MF navrhuje, aby už Česko v EBRD nezastupoval guvernér ČNB Michl
Druhým českým zástupcem v Radě guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) vedle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) už zřejmě do budoucna nebude guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.
ERÚ loni udělil obchodníkům s energiemi pokuty za rekordních 14,3 milionu Kč
Místo takzvaného alternáta by měl nově obsadit náměstek ministra financí Marek Mora. Návrh ministerstva financí projedná ve středu vláda.
Rada guvernérů je nejvyšší orgán EBRD, tvoří ji zástupci členských států banky. Za Česko zastává pozici guvernéra Stanjura, jeho alternátem je Michl. Ministerstvo financí nyní navrhuje, aby obě pozice zastávali zástupci stejné české instituce, tedy ministr financí a jeho náměstek.
„Agenda EBRD se zaměřuje na rozvojovou a transformační spolupráci. ČNB má měnové financování zakázáno a neposkytuje ani ministerstvu financí pro výkon agendy rozvojové spolupráce žádné finanční prostředky nebo jinou součinnost,“ uvedlo ministerstvo. „Situace, které se budou týkat kompetencí centrální banky, nebo při kterých bude expertiza ČNB v dané oblasti potřebná, budou s ČNB nadále konzultovány,“ doplnilo.
EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. Nyní působí v několika desítkách zemí v Evropě, Asii a Africe. V březnu 2021 se banka na žádost české vlády rozhodla, že po třináctileté pauze začne opět investovat v České republice.
Rada guvernérů je nejvyšším orgánem EBRD, své zástupce v ní má všech 75 členských zemí banky, stejně jako Evropská unie a Evropská investiční banka. Pozici guvernéra zpravidla zastávají ministři financí. Na pozici alternáta některé země využívají zástupce ministerstva financí, některé zástupce centrální banky. Rada guvernérů rozhoduje o členství zemí v EBRD či o výši kapitálu banky. Výkonnou pravomoc v EBRD má Rada ředitelů, jejíž členy Rada guvernérů jmenuje.
Zdroj: Canva
<!– DIP popup–>
ERÚ loni udělil obchodníkům s energiemi pokuty za rekordních 14,3 milionu Kč
Energetický regulační úřad (ERÚ) v loňském roce udělil za praktiky poškozující spotřebitele obchodníkům pokuty celkem za 14,3 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu, dosud nejvíce bylo předloňských 8,5 milionu Kč. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta 4,76 milionu Kč, kterou dostala společnost Armex Energy. Úřad dodavatele sankcionoval zejména za nedodržení fixovaných cen a za pozdní vyúčtovávání. Dnes o tom informoval ERÚ.
„Loni jsme trestali prohřešky, kterých se dodavatelé a zprostředkovatelé dopustili vůči svým klientům. To vedlo hned k několika nelichotivým rekordům. V roce 2024 jsme udělili vůbec nejvyšší pokutu za praktiky proti spotřebitelům, rekordní byla i celková výše sankcí,“ uvedl předseda rady ERÚ Jan Šefránek.
Úřad podle něj často řešil například problémy s vyúčtováním, které někteří dodavatelé ani nezasílali. „Určité pokuty, včetně té nejvyšší, se týkaly prohřešků způsobených ještě během energetické krize,“ podotkl Šefránek.
V některých případech tak podle něj byly pravomocné pokuty udělené se zpožděním, protože dodavatelé proti prvnímu rozhodnutí úřadu podali rozklad, a sankce se tak řešily v rámci tzv. druhé instance. Další pokuty úřad zatím uložil v prvním stupni. Vedle pokutování může ERÚ v krajním případě obchodníkovi i zrušit licenci. Loni ji odebral dodavateli Lidová energie, který tak už na trhu nesmí působit.
„Několik sankcí, a to i velmi vysokých, jsme ostatně již udělili v prvním stupni a letos je dokončíme. Kromě stíhání prohřešků budeme klást velký důraz také na jejich předcházení. Klíčové jsou pro nás jak osvěta spotřebitelů, tak posilování jejich práv a zpřísňování podmínek pro nepoctivé obchodníky,“ dodal Šefránek.
Sankčnímu řízení často předchází dozorová činnost. ERÚ loni obdržel 480 podnětů na kontrolu jednání dodavatelů a zprostředkovatelů vůči spotřebitelům. Meziročně sice jde o pokles z předloňských 668, stále však šlo o vyšší číslo než za roky 2020 a 2021 dohromady.
Zdroj: Canva
„Nejvíc podnětů směřovalo na kontrolu obchodníků. Nejčastějším problémem bylo, že vyúčtování za energii vystavili buď pozdě, nebo ho nevyhotovili vůbec. Obraceli se na nás také výrobci elektřiny z fotovoltaických elektráren, kteří měli zato, že obchodníci jim neadekvátně snížili výkupní cenu za odběr. V těchto případech záleží na individuálním posouzení, zda to umožňují smluvní podmínky,“ vysvětlil ředitel sekce kontroly Martin Bortlík.
