Schodek zahraničního obchodu ČR se zeleninou v posledních letech rychle roste
Kam směřuje tuzemská ekonomika?
V listopadu naopak o 0,2 procenta vzrostla. V eurozóně se výroba snížila o 1,1 procenta, v listopadu se o 0,4 procenta zvýšila. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba zvýšila o 1,5 procenta po poklesu o 1,8 procenta v předchozím měsíci.
Produkce kapitálového zboží v EU se v prosinci snížila o dvě procenta, produkce polotovarů o 1,8 procenta. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby klesla o jedno procento. Produkce zboží krátkodobé spotřeby naopak vzrostla o 5,2 procenta a produkce energií o 0,6 procenta.
Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, se meziměsíčně výroba nejvíce snížila v Belgii, a to o 6,8 procenta. V Portugalsku klesla o 4,4 procenta a v Rakousku o 3,3 procenta. V Irsku se naopak výroba v posledním měsíci loňského roku o 8,2 procenta zvýšila. Vysoký byl růst i v Lucembursku (6,7 procenta) a v Chorvatsku (6,3 procenta).
V meziročním srovnání se výroba v EU propadla o 1,7 procenta a v zemích platících eurem o dvě procenta. V Česku se výroba meziročně snížila o tři procenta. Tempo jejího poklesu tak zrychlilo z 2,7 procenta v listopadu.
Eurostat dodal, že za loňský rok se průmyslová výroba v EU v průměru snížila o dvě procenta. V eurozóně byla nižší o 1,7 procenta.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Canva
Schodek zahraničního obchodu ČR se zeleninou v posledních letech rychle roste
Bilance zahraničního obchodu České republiky se zeleninou v posledních třech letech kvůli rostoucímu dovozu vykazuje stále vyšší schodky. V roce 2023 záporné saldo zahraničního obchodu se zeleninou vzrostlo na 12,5 miliardy korun z 10,9 miliardy korun v roce 2022. Za devět měsíců loňského roku pak schodek činil 10,3 miliardy korun. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM).
„Přestože se produkce zeleniny na obyvatele v ČR za poslední dekádu zvýšila, a to zejména díky nárůstu moderních skleníků pro celoroční pěstování plodové zeleniny, negativní saldo zahraničního obchodu ČR se zeleninou se stále prohlubuje. Sektor v posledních letech stagnuje, hlavními důvody je vysoká pracnost a rostoucí náklady na práci, růst cen vstupů a vývoj cen na energetickém trhu,“ stojí ve zprávě.
Loni od ledna do září bylo do ČR dovezeno celkem 442.600 tun čerstvé zeleniny, meziročně o 5,5 procenta více Dodávky ze zemí EU vzrostly o šest procent na 384.500 tun. Nejvíce zeleniny bylo dovezeno ze Španělska (103.400 tun), Nizozemska (75.900 tun), Itálie (58.600 tun), Polska (33.100 tun) a Maďarska (23.300 tun). Ze Španělska se do Česka dovážejí zejména salátové okurky, melouny, rajčata, papriky, saláty a česnek. Import čerstvé zeleniny z Nizozemska zahrnuje cibuli, mrkev, rajčata, papriky, salátové okurky, celer, zelí a květák. Z Itálie na tuzemský trh míří melouny, mrkev, kedlubny, salátová řepa, ředkvičky, listové saláty a květáky.
Zdroj: Canva
Vývoz zeleniny z ČR za prvních devět měsíců loňského roku obnášel 61.800 tun v hodnotě 1,9 miliardy korun. „Je to opět mírný pokles oproti stejnému období minulého roku,“ stojí ve zprávě. Největší množství zeleniny loni z Česka směřovalo na Slovensko (37.900 tun), do Německa (15.800 tun) a Polska (3900 tun). Tuzemští pěstitelé exportují hlavně zelí, rajčata, mrkev, celer, listový salát, hrášek, papriky, melouny a okurky nakládačky.
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2024 podle předběžných výsledků klesla o sedm procent na 210.937 z 226.602 tun v roce 2023, kdy naopak v meziročním srovnání vzrostla o čtyři procenta. Na loňské nižší úrodě zeleniny se podepsal nepříznivý vývoj počasí i zářijové záplavy, které v zelinářských oblastech poničily stovky hektarů polí se zeleninou. Plocha polí se zeleninou loni meziročně klesla o 103 hektarů na 10.912 hektarů.
Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny loni vzrostl o 42 na 400, šlo ale hlavně o zelináře s velmi malou výměrou zeleniny. Podle předsedkyně ZUČM Moniky Nebeské se tuzemští pěstitelé zeleniny potýkají s nedostatkem pracovníků, komplikovanou administrativou a byrokratickou zátěží, nerovným postavením při vyjednávání s obchodníky o férové ceně i dopady změn klimatu. „Musíme hledat nové technologie, způsoby ochrany rostlin a především efektivnější metody zpracování a distribuce,“ upozornila Nebeská.
