Francois Bayrou, zkušený centristický politik, který je zmiňován jako možný premiér, o víkendu varoval, že „takhle to dál nejde“. Yael Braun-Pivetová, šéfka Národního shromáždění a členka Macronovy strany, vyzvala prezidenta během nedělního rozhlasového pořadu, aby jmenoval nového premiéra „v nejbližších hodinách“.Pocit naléhavosti přichází několik dní poté, co se krajně pravicové Národní shromáždění Marine Le Penové spojilo s levicovou koalicí a svrhlo vládu, čímž se francouzský politický systém ocitl v chaosu. Macron uvedl, že v „nejbližších dnech“ jmenuje nového premiéra, který pak do poloviny prosince schválí mimořádný zákon umožňující další fungování státu.Macron se v pondělí ráno setkal s komunistickými a zelenými poslanci. Šéf komunistické strany Fabien Roussel při odchodu ze schůzky novinářům řekl, že francouzského prezidenta vyzval k ochraně kupní síly domácností.Macron uvažuje o širší schůzce s různými stranami, na které by se jednalo o složení nové vlády, dodal Roussel.Macronovy konzultace s klíčovými politickými šéfy s cílem najít premiéra, který by vydržel déle než odstupující premiér Michel Barnier, začaly v pátek, kdy se Macron setkal s lídry své vlastní strany i se středopravicovými politiky a socialistickými zákonodárci.Francouzský prezident neuvedl, zda bude konzultovat s protiimigračním Národním shromážděním, které je největší samostatnou stranou v dolní komoře parlamentu a sehrálo klíčovou roli při pádu Barnierovy vlády.Předseda Národního shromáždění Jordan Bardella vyzval Macrona, aby se s jeho stranou sešel a vytyčil další postup.„Žádám o přijetí u Marine Le Penové, abychom mohli představit naše červené linie,“ řekl Bardella v neděli televizi France 3. „Nemůžete předstírat, že tu nejsme.Ve středečním rozhovoru pro agenturu Bloomberg Le Penová uvedla, že v případě pádu vlády by nový rozpočet mohl být schválen „během několika týdnů“. Příští premiér by podle ní musel rozpočtový deficit snižovat pomaleji.Francouzský ministr pro rozpočet Laurent Saint-Martin v pondělí uvedl, že nouzový zákon, který má umožnit další fungování státu, je připraven ke schválení vládou a odstupující přechodná vláda by jej mohla předložit parlamentu. Podle ministra je však naléhavě nutné přijmout kompletní rozpočet na rok 2025, protože provizorní legislativa nemůže zabránit růstu daňových účtů pro domácnosti a neumožnila by státu pokračovat v plnění nových výdajových závazků.Dokončení nového rozpočtu by mohlo trvat týdny nebo dokonce měsíce, řekl Saint-Martin v televizi TF1. „Francouzi si musí uvědomit, že cenzura vlády má svou cenu.“Ve čtvrtečním projevu k francouzskému lidu Macron naznačil agresivní přístup ke krajně pravicovým a levicovým silám, které svrhly vládu, a řekl, že „hlasovaly pro nepořádek“ a že „nehlasovaly pro vytvoření, ale pro rozbití“.Francie se ocitla v kritickém okamžiku, kdy se Donald Trump snaží prosadit řešení války na Ukrajině, Evropská unie uzavírá nové obchodní vztahy s největšími jihoamerickými ekonomikami a největší společnosti bloku se snaží konkurovat svým americkým a čínským rivalům. Macron se s Trumpem setkal v sobotu, kdy byl zvolený americký prezident fakticky čestným hostem při znovuotevření katedrály Notre Dame.Nejistota v Paříži ohledně budoucnosti Barnierovy vlády a jejího rozpočtu podpořila v posledních týdnech obavy investorů o již tak napjaté veřejné finance země. Pod prodejním tlakem se výpůjční náklady státu ve srovnání s konkurenčními zeměmi v jednu chvíli zvýšily na maxima, která nebyla zaznamenána od dluhové krize eurozóny před více než deseti lety.Trhy se však uklidnily, když opoziční strany naznačily ochotu k větší spolupráci po pádu Barnierovy vlády. Francouzské vládní dluhopisy 6. prosince rostly již čtvrtý den, což snížilo desetiletý výnos oproti německým ekvivalentům.Macronovy potíže začaly loni v červnu, kdy vyhlásil předčasné volby údajně proto, aby podpořil svou podporu po katastrofálním celoevropském hlasování. Tento plán se mu vymstil a přinesl Národní shromáždění rozdělené na tři nesmiřitelné bloky: silnou levicovou koalici, menší střed, který podpořil Macrona, a rozšířenou nacionalistickou skupinu vedenou Le Penovou.Výsledek červnových voleb učinil z Le Penové klíčovou mocenskou sílu v dolní komoře parlamentu, což jejímu Národnímu shromáždění dává možnost zkratovat vládu. Což přesně udělali, když přišel čas na schválení zákona o výdajích na rok 2025.Barnierova rozpočtová legislativa zahrnovala zvýšení daní a výdajové škrty ve výši přibližně 60 miliard eur, které měly snížit deficit z 6,1 % výkonu ekonomiky na 5 %, a přiblížit se tak přísnějším předpisům Evropské unie. I když Barnier učinil Le Penové několik ústupků, přesto jeho vládu svrhla.Barnier se stal nejkratší dobu sloužícím premiérem od vzniku Francouzské republiky v roce 1958.Ať už se příštím francouzským premiérem stane kdokoli, bude se muset vypořádat se stejným parlamentním kalkulem jako Barnier a pravděpodobně bude čelit stejným překážkám při schvalování plného rozpočtu na rok 2025.Jako možný premiér se sice objevilo jméno Bayroua, ale mohl by to být i někdo z odcházejícího kabinetu, například Sebastien Lecornu, který má na starosti obranu, nebo Bruno Retailleau, ministr vnitra. Často je také zmiňován Bernard Cazeneuve, bývalý premiér socialistického prezidenta Francoise Hollanda.„Pokud mohu jakoukoli formou pomoci, abychom se z toho dostali, udělám to,“ řekl Bayrou o víkendu novinářům.