Prodeje nemovitostí vzrostly o 34 procent, u novostaveb o 51 procent. Trh pokračuje po velmi silném růstu aktivity v roce 2023 v poměrně rychlém návratu do hodnot před krizí. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone, které dnes obě organizace představily novinářům.U starší bytové zástavby podle nich cena vzrostla o deset procent na celorepublikové úrovni, v Praze meziročně stoupla o 18 procent. Cihlové domy si drží výrazně vyšší cenu za metr čtvereční proti panelovým domům. Ceny novostaveb rostly pozvolněji, v průměru o osm procent, v hlavním městě o devět procent. Rodinné domy si v regionech i na celonárodní úrovni zachovaly téměř stejnou hodnotu, v Praze ale ceny stouply o 15 procent.Prodeje nemovitostí pokračovaly v návratu do běžných hodnot před skokovým propadem ve druhé polovině roku 2022. Největší prodeje jsou u novostaveb, které meziročně posílily o 51 procent. Ke konci roku bylo zároveň v celém Česku k dispozici přes 16.000 volných bytů v novostavbách ve výstavbě, vyplývá z dat.Starší bytová zástavba si podle nich připsala 24 procent a rodinné domy 37 procent. Největší podíly prodejů jsou dlouhodobě v Praze a Středočeském kraji. U starších bytů představuje podíl těchto dvou regionů 39 procent ze všech transakcí, u nových bytů 60 procent všech prodejů.„Během většiny roku 2024 jsme byli svědky pokračování nárůstu aktivity prodejů. V případě nových bytů se prodal dokonce druhý nejvyšší počet bytů za posledních 15 let. Nejvíce poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku v hlavním městě, Brně a Středočeském kraji,“ uvedl jednatel Flat Zone Milan Roček.Přetrvává podle něj stav, kdy v místech s nejvyšší poptávkou je výstavba nových bytů zcela nedostatečná a v těchto lokalitách je nárůst cen nejvyšší. I když dynamika zvyšování cen byla nižší než v letech před poslední krizí v roce 2022, je nárůst cen, zejména u starých panelových bytů podle něj neopodstatněně vysoký proti cenám nových bytů. Ceny táhnou nahoru dlouhodobě Praha, Brno, Středočeský kraj a krajská města. V Praze jsou ceny starších bytů stále čtyřikrát vyšší než například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji, dodal.„Dostupnost bydlení v ČR tak nadále čelí problémům kvůli vysokým cenám nemovitostí, pomalému dokončování nových bytů a rostoucím hypotečním splátkám. K těm bych dále přiřadil nerozvinutý kapitálový trh a pomalý růst potenciálu ekonomiky, což se odráží v nízkém růstu disponibilního příjmu obyvatel, v uplynulém roce nejpomalejším v regionu,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.Chcete využít této příležitosti?Navzdory lehce nadprůměrnému zahajování staveb v roce 2024 v ČR a více v Praze a Středočeském kraji zůstává počet dokončených bytů pod dlouhodobým průměrem. To vytváří kumulativní deficit přes 20.000 bytů v porovnání s dlouhodobým průměrem, z toho polovina v případě Prahy a Středočeského kraje, vyplývá z dat.<!– DIP popup–>Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory , který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Česká polostátní společnost argumentovala tím, že dodávky měla objednané ještě před ruskou invazí a následný výpadek musela nahrazovat plynem nakoupeným za tehdejší vysoké ceny. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.„Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory zcela vyhověl žalobě společnosti ČEZ, která se v mezinárodním rozhodčím řízení domáhala, aby jí ruská plynárenská společnost Gazprom nahradila škodu převyšující jednu miliardu korun,“ uvedl dnes Kříž. Arbitráž podle něj rozhodla, že Gazprom musí vedle náhrady škody zaplatit ČEZ také úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. „Pokud tak neučiní dobrovolně, ČEZ přistoupí k výkonu rozhodčího nálezu, tzn. bude své nároky vymáhat exekučně,“ dodal Kříž.Ruská společnost loni v reakci na ženevskou arbitráž zažaloval ČEZ u arbitrážního soudu pro Petrohrad a Leningradskou oblast. Ten loni české firmě zakázal v arbitráži proti Gazprom pokračovat mimo Rusko. Tribunál ICC ovšem následně toto řízení odmítl, protože podle něj by měla spor firem výhradně řešit jen mezinárodní arbitráž. Gazprom je totiž podle tribunálu vázán rozhodčí doložkou, kterou v minulosti s českou firmou uzavřel.Ruský plynárenský gigant vede další arbitrážní spory i s dalšími evropskými firmami včetně českého innogy.Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš v minulosti uvedl, že ruská energetická válka proti Evropě začala už zhruba rok před invazí na Ukrajinu. Rusko podle něj nenápadně přestalo dodávat plyn, úroveň naplněnosti zásobníků proto klesala. Už dříve tak označil mezinárodní arbitráž za jediný možný krok.