Saldo zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou
Rok
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
Tuny
-552.423
-514.822
-516.190
-500.579
-449.084
-440.012
-380.778
Hodnota v mld. Kč
-10,012
-10,488
-10,636
-10,839
-10,910
-12,530
-10,339
Zdroj: MZe, ZUČM
V listopadu naopak o 0,2 procenta vzrostla. V eurozóně se výroba snížila o 1,1 procenta, v listopadu se o 0,4 procenta zvýšila. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba zvýšila o 1,5 procenta po poklesu o 1,8 procenta v předchozím měsíci.Produkce kapitálového zboží v EU se v prosinci snížila o dvě procenta, produkce polotovarů o 1,8 procenta. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby klesla o jedno procento. Produkce zboží krátkodobé spotřeby naopak vzrostla o 5,2 procenta a produkce energií o 0,6 procenta.Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, se meziměsíčně výroba nejvíce snížila v Belgii, a to o 6,8 procenta. V Portugalsku klesla o 4,4 procenta a v Rakousku o 3,3 procenta. V Irsku se naopak výroba v posledním měsíci loňského roku o 8,2 procenta zvýšila. Vysoký byl růst i v Lucembursku a v Chorvatsku .V meziročním srovnání se výroba v EU propadla o 1,7 procenta a v zemích platících eurem o dvě procenta. V Česku se výroba meziročně snížila o tři procenta. Tempo jejího poklesu tak zrychlilo z 2,7 procenta v listopadu.Eurostat dodal, že za loňský rok se průmyslová výroba v EU v průměru snížila o dvě procenta. V eurozóně byla nižší o 1,7 procenta.<!– DIP popup–>Bilance zahraničního obchodu České republiky se zeleninou v posledních třech letech kvůli rostoucímu dovozu vykazuje stále vyšší schodky. V roce 2023 záporné saldo zahraničního obchodu se zeleninou vzrostlo na 12,5 miliardy korun z 10,9 miliardy korun v roce 2022. Za devět měsíců loňského roku pak schodek činil 10,3 miliardy korun. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy .„Přestože se produkce zeleniny na obyvatele v ČR za poslední dekádu zvýšila, a to zejména díky nárůstu moderních skleníků pro celoroční pěstování plodové zeleniny, negativní saldo zahraničního obchodu ČR se zeleninou se stále prohlubuje. Sektor v posledních letech stagnuje, hlavními důvody je vysoká pracnost a rostoucí náklady na práci, růst cen vstupů a vývoj cen na energetickém trhu,“ stojí ve zprávě.Loni od ledna do září bylo do ČR dovezeno celkem 442.600 tun čerstvé zeleniny, meziročně o 5,5 procenta více Dodávky ze zemí EU vzrostly o šest procent na 384.500 tun. Nejvíce zeleniny bylo dovezeno ze Španělska , Nizozemska , Itálie , Polska a Maďarska . Ze Španělska se do Česka dovážejí zejména salátové okurky, melouny, rajčata, papriky, saláty a česnek. Import čerstvé zeleniny z Nizozemska zahrnuje cibuli, mrkev, rajčata, papriky, salátové okurky, celer, zelí a květák. Z Itálie na tuzemský trh míří melouny, mrkev, kedlubny, salátová řepa, ředkvičky, listové saláty a květáky.Vývoz zeleniny z ČR za prvních devět měsíců loňského roku obnášel 61.800 tun v hodnotě 1,9 miliardy korun. „Je to opět mírný pokles oproti stejnému období minulého roku,“ stojí ve zprávě. Největší množství zeleniny loni z Česka směřovalo na Slovensko , do Německa a Polska . Tuzemští pěstitelé exportují hlavně zelí, rajčata, mrkev, celer, listový salát, hrášek, papriky, melouny a okurky nakládačky.Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2024 podle předběžných výsledků klesla o sedm procent na 210.937 z 226.602 tun v roce 2023, kdy naopak v meziročním srovnání vzrostla o čtyři procenta. Na loňské nižší úrodě zeleniny se podepsal nepříznivý vývoj počasí i zářijové záplavy, které v zelinářských oblastech poničily stovky hektarů polí se zeleninou. Plocha polí se zeleninou loni meziročně klesla o 103 hektarů na 10.912 hektarů.Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny loni vzrostl o 42 na 400, šlo ale hlavně o zelináře s velmi malou výměrou zeleniny. Podle předsedkyně ZUČM Moniky Nebeské se tuzemští pěstitelé zeleniny potýkají s nedostatkem pracovníků, komplikovanou administrativou a byrokratickou zátěží, nerovným postavením při vyjednávání s obchodníky o férové ceně i dopady změn klimatu. „Musíme hledat nové technologie, způsoby ochrany rostlin a především efektivnější metody zpracování a distribuce,“ upozornila Nebeská.Saldo zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninouRok2018201920202021202220232024Tuny-552.423-514.822-516.190-500.579-449.084-440.012-380.778Hodnota v mld. Kč-10,012-10,488-10,636-10,839-10,910-12,530-10,339