mělo podpořit ekonomický růst. Banka však během roku přistoupila pouze ke dvěma snížením – v srpnu a listopadu. Zdroj: Getty images Obavy z příliš rychlého uvolňování měnové politiky na napjatém trhu práce zabránily razantnějším krokům. Výsledkem tohoto přístupu byla vyšší úroveň sazeb ve srovnání s Evropskou centrální bankou (ECB) i americkým Federálním rezervním systémem (Fed), které obě přistoupily k agresivnějšímu uvolňování. Zatímco ECB od června čtyřikrát snížila sazby na 3 %, Fed snížil sazby dvakrát, přičemž jednou šlo o půlprocentní krok. BOE tímto postupem zpevnila libru, která je letos nejvýkonnější měnou mezi předními světovými ekonomikami, a zbrzdila inflaci, jež klesla na 2,6 % – těsně nad cílovou hodnotu. Politický tlak a ekonomická nejistota Bank of England však čelila kritice ze strany podniků i spotřebitelů, kteří viní centrální banku z neúměrného zatížení ekonomiky. Tlak zesílil s příchodem nové labouristické vlády, která se snaží implementovat ambiciózní fiskální reformy. Rozpočet ministryně financí Rachel Reevesové zahrnoval zvýšení daní a růst minimální mzdy, což přidalo na ekonomické nejistotě. Podle ekonomů může tato opatření vyvolat inflační tlaky, což by mohlo dále komplikovat měnovou politiku BOE. Centrální banka vyjádřila obavy z toho, jak rychle se fiskální opatření promítnou do ekonomiky. Někteří analytici však upozorňují, že nedostatek růstu by mohl přimět firmy ke snižování pracovních míst, což by naopak vytvořilo prostor pro agresivnější snižování sazeb. Očekávání pro rok 2025 Předpovědi pro rok 2025 zůstávají nejisté. Trhy aktuálně očekávají, že BOE sníží sazby třikrát, zatímco guvernér Bailey naznačuje až čtyři snížení. Ekonomové se shodují, že únorové zasedání bude klíčové. Jakýkoliv pokles zaměstnanosti nebo zmírnění mzdových tlaků by mohlo poskytnout MPC (Výbor pro měnovou politiku) dostatečný důvod k agresivnějšímu uvolňování. Mezitím budou oči investorů zaměřeny na data o inflaci a mzdách. Očekává se, že inflace v listopadu vzrostla na 2,6 %, přičemž růst mezd by mohl dosáhnout 5 %. Tato čísla budou mít zásadní vliv na další rozhodování BOE. Zdroj: Unsplash Matthew Amis, investiční ředitel společnosti abrdn, naznačuje, že vývoj bude záviset na schopnosti soukromého sektoru absorbovat zvýšené náklady bez přenesení na spotřebitele. Pokud by se zvýšené náklady promítly do cen, inflace by zůstala vysoká, což by zpomalilo snižování sazeb. Naopak problémy firem s přenášením nákladů by mohly vést ke snižování počtu pracovních míst a vytvořit prostor pro rychlejší uvolňování měnové politiky. Divergence mezi centrálními bankami BOE nyní zaostává za svými protějšky v USA a eurozóně, což způsobuje napětí na měnových trzích. Libra vůči euru dosáhla nejsilnější úrovně za více než osm let, zatímco výnosový rozdíl mezi britskými a německými dluhopisy je na nejvyšších hodnotách za poslední dva roky. Podle George Buckleyho z Nomury se BOE nachází „mezi“ ECB, která rychle snižuje sazby, a Fedem, který možná již v březnu přeruší cyklus uvolňování. Tento rozdíl v přístupech podtrhuje nejistotu, která provází britskou měnovou politiku.