Dočkáme se něčeho podobného ještě v budoucnosti?!

Dne 21. února roku 2000 akciový index NASDAQ Composite dosáhl historického maxima 5 048,62. Toto období se vyznačovalo rychlým růstem a investicemi do internetových podniků, z nichž mnohé zaznamenaly výrazný nárůst ocenění, přestože jim chyběly udržitelné obchodní modely. Tato internetová horečka už jednou provždy změnila způsob, jakým uvažujeme o lidské psychologii na kapitálových trzích.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1971 – Ve Vídni byla podepsána evropská Konvence o psychotropních substancích.
• 1972 – Prezident USA Richard Nixon navštívil Čínskou lidovou republiku, aby stabilizoval čínsko-americké vztahy.
• 1972 – Sovětská planetární sonda Luna 20 přistála na Měsíci.
• 1973 – Izraelské stíhačky sestřelily nad Sinajskou pouští zloudilý Let Libyan Arab Airlines 114, jehož pilot je odmítl následovat na letiště. Zahynulo 108 ze 113 osob na palubě.
• 1974 – Poslední izraelští vojáci opustili západní břehy Suezského průplavu k naplnění příměří s Egyptem.
• 1975 – Aféra Watergate: Aféra presidenta Nixona vedla k odsouzení a uvěznění bývalého generálního prokurátora US Johna N. Mitchella a úředníků z Bílého domu H. R. Haldemana a Johna Ehrlichmana.
• 1995 – Steve Fossett se stal první osobou, která přeletěla samostatně Tichý oceán v balonu.
• 2004 – Evropská strana zelených, první evropská politická strana, se ustavila v Římě.
• 2005 – Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
• 2012 – Členky Pussy Riot se pomodlily v moskevském chrámu Krista Spasitele písní „Bohorodičko, vyžeň Putina“.
• 2018 – V slovenské obci Veľká Mača byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak spolu se svojí snoubenkou Martinou Kušnírovou.
• 2022 – Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických ukrajinských území Doněckého a Luhanského na ukrajinském východě a nařídil svým vojskům vstup na tato území, čímž započal nové období svého dlouholetého útoku na Ukrajinu.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1878 – První telefonní seznam vydala společnost District Telephone Company v New Havenu ve státě Connecticut, kde byla uvedena jména 50 účastníků. To znamenalo počátek rozvoje telekomunikačních obchodních praktik.
• 1925 – V roce 1925 byl poprvé vydán časopis New Yorker. Ačkoli byl The New Yorker především kulturním a literárním časopisem, měl významný vliv na podnikání, zejména v oblasti médií a reklamy.
• 1972 – Richard Nixon se stal prvním americkým prezidentem, který navštívil Čínu. Tato historická návštěva znamenala významný posun v diplomatických vztazích a otevřela nové obchodní příležitosti mezi Spojenými státy a Čínou.
• 1995 – Steve Fossett se stal prvním člověkem, který samostatně přeletěl Tichý oceán v balonu a přistál v Leader v kanadském Saskatchewanu. Fossettovo sólové dobrodružství v balonu získalo značnou pozornost médií a sponzorů a ukázalo potenciál dobrodružných podniků v oblasti obchodu a marketingu.

Dot-com bublina, období (1995-2000) velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako „dot-com“, včetně začínajících podniků nebo „start-upů“ s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite (vyjadřující celkovou hodnotu akcií společností kótovaných na burze NASDAQ) téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií (IPO) internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.

Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností – jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky – nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní. Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů (často označovaná jako „iracionální bujení“) vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.

Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky – což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček – začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.