Někteří lidé si myslí, že v konkurenčním prostředí není pro empatii a soucit místo, že v byznysu uspějí pouze ti, kdo jsou tvrdí a nekompromisní. Přitom výzkumy ukazují pravý opak. Laskavost, empatie a psychologická bezpečnost nejsou jen morální hodnoty, ale také klíčové faktory vysoké produktivity, inovací a růstu.Autor knihy KIND: The Quiet Power of Kindness at Work Graham Allcott, zakladatel společnosti Think Productive, která se zabývá zvyšováním efektivity týmů, vysvětluje, proč právě laskavost hraje v pracovním prostředí zásadní roli.Laskavost vytváří důvěru a psychologické bezpečíVysoký pracovní výkon není jen otázkou dovedností nebo disciplíny, ale také prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují. Týmy, které jsou založené na důvěře a psychologickém bezpečí, dosahují lepších výsledků. Lidé se nebojí přiznat chybu, upozornit na problém nebo přijít s novým nápadem. Když se zaměstnanci cítí bezpečně, mají větší motivaci se angažovat a podávat maximální výkon.Laskavost v tomto ohledu hraje klíčovou roli. Není to jen o tom být milý, ale o vytváření atmosféry, ve které si lidé vzájemně pomáhají a podporují se. Když je v týmu běžné dávat si upřímnou zpětnou vazbu a zároveň si být jistý, že jakákoli kritika je vedena snahou o zlepšení, lidé jsou ochotnější experimentovat a inovovat.Lidé si často pletou být milý s být laskavý. Vlídnost znamená říkat lidem to, co chtějí slyšet, zatímco skutečná laskavost znamená říkat pravdu tak, aby pomohla druhému růst.Představme si situaci: kolega právě dokončil prezentaci, která se nevydařila podle očekávání. Po schůzce se vás zeptá na názor. Být milý znamená říct něco jako „Bylo to dobré, vedl sis dobře“, aby se předešlo nepříjemné konfrontaci. Skutečná laskavost by však spočívala v tom, že si uděláte čas a poskytnete upřímnou zpětnou vazbu, která kolegovi pomůže se zlepšit. Laskavost tedy neznamená vyhýbat se těžkým rozhovorům, ale naopak mít odvahu je vést.Laskavost jako klíč k úspěchuMnoho lidí věří mýtu, že k úspěchu je třeba být tvrdý a neústupný. Kultura populární kultury je plná příběhů o drsných a nekompromisních podnikatelích – od Ebenezera Scrooge až po Vlka z Wall Street. Mnoho mladých lídrů si tak vytváří představu, že k tomu, aby byli úspěšní, musí jednat bezohledně.Skutečnost je však jiná. Výzkumy ukazují, že nejúspěšnější lídři jsou ti, kteří dokážou vést s empatií a respektem. Warren Buffett, Jacinda Ardernová nebo Brian Chesky z Airbnb jsou příklady manažerů, kteří budují úspěšné společnosti na základě důvěry a spolupráce, nikoliv strachu. Firmy, které podporují laskavost a psychologické bezpečí, mají nižší fluktuaci zaměstnanců, vyšší produktivitu a dosahují dlouhodobějšího růstu.Laskavost není jen vlastnost, se kterou se někdo narodí – je to způsob jednání, který si každý může osvojit. Nejde jen o to, co si myslíme nebo cítíme, ale o konkrétní činy. Často stačí drobné gesto: poděkovat kolegovi za jeho práci, nabídnout pomoc někomu, kdo ji potřebuje, nebo dát konstruktivní zpětnou vazbu.Největší překážkou laskavosti bývá zaneprázdněnost. Když jsme příliš zahlceni prací, často zapomínáme na drobné projevy uznání a ohleduplnosti. Pokud se ale naučíme zpomalit a více se soustředit na lidi kolem sebe, začneme si všímat příležitostí, jak být laskaví.Síla jednoho laskavého činuLaskavost není jen o individuálních činech, ale také o tom, jaký dopad mohou mít na širší okolí. Skvělým příkladem je italská tradice caffé sospeso – zákazník v kavárně zaplatí za dvě kávy, ale dostane jen jednu. Ta druhá zůstává „pozastavena“ pro někoho, kdo si ji nemůže dovolit. Jedno malé gesto vytváří vlnový efekt: zákazník se cítí dobře, barista má radost, že pracuje v místě, které podporuje laskavost, a někdo jiný dostane šanci si vychutnat kávu, kterou by si jinak nemohl dovolit.Podobně i v pracovním prostředí můžeme vytvářet prostředí, kde je laskavost normou. Může to být jednoduché pravidlo na týmové poradě, kdy každý člen týmu řekne něco pozitivního o svém kolegovi, nebo zavedení kultury, ve které se lidé vzájemně podporují a pomáhají si. Malé změny v chování mohou mít velký dopad na pracovní atmosféru i celkovou produktivitu.Laskavost začíná u nás, ale nekončí tamJedním z nejdůležitějších principů laskavosti je, že začíná u nás samotných. Mnoho lidí se snaží být laskavých k ostatním, ale přitom zanedbávají sami sebe. Pokud si nenajdeme čas na odpočinek, nepřipustíme si své chyby nebo si nedopřejeme vlastní uznání, brzy vyhoříme. Péče o sebe sama není sobecká – je to základ, na kterém můžeme stavět laskavost vůči druhým.Když se naučíme být laskaví sami k sobě, snáze si tuto vlastnost osvojíme i v každodenní interakci s ostatními. Ať už jde o práci, osobní život nebo širší společnost, laskavost je klíčem k lepším vztahům, vyšší produktivitě a dlouhodobému úspěchu.