Rostoucí problémy s postavením eura jako rezervní měny v rychle se měnící globální ekonomice prozatím brání evropským hlavním městům v tom, aby zvážila důsledky případné konfiskace zmrazených ruských aktiv.
Evropa nicméně čelí stále naléhavější potřebě pomoci financovat přežití Ukrajiny, protože prezident Donald Trump se chystá ukončit americkou podporu a místo toho vyjednávat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
To vrhá světlo na aktiva ruské centrální banky ve výši zhruba 300 miliard dolarů, která Západ zmrazil poté, co Putin před třemi lety nařídil vstup svých vojsk na Ukrajinu a z nichž většina je držena v Evropě – především ve formě státních dluhopisů, jejichž zisky jsou používány k zajištění půjček Ukrajině.
I když je zabavení těchto aktiv velmi lákavé, má takové jednání dlouhou a právně náročnou historii a mohlo by odradit další centrální banky, které by chtěly v Evropě zaparkovat aktiva.
Prvním příkladem takového jednání, který evropští ekonomové uvedli v loňském výzkumu, byla sovětská konfiskace zlata, které Rumunská národní banka v roce 1918 odeslala do Moskvy. Války 20. století přinesly desítky dalších příkladů.
Evropští představitelé, kteří se pyšní tím, že v regionu respektují právní stát, se však brání jakémukoli porušení právně zakotvené imunity suverénního majetku.
„O tom nepřísluší diskutovat Evropské centrální bance, ale rozhodně bych řekla, že pro ostatní investory bude důležité, na jakém mezinárodněprávním základě bude jakékoliv rozhodnutí přijato,“ řekla minulý týden prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
