Tento krok umožňuje skutečnost, že inflace se přiblížila cílové hodnotě 2 %, což otevírá cestu k podpoře stagnující ekonomiky. Prezidentka ECB Christine Lagardeová však pravděpodobně zůstane zdrženlivá v závazcích k dalším opatřením, přestože členové Rady guvernérů naznačili možnost dalšího snižování sazeb v březnu.Rozdělené názory na budoucí vývoj sazebPodle průzkumu agentury Bloomberg mezi ekonomy je většina odborníků přesvědčena, že neutrální úroveň úrokových sazeb by se měla pohybovat mezi 2 % a 2,25 %. Někteří analytici očekávají, že ECB sníží sazby na každém z dalších plánovaných zasedání až do června, zatímco investoři zůstávají opatrnější a předpovídají tři možná snížení během první poloviny roku.Uvnitř ECB sílí napětí mezi tzv. „holubicemi“ a „jestřáby“. Například řecký guvernér Yannis Stournaras a jeho francouzský kolega François Villeroy de Galhau podporují agresivní snižování sazeb až na 2 % do poloviny roku. Naopak Klaas Knot z Nizozemska vyjádřil skepsi vůči dalšímu uvolňování politiky.Lagardeová se ke konkrétním scénářům zatím nevyjádřila. „Naší prioritou je správně zohlednit data a prognózy. Rozhodnutí budou i nadále přijímána po jednotlivých zasedáních,“ uvedla prezidentka ECB minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.Slabý hospodářský růst a rostoucí nejistotaPrvní odhady za čtvrté čtvrtletí roku 2024 odhalily, že ekonomika eurozóny stagnovala. Produkce v Německu a Francii dokonce poklesla, což posílilo obavy o budoucí vývoj. Průzkumy mezi nákupními manažery sice přinesly jistá pozitivní překvapení, ale naznačují, že ekonomika se zatím jen „drží nad vodou“.Hospodářské vyhlídky Německa byly revidovány směrem dolů a příští měsíc zemi čekají předčasné volby. K tomu se přidává nejistota plynoucí z mezinárodního prostředí. Donald Trump, který byl minulý týden znovu uveden do úřadu amerického prezidenta, zatím nesplnil své hrozby nových obchodních válek, ale tato možnost nadále visí nad globální ekonomikou.„Nejistota ohledně investic zpomaluje růst v Evropě,“ upozornila Katharine Neissová, ekonomka z PGIM. Firmy odkládají investiční plány kvůli obavám z možných cel, což vytváří začarovaný kruh slabé investiční aktivity a nízkého růstového potenciálu.Inflace v prosinci dosáhla 2,4 %, což tvůrci politiky označili za očekávaný výkyv. Hlavním problémem však zůstává rychlý růst cen služeb, který může ohrozit dlouhodobou stabilitu inflace. Očekává se, že v následujících týdnech dojde k výraznému zpomalení růstu cen, ale situaci komplikují nedávné skoky v cenách energií, které mohou znovu vyvolat proinflační tlaky.Ekonomové se nyní více obávají, že inflace může překročit 2% cíl, než že by se pod tuto hranici propadla. V Davosu o této hrozbě diskutovali jak současní, tak bývalí politici. Mezi důvody rostoucích inflačních rizik patří demografické změny, technologický vývoj a geopolitická roztříštěnost.Strategie pro podporu ekonomikyRada guvernérů ECB se tento týden sešla s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, aby projednala strategii na ochranu a posílení evropské ekonomiky. Lagardeová bude pravděpodobně na tiskové konferenci čelit otázkám ohledně plánů pro případ dalšího zpomalení růstu.ECB se musí rozhodnout, jak dalece je ochotna pokračovat ve snižování sazeb, aniž by narušila dlouhodobou stabilitu. Z pohledu investorů bude klíčové, zda centrální banka bude schopna efektivně vyvážit podporu ekonomiky s kontrolou inflačních tlaků.Analytici se shodují, že rozhodnutí ECB snížit sazby by nemělo být pro Radu guvernérů obtížné. Další vývoj však bude pravděpodobně záviset na příchozích datech a vývoji globálního hospodářského prostředí. První klíčový test přijde už 20. února, kdy ECB zveřejní výsledky za první čtvrtletí roku 2025.Lagardeová bude muset ukázat, že ECB má situaci pod kontrolou a je připravena pružně reagovat na jakékoli změny ekonomických podmínek. Prozatím se očekává, že snížení sazeb podpoří růst a dodá podnikům i spotřebitelům tolik potřebnou důvěru v další vývoj evropské ekonomiky.