Spojené státy se v následujících týdnech připravují na zavedení nových cel, která mohou mít významný dopad na obchodní vztahy s Kanadou, Mexikem i dalšími klíčovými partnery. Prezident Donald Trump potvrdil, že tato opatření jsou „podle plánu“ a administrativa jedná „velmi rychle“ na jejich zavedení. Očekává se, že cla vstoupí v platnost začátkem března, což vyvolává obavy na finančních trzích a u amerických podnikatelů. Cla na Kanadu a Mexiko Jedním z nejdiskutovanějších opatření je zavedení 25% cla na veškerý dovoz z Kanady a Mexika, přičemž pro kanadské energie bude uplatněna snížená 10% sazba. Toto opatření bylo dočasně pozastaveno na 30 dní, aby obě země mohly vylepšit bezpečnostní opatření na hranicích a efektivněji bojovat proti nelegální migraci a obchodu s drogami. Pokud Kanada a Mexiko nesplní požadavky USA, cla začnou platit 4. března. Trumpova administrativa argumentuje, že hlavním cílem těchto opatření je omezit šíření fentanylu, který se do USA dostává přes mexické kartely a je považován za jednu z největších drogových hrozeb současnosti. „Prezident Trump slíbil, že to dostane pod kontrolu, a hodlá tento slib splnit,“ uvedl Peter Navarro, hlavní Trumpův poradce pro obchod a výrobu. Zavedení cel způsobilo propad amerických akciových trhů. Index S&P 500 zakončil den na svých minimech a investoři se obávají, že cla nebudou jen vyjednávacím nástrojem, ale stálou součástí obchodní politiky USA. Podle analytiků Will Compernolle ze společnosti FHN Financial mohou i spekulace o clech negativně ovlivnit podniky. „Nejistota má jednoznačně negativní dopad na investiční klima,“ dodal. Vzájemná cla Dalším klíčovým krokem Trumpovy administrativy je zavedení tzv. recipročních cel, která mají za cíl vyrovnat obchodní podmínky mezi USA a zahraničím. Memorandum podepsané 13. února dává pokyn k vypracování plánu, který by zohlednil celní nerovnováhu mezi USA a ostatními státy. Plán zahrnuje úpravy celních sazeb, které jiné země uplatňují na americké zboží, a novou interpretaci daně z přidané hodnoty (DPH), která by byla klasifikována jako clo. Mnozí ekonomové však tvrdí, že DPH není nástroj obchodní nerovnosti, protože ji platí všichni spotřebitelé bez ohledu na zemi původu zboží. Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčový zdroj příjmů v Evropě, může tento krok vyvolat silné mezinárodní reakce. Cla na ocel a hliník Dalším významným opatřením je obnovení 25% cla na globální dovoz oceli a zvýšení cla na hliník na 25 %. Tato opatření mají za cíl podpořit americký kovoprůmysl tím, že omezí příliv levných zahraničních surovin. Podle Billa Oplingera, generálního ředitele Alcoa Corp., která vyrábí hliník v Kanadě, Austrálii a dalších zemích, by tato cla mohla ohrozit až 100 000 amerických pracovních míst. „Je to špatné pro americký hliníkový průmysl i pro americké dělníky,“ varoval Oplinger na konferenci BMO Global Metals and Mining. Zavedení těchto cel může vést k růstu cen kovů na americkém trhu a zvýšit náklady pro automobilový, stavební i technologický sektor. Očekává se, že velké podniky přehodnotí své dodavatelské řetězce, což by mohlo negativně ovlivnit celkovou konkurenceschopnost USA. Možné scénáře vývoje Trumpova administrativa naznačila, že další cla mohou být uvalena na další klíčové sektory. Největší obavy panují ohledně 25% cla na dovoz automobilů, které by mohlo výrazně ovlivnit evropské a asijské výrobce. Dále se spekuluje o zavedení cel na polovodiče a farmaceutické výrobky, což by mohlo mít dopad na technologické firmy i zdravotnický sektor. Pokračování obchodní války – Pokud Trumpova administrativa bude pokračovat v agresivní celní politice, může to vést k odvetným opatřením ze strany partnerů a zvýšit riziko recese. Vyjednávací taktika – Pokud jsou cla využívána jako nástroj k dosažení obchodních dohod, mohla by být po splnění požadavků zmírněna. Dopady na spotřebitele – Vyšší cla se mohou promítnout do růstu cen, což by mohlo negativně ovlivnit inflaci a kupní sílu domácností. Zavedení nových cel na klíčové obchodní partnery vyvolává obavy o budoucnost globálního obchodu. Dopady těchto opatření se mohou projevit nejen v poklesu akciových trhů, ale i ve zvýšených nákladech pro spotřebitele. Přestože Trumpova administrativa argumentuje ochranou amerických podniků, mnozí analytici varují, že riziko zpomalení ekonomiky a narušení obchodních vztahů může převýšit potenciální výhody. Otázkou zůstává, jak dlouho budou tato opatření trvat a zda povedou k trvalé změně americké obchodní politiky, nebo budou nakonec zmírněna v rámci diplomatických jednání.