Místo takzvaného alternáta by měl nově obsadit náměstek ministra financí Marek Mora. Návrh ministerstva financí projedná ve středu vláda.Rada guvernérů je nejvyšší orgán EBRD, tvoří ji zástupci členských států banky. Za Česko zastává pozici guvernéra Stanjura, jeho alternátem je Michl. Ministerstvo financí nyní navrhuje, aby obě pozice zastávali zástupci stejné české instituce, tedy ministr financí a jeho náměstek.„Agenda EBRD se zaměřuje na rozvojovou a transformační spolupráci. ČNB má měnové financování zakázáno a neposkytuje ani ministerstvu financí pro výkon agendy rozvojové spolupráce žádné finanční prostředky nebo jinou součinnost,“ uvedlo ministerstvo. „Situace, které se budou týkat kompetencí centrální banky, nebo při kterých bude expertiza ČNB v dané oblasti potřebná, budou s ČNB nadále konzultovány,“ doplnilo.EBRD byla založena v roce 1991, aby pomohla bývalým komunistickým zemím střední a východní Evropy a Sovětského svazu při přechodu k tržnímu hospodářství. Nyní působí v několika desítkách zemí v Evropě, Asii a Africe. V březnu 2021 se banka na žádost české vlády rozhodla, že po třináctileté pauze začne opět investovat v České republice.Rada guvernérů je nejvyšším orgánem EBRD, své zástupce v ní má všech 75 členských zemí banky, stejně jako Evropská unie a Evropská investiční banka. Pozici guvernéra zpravidla zastávají ministři financí. Na pozici alternáta některé země využívají zástupce ministerstva financí, některé zástupce centrální banky. Rada guvernérů rozhoduje o členství zemí v EBRD či o výši kapitálu banky. Výkonnou pravomoc v EBRD má Rada ředitelů, jejíž členy Rada guvernérů jmenuje.<!– DIP popup–> Energetický regulační úřad v loňském roce udělil za praktiky poškozující spotřebitele obchodníkům pokuty celkem za 14,3 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu, dosud nejvíce bylo předloňských 8,5 milionu Kč. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta 4,76 milionu Kč, kterou dostala společnost Armex Energy. Úřad dodavatele sankcionoval zejména za nedodržení fixovaných cen a za pozdní vyúčtovávání. Dnes o tom informoval ERÚ.„Loni jsme trestali prohřešky, kterých se dodavatelé a zprostředkovatelé dopustili vůči svým klientům. To vedlo hned k několika nelichotivým rekordům. V roce 2024 jsme udělili vůbec nejvyšší pokutu za praktiky proti spotřebitelům, rekordní byla i celková výše sankcí,“ uvedl předseda rady ERÚ Jan Šefránek.Úřad podle něj často řešil například problémy s vyúčtováním, které někteří dodavatelé ani nezasílali. „Určité pokuty, včetně té nejvyšší, se týkaly prohřešků způsobených ještě během energetické krize,“ podotkl Šefránek.V některých případech tak podle něj byly pravomocné pokuty udělené se zpožděním, protože dodavatelé proti prvnímu rozhodnutí úřadu podali rozklad, a sankce se tak řešily v rámci tzv. druhé instance. Další pokuty úřad zatím uložil v prvním stupni. Vedle pokutování může ERÚ v krajním případě obchodníkovi i zrušit licenci. Loni ji odebral dodavateli Lidová energie, který tak už na trhu nesmí působit.„Několik sankcí, a to i velmi vysokých, jsme ostatně již udělili v prvním stupni a letos je dokončíme. Kromě stíhání prohřešků budeme klást velký důraz také na jejich předcházení. Klíčové jsou pro nás jak osvěta spotřebitelů, tak posilování jejich práv a zpřísňování podmínek pro nepoctivé obchodníky,“ dodal Šefránek.Sankčnímu řízení často předchází dozorová činnost. ERÚ loni obdržel 480 podnětů na kontrolu jednání dodavatelů a zprostředkovatelů vůči spotřebitelům. Meziročně sice jde o pokles z předloňských 668, stále však šlo o vyšší číslo než za roky 2020 a 2021 dohromady.„Nejvíc podnětů směřovalo na kontrolu obchodníků. Nejčastějším problémem bylo, že vyúčtování za energii vystavili buď pozdě, nebo ho nevyhotovili vůbec. Obraceli se na nás také výrobci elektřiny z fotovoltaických elektráren, kteří měli zato, že obchodníci jim neadekvátně snížili výkupní cenu za odběr. V těchto případech záleží na individuálním posouzení, zda to umožňují smluvní podmínky,“ vysvětlil ředitel sekce kontroly Martin Bortlík.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky