Návrh podpořilo pět ze sedmi členů rady, dva usilovali o další snížení sazby o čtvrt procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl označil za hlavní argument pro pozastavení poklesu sazeb setrvalou inflaci zejména u služeb. Podle analytiků bylo rozhodnutí ČNB očekávané a finanční trh na něj reagoval minimálně. Úročení hypoték dnešní rozhodnutí ČNB podle expertů bezprostředně neovlivní.„Proces dezinflace zejména v sektoru služeb není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit. Cílem je, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž dvouprocentního cíle ,“ zdůvodnil Michl dnešní rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny. Dva členové bankovní rady, kteří navrhovali pokles sazeb, podle něj argumentovali slabším hospodářským vývojem v zahraničí, který se může přelít i do české ekonomiky.„Bankovní rada ČNB dnes vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut.Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka české ekonomice rizika z prodlení při uvolňování měnové politiky nehrozí. „Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu,“ uvedl.K příštímu jednání o nastavení úrokových sazeb Michl řekl, že si bankovní rada „nechává všechny dveře otevřené“. Podle něj je pravděpodobné, že se bude rozhodovat mezi ponecháním sazeb na čtyřech procentech a jejich snížením. Guvernér ale zdůraznil, že se rozhodování bude opírat o nová data o vývoji hospodářství a o novou makroekonomickou prognózu.Analytici v příštím roce očekávají obnovení poklesu úrokových sazeb, rozcházejí se ale v očekávání toho, kdy se ČNB k jejich poklesu vrátí.Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka bude rychlost snižování sazeb záviset i na kurzu koruny. „Slabší koruna bude zvyšovat pravděpodobnost, že ČNB bude úrokové sazby snižovat pozvolnějším tempem. A naopak silnější koruna může ČNB nutit snižovat úrokové sazby rychleji,“ uvedl Novák.Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová ČTK řekla, že bezprostřední snížení úroků u hypotečních úvěrů nelze po dnešním rozhodnutí bankovní rady ČNB očekávat. „Banky si drží své marže a do konce roku nepřijdou s nějakým výrazným snížením,“ uvedla. Dodala, že případné zlevnění hypoték lze čekat až v prvním čtvrtletí 2025. „Průměrná sazba se dostala pod pětiprocentní hranici. V novém roce by se mohla dostat na hranici čtyř procent,“ doplnila Vaisová. Zlevnění hypoték až ke třem procentům ale zatím považuje za nereálné.Chcete využít této příležitosti?<!– DIP popup–>Čtyři pětiny obyvatel ČR zastávají názor, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy. Je to o pět procentních bodů více než přes třemi lety. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění . U Čechů posílil i pocit, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Jako celek se ale hodnocení americké zahraniční politiky podle CVVM výrazně nezměnilo.S tvrzením, že Spojené státy americké ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, vyjádřilo v průzkumu souhlas 80 procent respondentů. Opačný postoj zaujímá 12 procent obyvatel ČR a zbylých osm procent dotázaných nevědělo.Podle mínění necelých tří pětin respondentů jednání USA v mezinárodní politice nebere ohledy na mínění světového společenství. Nesouhlas s tímto výrokem uvedli tři respondenti z deseti dotázaných. Polovina lidí souhlasila s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv. Opačný názor mělo 40 procent lidí.Necelá polovina dotázaných v průzkumu souhlasila s tím, že současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro současný svět. Nesouhlas s tímto názorem vyjádřilo 39 procent lidí. Prakticky vyrovnané podíly souhlasu a nesouhlasu se objevily u výroku, že Spojené státy usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa.Výraznou převaha nesouhlasu výzkum zaznamenal u tvrzení, že USA mají právo postupovat proti nedemokratickým režimům i za použití vojenské síly. Souhlasila s tím pětina dotázaných a nesouhlasilo 70 procent.V porovnání s posledním výzkumem CVVM na stejné téma z konce roku 2021 se celkové hodnocení americké zahraniční politiky českou veřejností změnilo jen nepříliš výrazně. „Od posledního výzkumu vzrostl o šest procentních bodů souhlas s tvrzením, že současná americká zahraniční politika představuje hrozbu pro dnešní svět, o pět procentních bodů se zvýšily souhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a nesouhlas s tvrzením, že USA ve své zahraniční politice vystupují na obranu svobody, demokracie a lidských práv,“ uvádí autoři průzkumu. Ostatní změny se podle nich pohybovaly v rámci možné výběrové chyby.Průzkum provedlo CVVM v období od 12. září do 28. listopadu. Zapojilo se do něj 1008 respondentů ve věku od 15 let.