Internetová neboli dot-com bublina zanechala trhy v paralýze
Podobné mánie se ale přitom opakovaly napříč celou moderní historii
Nečeká nás něco podobného náhodou i v oblasti AI?
Dočkáme se něčeho podobného ještě v budoucnosti?!
Dne 21. února roku 2000 akciový index NASDAQ Composite dosáhl historického maxima 5 048,62. Toto období se vyznačovalo rychlým růstem a investicemi do internetových podniků, z nichž mnohé zaznamenaly výrazný nárůst ocenění, přestože jim chyběly udržitelné obchodní modely. Tato internetová horečka už jednou provždy změnila způsob, jakým uvažujeme o lidské psychologii na kapitálových trzích.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1971 – Ve Vídni byla podepsána evropská Konvence o psychotropních substancích.
1972 – Prezident USA Richard Nixon navštívil Čínskou lidovou republiku, aby stabilizoval čínsko-americké vztahy.
1972 – Sovětská planetární sonda Luna 20 přistála na Měsíci.
1973 – Izraelské stíhačky sestřelily nad Sinajskou pouští zloudilý Let Libyan Arab Airlines 114, jehož pilot je odmítl následovat na letiště. Zahynulo 108 ze 113 osob na palubě.
1974 – Poslední izraelští vojáci opustili západní břehy Suezského průplavu k naplnění příměří s Egyptem.
1975 – Aféra Watergate: Aféra presidenta Nixona vedla k odsouzení a uvěznění bývalého generálního prokurátora US Johna N. Mitchella a úředníků z Bílého domu H. R. Haldemana a Johna Ehrlichmana.
1995 – Steve Fossett se stal první osobou, která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu.
2004 – Evropská strana zelených, první evropská politická strana, se ustavila v Římě.
2005 – Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
2012 – Členky Pussy Riot se pomodlily v moskevském chrámu Krista Spasitele písní „Bohorodičko, vyžeň Putina“.
2018 – V slovenské obci Veľká Mača byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak spolu se svojí snoubenkou Martinou Kušnírovou.
2022 – Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických ukrajinských území Doněckého a Luhanského na ukrajinském východě a nařídil svým vojskům vstup na tato území, čímž započal nové období svého dlouholetého útoku na Ukrajinu.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1878 – První telefonní seznam vydala společnost District Telephone Company v New Havenu ve státě Connecticut, kde byla uvedena jména 50 účastníků. To znamenalo počátek rozvoje telekomunikačních obchodních praktik.
1925 – V roce 1925 byl poprvé vydán časopis New Yorker. Ačkoli byl The New Yorker především kulturním a literárním časopisem, měl významný vliv na podnikání, zejména v oblasti médií a reklamy.
1972 – Richard Nixon se stal prvním americkým prezidentem, který navštívil Čínu. Tato historická návštěva znamenala významný posun v diplomatických vztazích a otevřela nové obchodní příležitosti mezi Spojenými státy a Čínou.
1995 – Steve Fossett se stal prvním člověkem, který samostatně přeletěl Tichý oceán v balonu a přistál v Leader v kanadském Saskatchewanu. Fossettovo sólové dobrodružství v balonu získalo značnou pozornost médií a sponzorů a ukázalo potenciál dobrodružných podniků v oblasti obchodu a marketingu.
Dot-com bublina a její dopady na svět ekonomiky
Dot-com bublina, období (1995-2000) velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako „dot-com“, včetně začínajících podniků nebo „start-upů“ s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite (vyjadřující celkovou hodnotu akcií společností kótovaných na burze NASDAQ) téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií (IPO) internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.
Zdroj: Shutterstock
Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností – jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky – nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní. Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů (často označovaná jako „iracionální bujení“) vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.
Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky – což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček – začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.
Zdroj: BurzovníSvět.cz
Tato mánie kolem internetu byla legendární. Dočkáme se něčeho podobného ještě v budoucnosti?!
Dne 21. února roku 2000 akciový index NASDAQ Composite dosáhl historického maxima 5 048,62. Toto období se vyznačovalo rychlým růstem a investicemi do internetových podniků, z nichž mnohé zaznamenaly výrazný nárůst ocenění, přestože jim chyběly udržitelné obchodní modely. Tato internetová horečka už jednou provždy změnila způsob, jakým uvažujeme o lidské psychologii na kapitálových trzích.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1971 – Ve Vídni byla podepsána evropská Konvence o psychotropních substancích.
1972 – Prezident USA Richard Nixon navštívil Čínskou lidovou republiku, aby stabilizoval čínsko-americké vztahy.
1972 – Sovětská planetární sonda Luna 20 přistála na Měsíci.
1973 – Izraelské stíhačky sestřelily nad Sinajskou pouští zloudilý Let Libyan Arab Airlines 114, jehož pilot je odmítl následovat na letiště. Zahynulo 108 ze 113 osob na palubě.
1974 – Poslední izraelští vojáci opustili západní břehy Suezského průplavu k naplnění příměří s Egyptem.
1975 – Aféra Watergate: Aféra presidenta Nixona vedla k odsouzení a uvěznění bývalého generálního prokurátora US Johna N. Mitchella a úředníků z Bílého domu H. R. Haldemana a Johna Ehrlichmana.
1995 - Steve Fossett se stal první osobou, která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu.
2004 – Evropská strana zelených, první evropská politická strana, se ustavila v Římě.
2005 – Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
2012 – Členky Pussy Riot se pomodlily v moskevském chrámu Krista Spasitele písní „Bohorodičko, vyžeň Putina“.
2018 – V slovenské obci Veľká Mača byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak spolu se svojí snoubenkou Martinou Kušnírovou.
2022 – Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických ukrajinských území Doněckého a Luhanského na ukrajinském východě a nařídil svým vojskům vstup na tato území, čímž započal nové období svého dlouholetého útoku na Ukrajinu.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1878 – První telefonní seznam vydala společnost District Telephone Company v New Havenu ve státě Connecticut, kde byla uvedena jména 50 účastníků. To znamenalo počátek rozvoje telekomunikačních obchodních praktik.
1925 – V roce 1925 byl poprvé vydán časopis New Yorker. Ačkoli byl The New Yorker především kulturním a literárním časopisem, měl významný vliv na podnikání, zejména v oblasti médií a reklamy.
1972 – Richard Nixon se stal prvním americkým prezidentem, který navštívil Čínu. Tato historická návštěva znamenala významný posun v diplomatických vztazích a otevřela nové obchodní příležitosti mezi Spojenými státy a Čínou.
1995 – Steve Fossett se stal prvním člověkem, který samostatně přeletěl Tichý oceán v balonu a přistál v Leader v kanadském Saskatchewanu. Fossettovo sólové dobrodružství v balonu získalo značnou pozornost médií a sponzorů a ukázalo potenciál dobrodružných podniků v oblasti obchodu a marketingu.
Dot-com bublina a její dopady na svět ekonomiky
Dot-com bublina, období (1995-2000) velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako "dot-com", včetně začínajících podniků nebo "start-upů" s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite (vyjadřující celkovou hodnotu akcií společností kótovaných na burze NASDAQ) téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií (IPO) internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.
Zdroj: Shutterstock
Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností - jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky - nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní. Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů (často označovaná jako "iracionální bujení") vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.
Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky - což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček - začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.
Zdroj: BurzovníSvět.cz
Investiční banka JPMorgan Chase zaujala vůči sektoru spotřebního zboží optimističtější postoj a zvyšuje hodnocení vybraných titulů s očekáváním, že druhá...