března roku 1973 se datuje otevření úplně první pobočky legendární kavárenské sítě Strabucks, která cestu k poměrně vysoce kvalitní kávě široké veřejnosti průměrných Američanů. Následně se řetězec rozrostl prakticky do celého světa.

Při průřezu historií ale vidíme, že se na dnešní den datuje samozřejmě ještě o mnoho více událostí:

• 1977: Na dráze letiště Tenerife na Kanárských ostrovech se srazily dva dopravní letouny Boeing 747. Při nehodě zahynulo 583 lidí, což dodnes představuje tu nejsmrtelnější leteckou nehodou v historii.
• 2002: NASA začala mapovat povrch Marsu, což vědcům pomohlo určit místa pro potenciální budoucí přistání a další průzkum.
• 2014: Valné shromáždění OSN hlasovalo pro odsouzení anexe Krymu Ruskem, přičemž 100 členských států hlasovalo pro, 11 proti a 58 se zdrželo hlasování.
• 2020: Globální pandemie COVID-19 se nadále šířila, počet potvrzených případů překročil 600 000 a počet mrtvých celosvětově přesáhl 27 000.

A nyní se už klasicky přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1794: Kongres USA schválil zákon o ražbě mincí, který dal vzniknout americké mincovně a povolil výrobu prvních mincí pro oběh.
• 1912: První třešňové květy byly vysazeny ve Washingtonu D.C. jako dar starosty japonského Tokia, který symbolizoval silné přátelství mezi oběma zeměmi.
• 1958: Nikita Chruščov se stal premiérem Sovětského svazu po Josefu Stalinovi a zahájil program ekonomických reforem, jejichž cílem byla decentralizace hospodářství země a zvýšení jeho efektivity.
• 1973: V Seattlu ve státě Washington byla otevřena první kavárna Starbucks, která prodávala kvalitní zrnkovou kávu a vybavení pro její přípravu.
• 1998: Americký úřad pro výživu a léky (FDA) schválil distribuci tablet proti mužské impotenci s názvem Viagra.
• 2021: V návaznosti na pandemickou krizi se na jeden den dokonce zavírají americké obchodní trhy.

S více než 30 tisíci kavárnami po celém světě se Starbucks (SBUX) stal více než jen známou značkou. Od svých ikonických šálků, často zdobených chybně napsanými jmény, až po espresso v nich, se Starbucks za posledních 50 let katapultoval z jednoho obchodu se zrnkovou kávou v Seattlu na rozsáhlý podnik s ročním obratem kolem 100 miliard dolarů.

Téměř dvě třetiny veškeré kávy prodané v kavárnách v USA pochází právě ze Starbucksu. Tato impozantní expanze se však neobešla bez určitých bolestí. S více než 14 000 provozovnami jen ve Spojených státech se Starbucks příliš rozrostl. Příliš vysoký počet prodejen vedl k menšímu počtu transakcí v jednotlivých obchodech. Aby to společnost kompenzovala, zvýšila ceny. Příliš rychlé nebo příliš časté zdražování však může zákazníky odradit.

Píše se rok 1973. Přátelé z vysoké školy Zev Siegel, Jerry Baldwin a Gordon Bowker se rozhodnou podnikat v oblasti kávy. Svého mentora našli v Alfredu Peetovi, zakladateli společnosti Peet’s Coffee a člověku, který se zasloužil o rozšíření pražení kávy na zakázku do USA.

Podle Zeva Siegela znal kávový průmysl zevnitř i zvenčí, zejména pak jeho gurmánskou část. V té době byl nejvzdělanějším odborníkem na kávu v zemi.

S Peetovou pomocí si tedy tři přátelé v roce 1971 otevřeli Starbucks, obchod se zrnkovou kávou a pražírnu na slavném trhu Pike Place Market v Seattlu. Peet mladým podnikatelům poskytoval pražená kávová zrna a spojoval je se zprostředkovateli kávy do doby, než si mohli zřídit vlastní pražírnu a obstarávat si zrna sami.

Během prvního desetiletí otevřeli zakladatelé v Seattlu dalších pět provozoven. V této chvíli si současní konzumenti kávy mohli všimnout výrazné absence: skutečných kávových nápojů. To je věc, která se týká kávové kultury 70. let: mimo domov vlastně neexistovala.

Neexistovaly žádné kavárny. Nebyla ani velká poptávka po nápojích na bázi espressa. Až do roku 1980 nikdo neočekával, že by si mohl dát nápoj v kavárně Starbucks.

Společnost Starbucks se zpočátku soustředila na to, aby spotřebitelům, kteří jsou zvyklí spíše na instantní kávu nebo kávu v plechovce, přinesla vysoce kvalitní zrnkovou kávu. To se však změnilo s příchodem jednoho člověka.

Společnost najala svého prvního skutečně profesionálního ředitele marketingu a prodeje, kterým byl Howard Schultz. Nemohl přijít na to, proč Starbucks neprodává nápoje.

V roce 1983 Schultz odcestoval do Itálie a vrátil se s nápadem: přeměnit prodejny zrnkové kávy na kavárny Starbucks v následujícím roce podával své první latté. Experiment byl úspěšný a o čtyři roky později se Schultz spojil s investory a koupil Starbucks za 3,8 milionu. V té době mu bylo pouhých 34 let.

Schultz prosazoval strategii agresivní expanze. V roce 1992, kdy společnost vstoupila na burzu, měla již 165 obchodů. Do roku 1996 otevřela více než tisíc provozoven včetně prvních mezinárodních kaváren v Japonsku a Singapuru. Růst byl tak rychlý, že o pouhé tři roky později Starbucks otevřel 2 000 provozoven.

Jakmile se jim podařilo najít fungující obchodní model, který se přenesl i do jiných zeměpisných oblastí, poskytl jim příležitost skutečně zrychlit růst. Opravdu sešlápli pedál, pokud jde o expanzi po celém světě.

V roce 2000 Schultz přešel z pozice generálního ředitele na pozici výkonného předsedy a v té době Starbucks provozoval 3 500 prodejen ve více než desítce zemí. Mezi lety 2000 a 2007 se počet kaváren Starbucks více než zčtyřnásobil, z 3 500 na více než 15 000. V tomto období společnost každoročně otevřela v průměru 1 500 prodejen, z toho jen v roce 2007 2 500. Tržby vystřelily z 2 miliard dolarů na 9,4 miliardy dolarů. Spotřebitelé stále častěji opouštěli své kuchyňské hrnky a nahrazovali je těmito ikonickými papírovými kelímky. A zbytek příběhu je už historií…