Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné.

Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, klesla na 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nově činí 2,75 procenta.

Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání rady řekl, makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu.

Michl upozornil, že s uvolňováním měnové politiky přetrvávají některá rizika, která působí ve směru vyšší inflace. Bankovní rada proto podle něj bude k dalšímu snižování úrokových sazeb přistupovat opatrně. „Je možné, že měnová politika zůstane restriktivnější déle, než čeká základní scénář prognózy,“ řekl.

Podle guvernéra se chce bankovní rada vyvarovat opakování chyby z doby před pandemií covidu-19, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné, tedy nominální sazby nižší než inflace. Podle něj je nutné udržovat úroky nad inflací, motivovat tím ke spoření a zpomalovat úvěrovou aktivitu, aby příliš nerostlo množství peněz v ekonomice.

Bankovní rada zopakovala odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala kolem dvouprocentního cíle To v současnosti podle Michla ještě vyžaduje relativně vysokou hodnotu základní úrokové sazby. V lednu byla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziroční inflace 2,8 procenta.

ČNB začala úrokové sazby snižovat v prosinci 2023, do loňského listopadu základní sazba klesla o tři procentní body na čtyři procenta. Loni v prosinci bankovní rada uvolňování měnové politiky přerušila. Analytici předpokládají, že letos úroková sazba bude dál klesat, ale pozvolnějším tempem než loni.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

<!– DIP popup–>

ČNB zhoršila výhled letošního růstu HDP na 2 %, inflaci čeká 2,4 %

Česká národní banka zhoršila výhled hospodářského růstu v letošním roce. Český hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o dvě procenta, v listopadové prognóze přitom očekávala růst 2,4 procenta. Výhled průměrné inflace pro letošní rok ČNB mírně zlepšila na 2,4 procenta proti listopadovým 2,6 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou dnes centrální banka zveřejnila.

I přes snížený odhad růstu by měla česká ekonomika letos oživit. Podle předběžného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni HDP vzrostl o jedno procento. V příštím roce ČNB předpokládá další zrychlení růstu na 2,4 procenta, ponechala odhad z listopadové prognózy.

„Ekonomika postupně mírně oživuje, ale stále se pohybuje pod svým potenciálem,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Hospodářský růst podle něj táhne především spotřeba domácností, kterou podpořily růst reálných mezd i uvolnění měnové politiky. Naopak zahraniční poptávka zůstává utlumená a podle Michla bude brzdit český hospodářský výkon po celý letošní rok.

Růst spotřebitelských cen by se podle prognózy ČNB měl stabilizovat a postupně se přibližovat dvouprocentnímu cíli centrální banky. Loni byla průměrná roční inflace 2,4 procenta, letos by se tato hodnota měla zopakovat a v příštím roce by inflace podle prognózy měla klesnout na 2,1 procenta. Michl ale upozornil, že předběžný odhad lednové inflace ve výši 2,8 procenta, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), naznačuje, že by letošní inflace mohla být mírně vyšší, než očekává prognóza ČNB.

ČNB v nové prognóze také přehodnotila výhled na kurz české koruny, kterou v letošním i v příštím roce očekává mírně silnější, než předpokládala v listopadu. Letos by podle centrální banky měl průměrný kurz dosáhnout 25,20 CZK/EUR, v příštím roce potom česká měna oslabí na 25,40 CZK/EUR.

Ekonomická prognóza centrální banky je pesimističtější než odhad ministerstva financí, které svou predikci zveřejnilo minulý týden. Podle ministerstva by letos měl český HDP vzrůst o 2,3 procenta, průměrná inflace by měla dosáhnout 2,3 procenta.