Tento krok má významně ovlivnit vztahy USA s jejich ekonomickými partnery. Trump během setkání s japonským premiérem Šigeruem Išibou uvedl, že opatření se dotkne „všech“, aniž by přesně specifikoval rozsah plánovaných změn.Trump v pátečním prohlášení v Oválné pracovně Bílého domu zdůraznil, že jeho cílem je nastavení rovných podmínek v mezinárodním obchodu. „Nechceme ani více, ani méně,“ řekl prezident a dodal, že k této záležitosti plánuje uspořádat tiskovou konferenci. O recipročních clech plánuje jednat s poradci začátkem příštího týdne.Na následné tiskové konferenci Trump naznačil, že tato opatření by mohla nahradit všeobecná dovozní cla ve výši 10–20 %, která původně sliboval během své prezidentské kampaně. Podle jeho slov je systém recipročních cel „jediným spravedlivým způsobem“, jak zajistit, aby žádná země nebyla poškozena. „Pokud nám jiná země naúčtuje clo, my jim účtujeme poplatek zpět. Je to stejné,“ uvedl Trump.Automobilový průmysl pod dohledemTrump také zdůraznil, že reciproční cla by mohla výrazně ovlivnit automobilový průmysl. „To je vždy na stole. Je to velmi důležitá věc. Musíme to srovnat,“ řekl prezident. Plány na zavedení cel na dovážené automobily a další produkty jsou již delší dobu součástí agendy Trumpovy administrativy.Prezident během své kampaně slíbil, že prosadí legislativu umožňující USA reagovat na jakékoli zahraniční clo stejnou sazbou. Obzvlášť často zmiňoval Evropskou unii, která uplatňuje daň z přidané hodnoty s minimální sazbou 15 %, přičemž v některých zemích EU může být tato sazba ještě vyšší. Trump tvrdí, že tato daňová politika poškozuje americké výrobce a je potřeba s ní bojovat.Trump a jeho poradci již dříve naznačili, že cla mohou být využita k eliminaci necelních obchodních bariér, které podle nich znevýhodňují americké výrobky na zahraničních trzích. Prezident tvrdí, že chce dosáhnout spravedlivých obchodních dohod a chránit americké spotřebitele před neférovými praktikami.Snaha o zavedení recipročních cel však přichází ve chvíli, kdy Bílý dům zvažuje také zavedení globálních dovozních cel na některé klíčové sektory, včetně oceli, farmaceutik a ropy. Tato opatření mají sloužit jako vyjednávací nástroj v rámci širší strategie zahrnující i politická témata, jako jsou nelegální přistěhovalectví a pašování fentanylu.Chcete využít této příležitosti?Reciprocita jako nástroj nátlakuPodle poradců poskytují hrozby zavedení cel Trumpovi větší vyjednávací sílu v obchodních jednáních. Prezident již na začátku února oznámil záměr uvalit 25% cla na zboží dovážené z Kanady a Mexika, ale tato opatření byla dočasně pozastavena poté, co obě země učinily určité ústupky týkající se posílení bezpečnosti hranic. Někteří analytici však zpochybňují Trumpovu ochotu tyto hrozby skutečně realizovat.Na Čínu byla již dříve uvalena cla ve výši 10 %, avšak plánovaná opatření na levné zboží, které se posílá přímo spotřebitelům, byla pozastavena. Administrativa nyní hledá způsoby, jak tuto politiku efektivně implementovat, aniž by poškodila domácí trh.Očekávané dopady na globální obchodPlánovaná cla mohou mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku. Spojené státy jsou jedním z největších obchodních partnerů pro mnoho zemí, a jakékoli změny v jejich obchodní politice se rychle promítají do mezinárodních trhů. Očekává se, že zavedení recipročních cel vyvolá odvetná opatření ze strany klíčových partnerů, jako je Evropská unie nebo Čína.Analytici varují, že eskalace obchodní války může vést k zpomalení růstu globálního obchodu a zvyšování cen pro spotřebitele. Na druhou stranu někteří odborníci tvrdí, že reciproční cla mohou přimět zahraniční země k větší ochotě uzavírat s USA výhodnější obchodní dohody.Donald Trump plánuje příští týden představit reciproční cla, která by mohla změnit pravidla mezinárodního obchodu. Prezident tvrdí, že tento krok má zajistit rovné podmínky pro americké firmy a spotřebitele. Zároveň však pokračují jednání o možnosti zavedení sektorových cel, která by mohla být použita jako nátlakový prostředek při vyjednávání s dalšími zeměmi.Zda se tyto plány skutečně podaří realizovat a jaké budou jejich dopady, se ukáže v následujících týdnech a měsících. Spojené státy se nyní nacházejí na křižovatce mezi ochranářskou politikou a potřebou udržovat otevřené obchodní vztahy se světem.